Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K Vánocům patří pohádky. Třeba ty od bratří Grimmů

19. 12. 2017 14:13:08
Dejme si ruku na srdce - pohádky měla a má ráda snad většina z nás. Ať už jsme zrovna děti, dospívající, dospělí, rodiče, prarodiče... A pohádky a Vánoce k sobě patří dvojnásob, tak proč toho nevyužít...

Pojďme se s dětmi vrhnout do víru pohádek, navíc v době, kdy Vánoce probouzejí dětská srdce i u dospělých. Rázem se ocitneme v úplně jiném světě. Ve světě, kde dobro vítězí nad zlem, kde spravedlnost vždy každého dostihne, ve světě, v němž má láska, přátelství a dobré srdce vždy navrch nad zlem.

Pohádky jsou nejen o nadpřirozených bytostech, strašidlech, čárech a kouzlech. Pohádky jsou také seznámením dětí se světem dobra a zla, jejich možností úniku do světa princů a princezen, vlků, loupežníků, víl, stejně jako možností je ponaučit o tom, že dobro by mělo být dobrem odpláceno a zlo trestáno.

Soubor 50 pohádek sestavili bratří Grimmové

Dostat se do světa dětské fantazie můžeme například díky knize bratří Grimmů - slavných sběratelů klasických lidových pohádek - Pohádky bratří Grimmů, která nabízí 50 krásných pohádek. Čtenáři, ať už malí či velcí, zde naleznou mnoho známých i méně známých pohádek.

Pohádkové příběhy doprovodil svými poetickými i humornými ilustracemi významný český malíř, ilustrátor, animátor a karikaturista Adolf Born. Nutno podotknout, že právě jeho ilustrace dodávají knize další stupeň na pomyslném piedestalu.

Tento soubor padesáti pohádek sestavili a upravili ze svého bohatého díla sami bratři Jacob a Wilhelm Grimmové. Čtenář - posluchač :-) - v knize najde hromadu pohádek, které později inspirovaly rovněž české pohádkáře. Ve výběru bratří Grimmů nechybí například Jeníček a Mařenka, Popelka, Sedm havranů, Brémští muzikanti, Šípková Růženka...

Leckteré dospělé oko nezůstane suché

Řadu pohádek z knihy Pohádky bratří Grimmů zná český čtenář a milovník kouzelných dětských příběhů pod jinými názvy, případně mu budou povědomé tím, že inspirovaly české pohádkáře. Jde například o pohádku Král Drozdibrad, kterou znají české děti z klasické filmové verze Pyšné princezny. Další oblíbená filmová pohádka O princezně se zlatou hvězdou na čele se ve verzi od bratří Grimmů jmenuje Srstnatka.

I když bouře nebo jiné neštěstí, jež nebe sesílá, pomlátí celou úrodu, je dobře, že při nízkých živých plotech a křovinách, které stojí živlům v cestě, či na jiných malých chráněných místech zůstanou stát jednotlivé klasy.
Když pak znovu vysvitne laskavé slunce, rostou osaměle a bez povšimnutí dál - žádný srp je předčasně nepožne a neodveze do velkých sýpek. V pozdním létě však, když jsou plné a zralé, přicházejí chudé ruce, aby je našly a položily klas ke klasu, pečlivě je svázaly a s větší pozorností než jindy celé snopy odnesly k sobě domů. Tam pak jsou celou zimu potravou a možná i jediným semenem pro budoucnost.
A právě tak nám to připadalo, když jsme viděli, jak ze všeho slovesného umění, které v dřívějších časech tolik vzkvétalo, nezbývá už nic - ba dokonce samotná vzpomínka na to byla téměř ztracena - jen sem tam nějaké písně mezi lidmi, několik knížek, pověsti a prosté národní pohádky, jejichž část vám předkládáme.

(Jacob a Wilhelm Grimmovi - Pohádky bratří Grimmů, Předmluva bratří Grimmů, str. 13)

Přestože jde o knihu určenou především dětem, zejména svým nejmenším ratolestem ji často čtou rodiče, prarodiče či jiní dospělí. A takovéto pohádky, jaké po otevření knihy Pohádky bratří Grimmů odemknou, dokáží svým obsahem pohladit určitě i leckteré srdce a duši dospělého čtenáře.

Neúprosná odplata, ale i pohlazení

Je pravdou, že některé pohádky se mohou zdát i dospělému čtenáři až příliš drsné, ale to je přesně to, čím se bratří Grimmové už ve své době poměrně lišili od ostatních - naprosto neúprosnou a nelítostnou odplatou ve svých pohádkových příbězích. Svým způsobem je to i dobře, i děti by měly vědět, že zlo by mělo být trestáno nemilosrdně. Ale občas jsem se i já sám při čtení dětem až zarazil.

Přesto si malý i velký čtenář v knize Pohádky bratří Grimmů bezpochyby najde to své. Některé pohádkové příběhy jsou kratší, jiné zase delší, některé drsnější, jiné poetičtější. Většinou ale při čtení na dobrou noc stejně rodiče u jedné nezůstanou. I mě většinou doma přemluvili, abych dal ještě jednu...

(...)
Jednou, všechno se opět čerstvě zelenalo, vyjel si do toho lesa na lov král. Pronásledoval srnce, ten však prchl do houští, a tak král slezl z koně a mečem si za ním prosekával cestu. Po chvíli se prodral na mýtinu a stanul jako uhranutý. Pod vykotlaným stromem seděla nadzemsky spanilá dívka, od hlavy k patě zahalená jen do zlatých vlasů. Král si protíral oči, myslel si, že ho šálí zrak, protože však ani pak líbezný zjev nezmizel, zvolal:
“Kdo jsi? A proč sedíš v téhle pustině?”
Děvče neodpovědělo. Mělo zamčenou řeč, ale král se nevzdal.
“Nešla bys se mnou?” ptal se dál, a když dívka přikývla, vzal ji do náruče a vysadil na svého koně. V zámku pak poručil, aby ji oblékli do krásných šatů, a zahrnul ji všemožným přepychem. Nemohla sice mluvit, ale byla tak milá a krásná, že se s ní v krátkém čase oženil, a za rok se jim narodil synáček.
Jenže ještě téže noci, sotva královna v pokoji osaměla, snesla se k jejímu loži Panna Maria a takto k ní promluvila:
“Přiznáš-li se, že jsi odemkla zapovězené dveře, vrátím ti řeč. Budeš-li ale dále zapírat, vezmu ti dítě.”
V tu chvíli se královně uvolnil jazyk a mohla promluvit. Zahořklá dlouhým strádáním se však zatvrdila a odpověděla:
“Neodemkla jsem je.”
Nato jí Panna Maria vzala chlapečka z náruče a zmizela. Druhý den ráno, když nebylo novorozeně k nalezení, začali si lidé mezi sebou špitat, že je královna lidojedka a že své děťátko sprovodila ze světa. Královna znovu němá nemohla se bránit a řeči se brzy donesly až ke králi. Ten však svou ženu horoucně miloval a povídačkám neuvěřil.
Uplynul další rok a královně se narodil druhý synáček. (...)

(Jacob a Wilhelm Grimmovi - Pohádky bratří Grimmů, Mariino dítě, str. 41, 45)

Ani se nedivím, že jsou pohádkové příběhy z pera bratří Grimmů oblíbené všude možně ve světě už přes 200 let. Stále totiž mají malému i velkému čtenáři co říci. I proto se k nim většina z nás tak ráda vrací, třeba i po desítkách let, ať už v roli maminek a tatínků či babiček a dědečků.

Kdo byli bratří Grimmové a kdo byl Adolf Born

Autoři knihy Pohádky bratří Grimmů, Jacob a Wilhelm Grimmové (Jacob 1785 - 1863, Wilhelm 1786 - 1859), byli sběratelé klasických lidových pohádek. Bratři Grimmové vystudovali práva, nicméně už záhy se začali věnovat jazykovědě a sběru literárních památek. Pomáhali lidovým příběhům, které šířili doboví vypravěči, stát se součástí německého písemnictví.

Bratři Grimmové sbírali pohádky už od roku 1807. Základem jim byla lidová vyprávění z okolí Kasselu a Westfálska, zčásti pak čerpali rovněž z nejrůznějších sbírek pohádek z 16. - 18. století. Bratři je následně upravovali a přetvářeli k obrazu svému. Typickým rysem jejich pohádkových příběhů je neúprosná odplata. V širokém rozsahu zachytili ústní tradici, jejímž středobodem je prostý svět venkovského lidu. Svět, jehož nejvyšší odměnou je skromné štěstí obyčejného člověka.

Adolf Born (1930 - 2016) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista. Nejznámější jsou jeho ilustrace knih od Miloše Macourka (Mach a Šebestová, Žofka), Vojtěcha Steklače (série Boříkovy lapálie) a další. V roce 1974 byl na světové výstavě v Montrealu jmenován karikaturistou roku, o 14 let později byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 2013 získal na Anifilmu cenu za celoživotní přínos animovanému filmu. Adolf Born nejednou mluvil o tom, že ilustrace vždy stavěl ve své tvorbě na první místo: „Je prima, že jsem se stal ilustrátorem, protože co může být lepšího, než když se vám splní dětský sen?“

Pár slov na závěr...

Příjemný exkurz do světa pohádek a kouzel, do světa, ve kterém spravedlnost hraje prim, si může čtenář dopřát prostřednictvím 544 stran knihy Pohádky bratří Grimmů. Z německého originálu Kinder- und Hausmärchen (Aufbau-Verlag, Berlin und Weimar, 1980) přeložila Jitka Fučíková, předmluvu bratří Grimmů přeložil Milan Kolář. Knihu vydalo Nakladatelství Slovart, s. r. o., v edici BRIO v roce 2017 jako druhé vydání v této úpravě.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje kniha také Předmluvu bratří Grimmů (z července 1819). Poté následuje celkem padesát krásných pohádkových příběhů, delších i kratších, pochmurných i veselejších. Na přebalu ale nechybí ani pár slov o autorech a ilustrátorovi.

Obrázek o knize z pera Jacoba a Wilhelma Grimmů, Pohádky bratří Grimmů, si už ale udělejte každý sám. Vázanou a bohatě a mistrovsky Adolfem Bornem ilustrovanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo Nakladatelství Slovart, za což děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | úterý 19.12.2017 14:13 | karma článku: 22.43 | přečteno: 275x


Další články blogera

Tomáš Králíček

Tajemství skotské krve. Ohrozí tajemná úmrtí britskou královskou rodinu?

Stará skotská pověst zasazená do konkrétních reálií. Záhadná úmrtí služebných na prastarém hradu Kilcarron ohrožují skandálem britskou královskou rodinu. Sužuje hrad nějaké děsivé prokletí?

21.6.2018 v 8:26 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 452 | Diskuse

Tomáš Králíček

Dětský svět je úžasný a bezstarostný. Dokud nepřijde vážná nemoc

Děti a jejich svět. Svět od dospělých zcela rozdílný. Dětský svět je úžasný a zdánlivě bezstarostný, dokud do něj nevstoupí vážná nemoc. Poté už záleží často na štěstí, ale především na rodině, její lásce a soudržnosti.

14.6.2018 v 8:26 | Karma článku: 15.86 | Přečteno: 375 | Diskuse

Tomáš Králíček

Máte vysoký krevní tlak? Nechoďte do jehličnatého lesa

Věděli jste, že pod jehličnany vám krevní tlak stoupá, zatímco v dubových porostech uvolněně klesá? Nebo že nejmenší pravděpodobnost komářího štípnutí máte pod ořešákem? A že stromy umí komunikovat a mají dokonalé sociální cítění?

31.5.2018 v 8:26 | Karma článku: 29.28 | Přečteno: 821 | Diskuse

Tomáš Králíček

Zastřelit, propíchnout nebo uškrtit? Šípková Růženka podle Hurvínka

Scénky s loutkovými postavičkami Spejblem, Hurvínkem, Máničkou, paní Kateřinou a psem Žerykem byly, jsou a zřejmě vždy budou populární. Jsou vtipné a prošla si jimi každá žijící generace. A stále je o co stát

18.5.2018 v 8:26 | Karma článku: 22.79 | Přečteno: 375 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Klenorová

Zase vedle!

Dámy budou znát ten šimravej, vzrušující pocit vysoko na stehně. Ten pocit, kterej napovídá, že to špatně dopadne.

22.6.2018 v 19:31 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 485 | Diskuse

Libuse Palkova

Pozor-imigrant vám sní i poslední sušenku

Na italských sociálních sítích jsem nedávno našla obrázek, jak u stolu sedí italský politik, italský volič a imigrant. Před nimi je na stole talíř s dvanácti sušenkami. Politik shrábne jedenáct sušenek a strčí si je do kapsy.

22.6.2018 v 18:07 | Karma článku: 13.36 | Přečteno: 1387 | Diskuse

Jarka Jarvis

Šéfe, končím

Mnozí z vás tenhle fenomén možná znají. Člověk chodí do práce, dřepí v kanceláři od osmi do pěti, od pondělka do pátku, a najednou ho to přestane bavit. A tak zvedne zadek ze židle, a vykročí do neznáma.

22.6.2018 v 2:15 | Karma článku: 25.72 | Přečteno: 1341 | Diskuse

Frantisek Sklenar

No Point to Worry about... 2018.06.22.

Blog o veciach, ktorými nemá zmyslel sa trápiť... ak sa Vám páči, čo vidíte, prosím zdieľajte. Ak nie...

22.6.2018 v 1:00 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 113 | Diskuse

Jana Majová

Maturant

K ústním maturitám odcházel ve středu. Jak se má. V obleku. Když jsem v úterý tu košili žehlila, v mysli se mi rozběhl "sestřih" předchozích let.

21.6.2018 v 21:41 | Karma článku: 22.36 | Přečteno: 623 | Diskuse
Počet článků 127 Celková karma 24.46 Průměrná čtenost 1167

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Nyní se profesně zabývám PR a mediální komunikací. Ve volném čase se věnuji své rodině, literatuře, historii, češtině, sportu, psaní blogů, ale opět i své práci.

Na blog píši především recenze. Knihy a audia k mým recenzím mi poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, PasekaSlovart; dále pak portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReadingPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což všem děkuji.





Najdete na iDNES.cz