Inka Bernášková před popravou: “Československá republika žije a bude žít!”

2. světová válka měla řadu zrádců, ale i hrdinů. Řada z nich je známá doposud, na jiné se pomalu zapomíná, mnoho dalších svět ani nezná. Velké hrdinství prokázalo i mnoho českých žen. Jednou z nich byla Irena "Inka" Bernášková.

Ilegální časopis V BOJ byl za 2. světové války spojen především se jménem rodiny předního českého grafika Vojtěcha Preissiga, zejména pak s ním a s jeho dcerou Inkou (Irenou Bernáškovou), kterou vychovával jako kluka - v silně vlasteneckém duchu, ke vzdoru a průbojnosti, k vlastní vůli, odvaze a hrdosti.

Inka Bernášková se toho držela celý svůj krátký život, nejen vyvzdorovaným manželstvím se svým bratrancem Eduardem, ale především pak v době nacistické zvůle, tedy v době protektorátu Čechy a Morava.

Nezapomeneme

A právě hrdinstvím, na které by se nemělo zapomínat, se zabývá i česká publicistka a překladatelka Jana Vrzalová ve svém románu Zasnoubena se smrtí s podtitulem Zapomenutý příběh Inky Bernáškové, první Češky popravené nacisty.

Jde o velmi silný a dojemný příběh lidského odhodlání a lásky k vlasti a národu až za hrob, který v sobě spojuje prvky literatury faktu i beletrie. Kniha je inspirována právě životními osudy Ireny Bernáškové (7. 2. 1904 – 26. 8. 1942), první české ženy popravené nacisty, a jejího otce, předního českého grafika Vojtěcha Preissiga (31. 7. 1873 – 11. 6. 1944).

Odbojová činnost Inky Bernáškové byla spojena především s vydáváním ilegálního časopisu V BOJ, stejně tak ale převáděla osobně československé vojáky do zahraničí. I přes zatčení gestapem se Inka Bernášková zachovala více než hrdinně, byla pevná a nepovolila, čímž zachránila svým vlastním krkem na tři stovky spolupracovníků a odbojářů. 

Preissig Text

Inka Bernášková byla odsouzena k trestu smrti a 26. srpna 1942 byla popravena. Její otec zemřel v koncentračním táboře Dachau, manžel pak v koncentračním táboře Buchenwald. Je smutné, že tato hrdinná odbojářka je přesto mnohem méně známá, než by si zasloužila. Komunistický režim totiž neměl zájem o oslavování nekomunistického odboje. Alespoň “drobné satisfakce” se jí dostalo od prezidenta Václava Havla, který jí v roce 1998 udělil in memoriam medaili Za hrdinství.

Kniha Zasnoubena se smrtí s podtitulem Zapomenutý příběh Inky Bernáškové, první Češky popravené nacisty je bohatě a vhodně doplněna řadou dobových, doposud veřejnosti neznámých či jen výjimečně publikovaných snímků, dokumentů a plakátů. Je navíc symbolické, až příznačné, že sazba celé knihy je zajištěna písmy Preissig Text, Preissig Text Italic a PREISSIG 1918. Jde o typy písma grafika Vojtěcha Preissiga, otce Inky Bernáškové. 

A za pozornost příběh Inky Bernáškové a jejího otce Vojtěcha Preissiga z pera Jany Vrzalové opravdu stojí. Velmi dobrý dojem z její knihy nemůže pokazit ani občasné řádění tiskařského šotka. 

Napětí zaručeno

Nutno podotknout, že i přesto je kniha Jany Vrzalové Zasnoubena se smrtí s podtitulem Zapomenutý příběh Inky Bernáškové, první Češky popravené nacisty napsána velmi čtivě, svižným jazykem a nepostrádá napětí. Přestože čtenáři vědí předem, jak hlavní hrdinka dopadne.

Říká se o ní, že prý nezná strach. Svatá ty prostoto! Bojí se? Ale ano, bojí. Mít obavy je přece lidské. Ona je také docela obyčejný člověk z masa a kostí. Žádný nemyslící stroj. Kdo tvrdí, že strach nezná, buď lže, nebo je to lehkomyslný hazardér, jemuž snad chybí i pud sebezáchovy.
Strach nás má varovat, ale poddávat se mu? Ne, to nejde! Podlomil by vůli, odhodlání, až by je nakonec srazil na kolena, zlomil vaz a z člověka by se stala bezduchá, bezmocná loutka v rukách těch, jimž se dostala do spárů. Nemohla by už nikdy sama rozhodovat o svém osudu.
Inka snad strach ani nevnímá, domnívají se její spolupracovníci. Jak jen se mýlí! Také ona si ho uvědomuje. Někdy ji sevře do svých obručí tak pevně, až se jí tají dech a mráz běhá po zádech. Umí se s ním však poprat. Ví, jak na něj. Ví, že kdyby mu podlehla, byla by to cesta rovnou do pekel. Dělala by chyby, na které gestapo čeká.
Strach překonává po svém. Odhání ho od sebe prací, aby neměla čas myslet na nic jiného. Přebírá další a další úkoly: ilegální přepážky - trafiky, obchody, kanceláře, svůj balík s časopisem V BOJ distribuuje nejen na Spořilově, kde má hlavní odběratele Vojtka. Funguje jako spojka. Jen manžela Edu vynechává, byť tuší, že něco zřejmě dělá v Penzijním ústavu. A pak… Opět cosi zaslechla o něm a vdově se dvěma dětmi ze sousedství. Prý se hodně sblížili. Že by kvůli jejím dětem? Zabolela ji nikdy zcela nezhojená rána. Kvůli dětem, které mu ona dát nemohla?!(Jana Vrzalová - Zasnoubena se smrtí, kapitola Její čas teprve přijde, str. 165, 166)

Kdo je Jana Vrzalová

Autorka knihy Zasnoubena se smrtí s podtitulem Zapomenutý příběh Inky Bernáškové, první Češky popravené nacisty - Jana Vrzalová - je česká publicistka a překladatelka s více než čtyřicetiletou praxí. Vystudovala Fakultu žurnalistiky Leningradské státní univerzity (dnes Petrohradské). Po jejím absolvování pracovala pro přední české a slovenské deníky a časopisy, věnovala se překladům. 

Z ruštiny do češtiny přeložila na dvě desítky publikací. Několik let působila jako zástupkyně šéfredaktora čtrnáctideníku Národní Osvobození, tiskového orgánu Českého svazu bojovníků za svobodu, do roku 2015 byla jeho tiskovou mluvčí. 

Od roku 2014 je předsedkyní Klubu autorů literatury faktu. Je mj. laureátkou Ceny Miroslava Ivanova za publicistiku, nositelkou ceny Český patriot, kterou jí udělila Asociace nositelů legionářských tradic za podporu národní hrdosti a paměti národa v kategorii publicistika. Publikuje v Národním Osvobození a v internetových médiích. Přispívá do revue Přísně tajné! Jako překladatelka a editorka pracuje pro Památník Lidice. Památník Lidice její práci ocenil Pamětní medailí.

Slovo závěrem…

Kniha je inspirována pohnutými životními osudy první české ženy popravené nacisty Ireny Bernáškové (7. 2. 1904 – 26. 8. 1942) a jejího otce, předního českého grafika Vojtěcha Preissiga (31. 7. 1873 – 11. 6. 1944).

Na exkurz do naší vlasti okupované nacisty zve čtenáře knihy Zasnoubena se smrtí s podtitulem Zapomenutý příběh Inky Bernáškové, první Češky popravené nacisty její autorka Jana Vrzalová prostřednictvím 333 stran textu a 36 stran přílohy. Autorkou obálky je Veronika Cágová. Knihu vydalo Nakladatelství JOTA, s. r. o., v Brně v roce 2017 jako první vydání.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje kniha poděkování autorky i Nakladatelství JOTA, po nichž následuje celkem 36 kapitol s vlastními názvy a Závěr. Nechybí ale ani seznam použitých pramenů, autorčino zamyšlení a fotografie a dokumenty na dokreslení celého příběhu.

Kniha Zasnoubena se smrtí s podtitulem Zapomenutý příběh Inky Bernáškové, první Češky popravené nacisty dokazuje, že boj za vlast a národ, byť za cenu nejvyšší, měl smysl. Kniha je bohatě doplněna řadou dobových, veřejnosti dosud neznámých či jen výjimečně publikovaných snímků, dokumentů a plakátů. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo Nakladatelství JOTA, za což děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | čtvrtek 11.1.2018 8:26 | karma článku: 34,65 | přečteno: 1046x