Zamyslel se někdy někdo z vás nad tichem? Nad jeho důležitostí v našich životech, síle a výjimečnosti, jeho častým přehlížením... Okolo nás sice může být extrémní hluk, přesto ticho najít dokážete, pokud se snažíte. Sami v sobě.
Ticho. Většina lidí ho bere tak nějak samozřejmě, stejně jako hluk. Druhů ticha bychom asi dokázali všichni pár poskládat. Zatímco hluk je spojován především s chaosem a neorganizovanou činností, ticho se většinou spojuje se souladem, organizací, soustředěním, pohodou…
Zejména v dnešní, tedy moderní době, kdy si téměř nelze představit člověka bez moderních technologií, člověka mimo dosah příjmu, ať už telefonického či e-mailového, poštovního apod., je ticho možná ještě mnohem důležitější, než si kdokoli z nás dokáže představit, uvědomit a hlavně - přiznat sám sobě.
Zavřeme dveře před hlukem
A právě tichu, jeho tajemství a až nečekané důležitosti v životech nás všech se věnuje ve své knize Radost z ticha s podtitulem Proč zavřít dveře před hlukem světa norský polárník, filosof, právník, nakladatel, muž mnoha profesí a znalostí, Erling Kagge.
Na první pohled může zdání o menší a útlé knize zcela klamat tělem. Kdo by totiž řekl, že v ní je tolik moudra, tolik oduševnělých tezí výjimečného člověka, který v ČR možná až tak známý není? Skutečně, Erling Kagge dokázal do této knihy vměstnat až nečekaně mnoho nejen ze sebe samého, ale především tolik inspirace k zamyšlení se o věcech, o kterých by čtenáře snad ani ve snu nenapadlo přemýšlet.
A nejde přitom o žádná nepodstatná témata. Navíc neuškodí si občas tak trochu zafilosofovat s filosofem a dobrodruhem o nejrůznějších aspektech lidského života a konání, která nás obklopují, ale přitom jsme k nim velmi často nevšímaví. A pokud jde o ticho, zná to snad každý rodič především malých dětí. Zejména těch procházejících zrovna obdobím vzdoru, učících se teprve mluvit, těch, kteří permanentně vydávají zvuky, dětský pláč, smích, žvatlání… Především rodič pak to tolik přehlížené ticho pravděpodobně dokonale ocení.
Ticho jako podhodnocený luxus
Jak ale tvrdí sám Erling Kagge ve své knize Radost z ticha s podtitulem Proč zavřít dveře před hlukem světa, není to jen o tichu kolem nás. Můžete být právě na jakémkoli hlučném místě, třeba v extrémním hluku velkoměsta, ale to své ticho si přesto najít můžete. Totiž ticho v sobě samém. Otázkou ale může být, zda a jaké ticho dokáže člověka skutečně uspokojit.
Ať už ale tak, či onak, je třeba umět hledat. A rozhodně to ticho ticha za určité pokusy stojí. Hlavně ale musí být vůle. A když ji pak máte, zkuste se třeba někdy před okolním světem uzavřít. Aspoň na chvíli, na okamžik, pak přidávejte víc a více a zjistíte, že to jde. Naleznete totiž ticho. To své, uvnitř sama sebe.
Domnívám se, že novým luxusem se stalo ticho. Ticho v sobě má kvalitu, která je exkluzivnější a trvalejší než jakýkoli jiný druh luxusu. Rok poté, co jsem se svých dětí ptal na ticho, jsem jim položil stejnou otázku znovu. Dvě odpověděly mlčením, ale třetí dcera to k mé radosti o letních prázdninách popsala slovy: Ticho je jediná potřeba, kterou člověk, co se neustále honí za něčím novým, nikdy nedokáže uspokojit.
Je obtížné vyrovnat se s představou, že cosi tak přímočarého a jednoduchého spadá do kategorie luxusu, takže ticho je zároveň i luxus podhodnocený. Cílem v oblasti luxusu je zejména získat něco tím, že neustále něco přidáváme. Něco doplňujeme. Dopamin v hlavách zákazníků způsobuje, že chtějí stále víc. Naopak ticho vyžaduje, abychom ubírali.
Ticho je dokonce zážitek, který lze získat zadarmo. A ani ho nelze v další sezoně nahradit jiným luxusním zbožím.
Pravděpodobnost, že někdo z průmyslu s luxusním zbožím by vsadil na ticho jinak, než že bude vyrábět elegantní chrániče sluchu, produkovat reklamy s lidmi pózujícími na opuštěných místech a stavět hotely poskytující klid, je proto nevelká. Lidé v byznysu jsou zkrátka takoví: touží po růstu.(Erling Kagge - Radost z ticha, kapitola 13, str. 106, 107)
Kaggeho k zamyšlení každého z nás vedoucí kniha Radost z ticha má každopádně až nečekanou sílu. Nikoli svým rozsahem, co se počtu stránek týká, ale především svou hloubkou, svými myšlenkami, svou podstatou, svým podáním a především svým přínosem pro každého z nás...
Kdo je Erling Kagge
Autor knihy Radost z ticha s podtitulem Proč zavřít dveře před hlukem světa, Erling Kagge (*1963), je norský polárník, právník, nakladatel (Kagge Forlag) a otec tří dcer. Kagge je opravdu mužem mnoha profesí a dalo by se říci, že je “všeumělem” v dobrém slova smyslu. Jde o jednoho z největších dobrodruhů současnosti, o uznávaného sběratele umění, modela hodinek Rolex a autora osmi knih o objevování. Žije v Oslu, často přednáší pro zeměpisné společnosti a obchodní organizace.
Erling Kagge je držitelem hned několika objevitelských prvenství. Je prvním člověkem, který sám, bez jakékoliv podpory a radiového spojení (až 50 dní) přešel Antarktidu k Jižnímu pólu. Díky tomuto úspěchu se dostal na titulní stranu mezinárodní edice magazínu Time. Během pěti dní ale Kagge rovněž podešel kanalizačními stokami New York.
Dobyl jako první člověk v historii nejen Jižní, ale rovněž Severní pól a vrchol Mount Everestu. Kdo jiný by mohl znát odpověď na téma tajemství ticha a uměl rozvířit u čtenářské obce diskusi a “přemítací horečku” o tichu, než právě Erling Kagge, který kráčel padesát dní zcela osamocen Antarktidou k Jižnímu pólu a naučil se ticho s úžasem nacházet kolem sebe i ve svém nitru? ;-)
Pár slov na závěr…
Na exkurs do světa ticha jako hybatele silných prožitků, zdroj životních hodnot, kreativity a štěstí zve čtenáře své meditativní knihy Radost z ticha s podtitulem Proč zavřít dveře před hlukem světa muž mnoha řemesel, Erling Kagge. Jeho kniha čítá celkem 216 stran a 15 ilustrací. Z norského originálu Stillhet i stoyens tid. Gleden ved a stenge verden ute přeložila Viola Somogyi. Grafickou úpravu a obálku si vzal na svá bedra Radek Petřík. Knihu vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing v Brně roku 2018, a to jako vydání první.
Kniha je rozdělena na dvě hlavní části. Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) začíná Kaggeho kniha částí první, která neoficiálně de facto supluje roli jakéhosi prologu, část druhá se dále dělí na celkem 33 kapitol. Jde vlastně o 33 pokusů Erlinga Kaggeho o odpovědi na tři jen zdánlivě jednoduché otázky: Co je ticho? Kde je? Proč je důležitější než kdy jindy? V závěru nechybí autorovo poděkování, prameny a seznam úryvků z překladů.
Naslouchat znamená hledat nové možnosti, pátrat po nových výzvách. Nejdůležitější knihou, kterou si můžete přečíst, je ta, která pojednává o vás. Je otevřená. Navíc jsem začal chápat, proč mě v dětství tak fascinoval hlemýžď, který si nese svůj domeček na zádech. Svůj domeček si totiž můžeme s sebou nosit všichni – všechno, co máme, je obsaženo v našem nitru.
Občas dostávám otázku, co pro mě bylo nejtěžší, když jsem přecházel na lyžích Antarktidu, a bez váhání odpovídám: Dojít na jižní pól. Muset znovu s někým mluvit. První slova, která jsem uslyšel, když jsem dosáhl svého cíle, byla: „Tak jak se cítíš?“ Posledních padesát dní a nocí jsem na sobě měl jedno a totéž spodní prádlo, a tak jsem odpověděl: „Jako prase v chlívku.“ Bylo těžší muset znovu začít mluvit než muset zase ráno vstávat. Být na cestě poskytuje skoro vždycky větší uspokojení než dorazit k cíli. Máme raději lov na zajíce než kořist.(Erling Kagge - Radost z ticha, kapitola 31, str. 213, 216)
Ať už jste fanoušci tištěných knih, nebo máte raději ty elektronické (či jejich kombinace), obrázek o filosofické knize norského polárníka Erlinga Kaggeho Radost z ticha s podtitulem Proč zavřít dveře před hlukem světa si už udělejte každý sám. Za mě ale palec nahoru! :-) Brožovanou knihu (příjemného menšího formátu mi k recenzi poskytlo nakladatelství Jan Melvil Publishing, za což děkuji.
