Na příkaz doktora Mengeleho otevřel stovky mrtvol proto, aby z milionů lidí poslaných do plynu nebo na hranici profitovala věda založená na falešných teoriích. Dr. Miklósem Nyiszlim čištěné kostry pak putovaly do muzeí Třetí říše.
Nejrůznější zvěrstva probíhala v mnoha koncentračních táborech. Asi jedním z vůbec nejznámějších a tragicky proslulých bývalých nacistických koncentračních táborů je Auschwitz (Osvětim). Tábor byl zřízen na základě příkazu Heinricha Himmlera ze dne 27. dubna 1940. A Dr. Mengele byl doslova posedlý vědou, pro níž mu měly sloužit stovky těl, dvojčat, trpaslíků.
Vyšly už spousty knih, které se tomuto koncentračnímu táboru věnují. Snad i ony přispějí k tomu, aby už nikdy nezvítězila žádná hrůzná ideologie, která bude stavět na čistotě rasy a zlotřilém a vraždícím režimu.
Bez pomoci archivů
A právě touto tematikou, příběhem svým vlastním i dalších spoluvězňů a koncentračního tábora Osvětim se ve své vzpomínkové knize Byl jsem Mengeleho asistentem zabývá Miklós Nyiszli. Bezpochyby ji lze nazvat děsivým svědectvím nejen o hrůzách 2. sv. války, ale i o tragických osudech lidí deportovaných do Osvětimi a vědeckých ambicích Dr. Josefa Mengeleho.
Je nutné podotknout, že autor ve své knize vycházel ze svých poměrně čerstvých vzpomínek a postřehů z dění cestou do Osvětimi, života a smrti v Osvětimi, bez možnosti studia veřejně dostupných dokumentů a archivů. I proto je třeba autorovi prominout, že se místy poněkud mýlí v některých dnes již díky důkazům, archivům a historikům zcela známých záležitostech.
Přesto jde o vynikající práci očitého svědka hrůz Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka), který na příkaz šíleného a možná i geniálního Dr. Mengeleho pitval stovky mrtvol. Jejich ostatky pak se svým týmem zkoumal, chystal do muzeí Třetí říše a pro nejrůznější vědecké účely.
Jasný cíl - podat svědectví
Vzpomínky Miklóse Nyiszliho jsou opravdu velmi silné, některé kapitoly jsou více, jiné méně emocionálně “podbarvené”. Každopádně jde o opravdu šokující svědectví o milionech vražd zrůdného režimu, o naprosté neúctě k lidem (v nacistickém pojetí k podlidem), zapálenosti Dr. Mengeleho a dalších lékařů pro vědu a výzkum za každou cenu.
Kniha Byl jsem Mengeleho asistentem by se klidně mohla zařadit na seznam povinné četby, a to nejen pro žáky a studenty. Přestože už byla napsána obrovská spousta knih s podobnou tematikou, v tomto případě nejde o práci spisovatele mnoho let poté a na základě vzpomínek očitých svědků či archivů. Jde o práci lékaře, očitého svědka, kterou napsal pár měsíců po 2. sv. válce. Svou hodnotu má jednoznačně velkou.
Už úvodní prohlášení autora hovoří zcela jasně o tom, s jakým cílem své vzpomínky psal.
Já, níže podepsaný dr. Miklós Nyiszli, bývalý vězeň koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, číslo A-8450, sepsal jsem toto svědectví, jež zachycuje ty nejtemnější stránky historie lidstva, zcela bez emocí, v souladu s pravdou, bez sebemenšího přehánění a přibarvování, coby přímý pozorovatel a účastník provozu osvětimských krematorií a hranic, v jejichž plamenech zahynuly miliony otců, matek a dětí.
Jakožto hlavní lékař osvětimských krematorií sepsal jsem a signoval svým táborovým číslem bezpočet pitevních zpráv a soudních protokolů. Tyto dokumenty kontrasignoval můj nadřízený dr. Mengele a v této podobě byly zasílány na jedno z nejrenomovanějších lékařských pracovišť světa - do Ústavu pro rasovou biologii a antropologický výzkum v berlínském Dahlemu. V archivu tohoto velkého výzkumného ústavu musí být podle všeho dostupné dodnes.
Cílem mého svědectví není snaha o literární úspěch. Ony hrůzy, přesahující veškerou představivost, jsem neprožíval jako spisovatel, nýbrž jako lékař, a rukou lékaře, nikoli perem reportéra je také nyní líčím.
Oradea - Nagyvárad, březen 1946
Dr. Miklós Nyiszli(Miklós Nyiszli - Byl jsem Mengeleho asistentem, Prohlášení, str. 7)
Kdo byl Miklós Nyiszli
Autor knihy Byl jsem Mengeleho asistentem, Miklós Nyiszli (17. 6. 1901 - 5. 5. 1956), byl maďarský žid a lékař pocházející z oblasti Sedmihradska. Jako maďarský žid byl v roce 1944 deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde strávil osm měsíců.
Díky své odbornosti a znalosti němčiny byl při selekci vybrán Dr. Josefem Mengelem, aby prováděl pitvy obětí jeho zrůdných experimentů. Jako prominentní vězeň poznal zblízka nelidské praktiky „anděla smrti“ při pseudovědeckém výzkumu dvojčat, stejně jako nepopsatelné peklo, které představovala práce tzv. sonderkomand v krematoriích.
Hned po válce (1946) Miklós Nyiszli vydal své svědectví knižně. Jde o šokující “deník” psaný s jediným záměrem - podat zprávu světu. Přesto ale dlouho „své přežití nepřežil“ - deset let po osvobození umřel na infarkt. O úspěchu jeho vzpomínek svědčí i fakt, že kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků a navíc zfilmována (Šedá zóna, 2001).
Pár slov na závěr…
Vzpomínková kniha Miklóse Nyiszliho Byl jsem Mengeleho asistentem vezme své čtenáře na exkurs do období 2. světové války a do hrůz života a smrti v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) prostřednictvím 196 stran vzpomínek na měsíce s neustálým čekáním na smrt, či vysvobození.
Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje kniha úvodní autorovo prohlášení. Jádrem knihy je 40 kapitol označených římskými číslicemi a na závěr nechybí dovětek a rovněž ediční poznámka. Formát knihy má rozměry 130 × 200 mm. Obálku a grafickou úpravu knihy Byl jsem Mengeleho asistentem navrhl Pergamen Trnava, s. r. o. Knihu vydalo Nakladatelství Academia v rámci edice Paměť v Praze roku 2017 jako už třetí dotisk.
Z maďarského originálu Dr. Mengele boncolóorvosa voltam az Auschwitz-I krematóriumban vydaného v Oradee-Nagyváradu roku 1946 přeložila Dana Gálová. Obrázek o této velmi zajímavé vzpomínkové knize Miklóse Nyiszliho Byl jsem Mengeleho asistentem si už ale jistě každý čtenář udělá sám. Vázanou knihu bez přebalu mi k recenzi poskytlo Nakladatelství Academia, za což děkuji.
