Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K Vánocům patří pohádky. Třeba ty od bratří Grimmů

19. 12. 2017 14:13:08
Dejme si ruku na srdce - pohádky měla a má ráda snad většina z nás. Ať už jsme zrovna děti, dospívající, dospělí, rodiče, prarodiče... A pohádky a Vánoce k sobě patří dvojnásob, tak proč toho nevyužít...

Pojďme se s dětmi vrhnout do víru pohádek, navíc v době, kdy Vánoce probouzejí dětská srdce i u dospělých. Rázem se ocitneme v úplně jiném světě. Ve světě, kde dobro vítězí nad zlem, kde spravedlnost vždy každého dostihne, ve světě, v němž má láska, přátelství a dobré srdce vždy navrch nad zlem.

Pohádky jsou nejen o nadpřirozených bytostech, strašidlech, čárech a kouzlech. Pohádky jsou také seznámením dětí se světem dobra a zla, jejich možností úniku do světa princů a princezen, vlků, loupežníků, víl, stejně jako možností je ponaučit o tom, že dobro by mělo být dobrem odpláceno a zlo trestáno.

Soubor 50 pohádek sestavili bratří Grimmové

Dostat se do světa dětské fantazie můžeme například díky knize bratří Grimmů - slavných sběratelů klasických lidových pohádek - Pohádky bratří Grimmů, která nabízí 50 krásných pohádek. Čtenáři, ať už malí či velcí, zde naleznou mnoho známých i méně známých pohádek.

Pohádkové příběhy doprovodil svými poetickými i humornými ilustracemi významný český malíř, ilustrátor, animátor a karikaturista Adolf Born. Nutno podotknout, že právě jeho ilustrace dodávají knize další stupeň na pomyslném piedestalu.

Tento soubor padesáti pohádek sestavili a upravili ze svého bohatého díla sami bratři Jacob a Wilhelm Grimmové. Čtenář - posluchač :-) - v knize najde hromadu pohádek, které později inspirovaly rovněž české pohádkáře. Ve výběru bratří Grimmů nechybí například Jeníček a Mařenka, Popelka, Sedm havranů, Brémští muzikanti, Šípková Růženka...

Leckteré dospělé oko nezůstane suché

Řadu pohádek z knihy Pohádky bratří Grimmů zná český čtenář a milovník kouzelných dětských příběhů pod jinými názvy, případně mu budou povědomé tím, že inspirovaly české pohádkáře. Jde například o pohádku Král Drozdibrad, kterou znají české děti z klasické filmové verze Pyšné princezny. Další oblíbená filmová pohádka O princezně se zlatou hvězdou na čele se ve verzi od bratří Grimmů jmenuje Srstnatka.

I když bouře nebo jiné neštěstí, jež nebe sesílá, pomlátí celou úrodu, je dobře, že při nízkých živých plotech a křovinách, které stojí živlům v cestě, či na jiných malých chráněných místech zůstanou stát jednotlivé klasy.
Když pak znovu vysvitne laskavé slunce, rostou osaměle a bez povšimnutí dál - žádný srp je předčasně nepožne a neodveze do velkých sýpek. V pozdním létě však, když jsou plné a zralé, přicházejí chudé ruce, aby je našly a položily klas ke klasu, pečlivě je svázaly a s větší pozorností než jindy celé snopy odnesly k sobě domů. Tam pak jsou celou zimu potravou a možná i jediným semenem pro budoucnost.
A právě tak nám to připadalo, když jsme viděli, jak ze všeho slovesného umění, které v dřívějších časech tolik vzkvétalo, nezbývá už nic - ba dokonce samotná vzpomínka na to byla téměř ztracena - jen sem tam nějaké písně mezi lidmi, několik knížek, pověsti a prosté národní pohádky, jejichž část vám předkládáme.

(Jacob a Wilhelm Grimmovi - Pohádky bratří Grimmů, Předmluva bratří Grimmů, str. 13)

Přestože jde o knihu určenou především dětem, zejména svým nejmenším ratolestem ji často čtou rodiče, prarodiče či jiní dospělí. A takovéto pohádky, jaké po otevření knihy Pohádky bratří Grimmů odemknou, dokáží svým obsahem pohladit určitě i leckteré srdce a duši dospělého čtenáře.

Neúprosná odplata, ale i pohlazení

Je pravdou, že některé pohádky se mohou zdát i dospělému čtenáři až příliš drsné, ale to je přesně to, čím se bratří Grimmové už ve své době poměrně lišili od ostatních - naprosto neúprosnou a nelítostnou odplatou ve svých pohádkových příbězích. Svým způsobem je to i dobře, i děti by měly vědět, že zlo by mělo být trestáno nemilosrdně. Ale občas jsem se i já sám při čtení dětem až zarazil.

Přesto si malý i velký čtenář v knize Pohádky bratří Grimmů bezpochyby najde to své. Některé pohádkové příběhy jsou kratší, jiné zase delší, některé drsnější, jiné poetičtější. Většinou ale při čtení na dobrou noc stejně rodiče u jedné nezůstanou. I mě většinou doma přemluvili, abych dal ještě jednu...

(...)
Jednou, všechno se opět čerstvě zelenalo, vyjel si do toho lesa na lov král. Pronásledoval srnce, ten však prchl do houští, a tak král slezl z koně a mečem si za ním prosekával cestu. Po chvíli se prodral na mýtinu a stanul jako uhranutý. Pod vykotlaným stromem seděla nadzemsky spanilá dívka, od hlavy k patě zahalená jen do zlatých vlasů. Král si protíral oči, myslel si, že ho šálí zrak, protože však ani pak líbezný zjev nezmizel, zvolal:
“Kdo jsi? A proč sedíš v téhle pustině?”
Děvče neodpovědělo. Mělo zamčenou řeč, ale král se nevzdal.
“Nešla bys se mnou?” ptal se dál, a když dívka přikývla, vzal ji do náruče a vysadil na svého koně. V zámku pak poručil, aby ji oblékli do krásných šatů, a zahrnul ji všemožným přepychem. Nemohla sice mluvit, ale byla tak milá a krásná, že se s ní v krátkém čase oženil, a za rok se jim narodil synáček.
Jenže ještě téže noci, sotva královna v pokoji osaměla, snesla se k jejímu loži Panna Maria a takto k ní promluvila:
“Přiznáš-li se, že jsi odemkla zapovězené dveře, vrátím ti řeč. Budeš-li ale dále zapírat, vezmu ti dítě.”
V tu chvíli se královně uvolnil jazyk a mohla promluvit. Zahořklá dlouhým strádáním se však zatvrdila a odpověděla:
“Neodemkla jsem je.”
Nato jí Panna Maria vzala chlapečka z náruče a zmizela. Druhý den ráno, když nebylo novorozeně k nalezení, začali si lidé mezi sebou špitat, že je královna lidojedka a že své děťátko sprovodila ze světa. Královna znovu němá nemohla se bránit a řeči se brzy donesly až ke králi. Ten však svou ženu horoucně miloval a povídačkám neuvěřil.
Uplynul další rok a královně se narodil druhý synáček. (...)

(Jacob a Wilhelm Grimmovi - Pohádky bratří Grimmů, Mariino dítě, str. 41, 45)

Ani se nedivím, že jsou pohádkové příběhy z pera bratří Grimmů oblíbené všude možně ve světě už přes 200 let. Stále totiž mají malému i velkému čtenáři co říci. I proto se k nim většina z nás tak ráda vrací, třeba i po desítkách let, ať už v roli maminek a tatínků či babiček a dědečků.

Kdo byli bratří Grimmové a kdo byl Adolf Born

Autoři knihy Pohádky bratří Grimmů, Jacob a Wilhelm Grimmové (Jacob 1785 - 1863, Wilhelm 1786 - 1859), byli sběratelé klasických lidových pohádek. Bratři Grimmové vystudovali práva, nicméně už záhy se začali věnovat jazykovědě a sběru literárních památek. Pomáhali lidovým příběhům, které šířili doboví vypravěči, stát se součástí německého písemnictví.

Bratři Grimmové sbírali pohádky už od roku 1807. Základem jim byla lidová vyprávění z okolí Kasselu a Westfálska, zčásti pak čerpali rovněž z nejrůznějších sbírek pohádek z 16. - 18. století. Bratři je následně upravovali a přetvářeli k obrazu svému. Typickým rysem jejich pohádkových příběhů je neúprosná odplata. V širokém rozsahu zachytili ústní tradici, jejímž středobodem je prostý svět venkovského lidu. Svět, jehož nejvyšší odměnou je skromné štěstí obyčejného člověka.

Adolf Born (1930 - 2016) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista. Nejznámější jsou jeho ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a další. V roce 1974 byl na světové výstavě v Montrealu jmenován karikaturistou roku, o 14 let později byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 2013 získal na Anifilmu cenu za celoživotní přínos animovanému filmu. Adolf Born nejednou mluvil o tom, že ilustrace vždy stavěl ve své tvorbě na první místo: „Je prima, že jsem se stal ilustrátorem, protože co může být lepšího, než když se vám splní dětský sen?“

Pár slov na závěr...

Příjemný exkurz do světa pohádek a kouzel, do světa, ve kterém spravedlnost hraje prim, si může čtenář dopřát prostřednictvím 544 stran knihy Pohádky bratří Grimmů. Z německého originálu Kinder- und Hausmärchen (Aufbau-Verlag, Berlin und Weimar, 1980) přeložila Jitka Fučíková, předmluvu bratří Grimmů přeložil Milan Kolář. Knihu vydalo Nakladatelství Slovart, s. r. o., v edici BRIO v roce 2017 jako druhé vydání v této úpravě.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje kniha také Předmluvu bratří Grimmů (z července 1819). Poté následuje celkem padesát krásných pohádkových příběhů, delších i kratších, pochmurných i veselejších. Na přebalu ale nechybí ani pár slov o autorech a ilustrátorovi.

Obrázek o knize z pera Jacoba a Wilhelma Grimmů, Pohádky bratří Grimmů, si už ale udělejte každý sám. Vázanou a bohatě a mistrovsky Adolfem Bornem ilustrovanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo Nakladatelství Slovart, za což děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | úterý 19.12.2017 14:13 | karma článku: 22.21 | přečteno: 238x

Další články blogera

Tomáš Králíček

Zohavené tělo mladé ženy nalezené ve Vltavě je jen začátek

Co se děje, když Vltava vydá zohavené tělo ženy? Začne vyšetřování, které může vést prakticky kamkoli. A mnohdy může vést nejen do politických sfér, ale může odhalit i to, co by ani samotní vyšetřovatelé jen tak nečekali.

19.1.2018 v 8:26 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 1482 | Diskuse

Tomáš Králíček

Inka Bernášková před popravou: “Československá republika žije a bude žít!”

2. světová válka měla řadu zrádců, ale i hrdinů. Řada z nich je známá doposud, na jiné se pomalu zapomíná, mnoho dalších svět ani nezná. Velké hrdinství prokázalo i mnoho českých žen. Jednou z nich byla Irena "Inka" Bernášková.

11.1.2018 v 8:26 | Karma článku: 25.37 | Přečteno: 626 | Diskuse

Tomáš Králíček

Slovenské pohoří Tribeč. Místo, kde se beze stopy ztrácejí lidé

Pohoří Tribeč na Slovensku je více než jen obyčejným pohořím. Už dvě století se tam ztrácejí lidé. Mizí beze stopy a bez vysvětlení. Jejich ostatky nikdy nikdo nenašel. Že by slovenský bermudský trojúhelník?

4.1.2018 v 8:26 | Karma článku: 28.86 | Přečteno: 1528 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

O nelítostném kapitalismu

Doporučila jsem svým rodičům, aby zhlédli dokument České televize Selský rozum. Pojednává o největším sedlákovi v Čechách, jinými slovy - o Andreji Babišovi

22.1.2018 v 6:02 | Karma článku: 14.62 | Přečteno: 388 | Diskuse

Filip Vajdík

Nevím, že nic nevím!

Žádná fakt 100% jistota není. A i když je někdo fanatik, tak ta jistota je jenom v jeho hlavě. Není nic co by šlo objektivně 100% potvrdit. Takže já pochybuju o tom, že existuje něco víc, než to co vím doteď. Možná že vím vše?

22.1.2018 v 2:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse

Jana Slaninová

Odpustíš mi zítra?

Sylvie se smířila s tím, že její hormony už budou jen zlobit, dokud nevyprchají. Čtyriačtyřicet let, zvětšující se objem košíčků podprsenky a výkyvy nálad - na několik let.

21.1.2018 v 23:26 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 233 | Diskuse

Štěpánka Semecká

Konec igelitek v Čechách

Další nedělní glosa o tom, že se dnes každý ohání ekologií a záchranou životního prostředí, ale jen na tom drze profituje.

21.1.2018 v 17:44 | Karma článku: 23.30 | Přečteno: 844 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Nehraj si s těma pitomejma kostkama, v telce máš Šmouly

„Ježíšmarjá nech jí, ať si hraje,“ vybouchnu, ač do výchovy vnoučat mám přísně zakázáno strkat frňák. „Kostky budí v dětech tvořivost a fantazii, když se to nenaučí teď, může jí to pozdějc chybět.“

21.1.2018 v 16:40 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 465 | Diskuse
Počet článků 115 Celková karma 24.95 Průměrná čtenost 1155

Od roku 1994 jsem pracoval na pozicích redaktora, editora, zástupce šéfredaktora a šéfredaktora v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku (zaměřených především na ekonomiku, finance a politiku). 

Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. 

Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Nyní se profesně zabývám PR a mediální komunikací. 

Ve volném čase se věnuji své rodině, literatuře (aktivně i pasivně), historii, češtině, sportu, psaní blogů, ale opět i své práci.

Na blog píši s pravidelnou nepravidelností recenze. Knihy/e-knihy a audia k mým recenzím mi poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, JOTA, LEDA, Slovart; dále pak portály Audioteka.cz, ebux.cz, Palmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, za což všem děkuji.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.