Málokdo dnes ví, že recept na život ve zdraví, bez zbytečných zdravotních problémů, na život dlouhý a pestrý skutečně existuje. Nečekejte ale elixír mládí, po němž toužil například císař Rudolf II.
Chceme-li se dožít vysokého věku a život prožívat, užívat, nikoli protrpět v nemoci, musíme pro to něco udělat. To znamená správně žít - hýbat se, trénovat mozek, vyhýbat se dlouhodobému stresu a vyhledávat jen stres zdravý, vybírat pečlivě potraviny a tekutiny, které konzumujeme… Je toho dost.
Ale není to jen o té správné životosprávě. Něco už v sobě máme dáno dávno, nejen od narození, ale už od těhotenství naší matky. Něco, co můžeme ovlivňovat výše zmíněnou správnou životosprávou, ale jsme rovněž závislí na tom, co už nám bylo dáno. Že to zní tajemně? Ano, pojďme se podívat na “elixír mládí”.
Vědkyně nám poradí
Přínosná může být pro leckoho kniha Elizabeth Blackburnové a Elissy Epelové Telomery s podtitulem Revoluční objev, jak žít déle a zdravěji. Jde o práci dvou významných vědkyň, držitelky Nobelovy ceny, která objevila telomerázu a úlohu telomer v procesu stárnutí, a zdravotní psycholožky, jejíž výzkum odhaluje, jak můžeme konkrétním životním stylem a správnými psychickými návyky ochraňovat svoje telomery, zpomalovat průběh nemocí a zlepšovat kvalitu života.
Určitě se vám občas stává, že se ve svých tipech ohledně věku toho kterého člověka zmýlíte. Co vás popletlo? Za vším hledejte právě telomery a telomerázu. Mnohdy totiž někteří šedesátníci vypadají a cítí se třeba na čtyřicet a naopak čtyřicátníci se mohou cítit a vypadat na šedesát. Nejde ale jen o vzhled a prošedivělost a hromadu vrásek v obličeji.
Dr. Elizabeth Blackburnová objevila tzv. telomerázu, tedy enzym, který pomáhá obnovit telomery na koncích vláken DNA. Pokud je telomeráza vysoká, telomery se nezkracují a buněčné stárnutí neprobíhá.
Kvalita spánku a stres
Doktorky Blackburnová a Epelová čtenářům ve své knize vysvětlují, že změny, které učiníme ve svých každodenních návycích, mohou chránit naše telomery a prodlužovat délku našeho zdravého života. Tedy počet let, kdy zůstáváme zdraví, aktivní a bez nemocí.
Podle těchto vědkyň je důležitý pro naše telomery nejen pohyb, konkrétní složky naší stravy, ale například i kvalita spánku, oproti tomu jim ale ubližuje například chronický stres, negativní myšlenky, napjaté vztahy. Je tak podstatné i sociální prostředí, v němž žijeme.
Ve své knize Telomery s podtitulem Revoluční objev, jak žít déle a zdravěji se s jejími čtenáři autorky dělí nejen o konkrétní zkušenosti některých lidí a jejich předčasného buněčného stárnutí (či naopak udržování mladosti). Čtenáři se mohou seznámit také s certifikovanými testy, s radami, doporučeními, typy a rozsahem pohybových aktivit či stravy, které jsou pro naše telomery přínosné…
Stárneme. Ale kdy a jak?
Elizabeth Blackburnová a Elissa Epelová zdůrazňují, že přestože je jasné, že všichni jednou zestárneme, můžeme sami částečně ovlivnit to, jak a kdy se to stane. Způsob našeho života má podstatný vliv nejen na naše fyzické a psychické zdraví, ale rovněž na to, jak stárneme. Telomery totiž dělají to, co jim my říkáme svým způsobem života, nevykonávají pouze povely udílené naším genetickým kódem.
Autorky knihy Telomery s podtitulem Revoluční objev, jak žít déle a zdravěji navíc poukazují na to, že svým chováním, životosprávou neovlivňujeme vlastně jen své vlastní telomery a délku života ve zdraví. Nesmíme totiž zapomínat ani na to, že posléze předáváme tento odkaz i svým potomkům, o jejichž délce telomer se rozhoduje už před jejich narozením. Autorky nabízejí čtenářům de facto recept na delší život ve zdraví.
Doufáme, že budete žít dlouhý život ve zdraví a pohodě. Životní styl, mentální zdraví a životní prostředí se na fyzickém zdraví významně podílejí - to není žádná novinka. Nová zpráva zní, že tyto faktory ovlivňují naše telomery, což se dá jednoznačně vyčíslit. Pozorujeme i transgenerační působení těchto vlivů, a to přidává poselství telomer na naléhavosti. Naše geny jsou jako počítačový hardware, nemůžeme je změnit. Telomery jsou součástí epigenomu, který se chová jako software a vyžaduje naprogramování. My sami jsme programátoři epigenomu, do určité míry totiž řídíme chemické signály, které tyto změny organizují, a naše telomery na ně reagují. Společnými silami můžeme programový kód zlepšovat.
V této knize jsme ze stovek výzkumných studií vybraly nejlepší doporučení, jak chránit naše drahocenné telomery. Viděli jste, jak na telomery působí myšlení, pohybové návyky, kvalita a délka spánku, výživa i svět za hranicemi mysli a těla - podmínky a vztahy ve vašem bydlišti a okolí.
(...) Jestliže nasloucháme tomu, co nám telomery sdělují, dozvídáme se od nich, jak můžeme zabránit předčasnému buněčnému stárnutí a prodloužit si období života ve zdraví. Navíc se ukazuje, že co je dobré pro naše telomery, to prospívá i našim dětem, našemu okolí a lidem všude na světě.
(Elizabeth Blackburnová, Elissa Epelová - Telomery, kapitola Propojení: Náš buněčný odkaz, str. 326, 327)
Kdo jsou Elizabeth Blackburnová a Elissa Epelová
Dr. Elizabeth Blackburnová, PhD, získala v roce 2009 spolu se dvěma kolegy Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii za objev molekulární povahy telomer, které slouží jako ochranná zakončení chromozomů, a za objev enzymu telomerázy, která plní funkci údržby telomer. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností dějin.
Působí jako prezidentka Salkova institutu a emeritní profesorka na Kalifornské univerzitě v San Francisku. Je členkou americké Národní akademie věd a medicíny i Královské londýnské společnosti. Podílí se na utváření vědní politiky a sloužila v poradním výboru prezidenta USA pro záležitosti bioetiky. Je držitelkou téměř všech významných lékařských ocenění.
Dr. Elissa Epelová, PhD, je přední zdravotní psycholožka zabývající se stresem, stárnutím a obezitou. Je profesorkou katedry psychiatrie na Kalifornské univerzitě v San Francisku, ředitelkou tamního Centra AME pro studium stárnutí, metabolismu a emocí, ředitelkou centra COAST pro výzkum obezity a zástupkyní ředitele Centra pro zdraví a komunitu rovněž při UCSF.
Je členkou Národní lékařské akademie a působí v několika vědeckých poradních výborech. Za svůj výzkum obdržela četná ocenění, například cenu Stanfordovy univerzity, cenu Society of Behavioral Medicine, cenu Academy of Behavioral Medicine Research a cenu Americké psychologické asociace.
Slovo závěrem…
Z anglického originálu The Telomere Effect: A Revolutionary Approach to Living Younger, Healthier, Longer, vydaného nakladatelstvím Grand Central Publishing, Hachette Book Group v New Yorku v roce 2017, přeložil do češtiny Jan Kozák. Autorkou obálky je René Senko. Knihu vydalo Nakladatelství JOTA, s. r. o., v Brně v roce 2017 jako první vydání.
Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje publikace prohlášení, stručné věnování a poznámky autorek, po nichž následuje úvod. Následují celkem čtyři hlavní části, které jsou rozděleny na 13 kapitol, a závěr. Na konci knihy nechybí poděkování, poznámky, rejstřík, ale ani například informace o komerčních testech telomer či zdroje obrázků a stupnic.
Na exkurz do světa buněk, buněčného stárnutí a tajemství života zvou čtenáře knihy Telomery s podtitulem Revoluční objev, jak žít déle a zdravěji její autorky Elizabeth Blackburnová a Elissa Epelová na 399 stranách. Kniha ukazuje, že i o buňkách, mikroorganismech či ochraně lidského zdraví a zdravém způsobu života může být pro nejširší veřejnost napsána čtivá a poutavá publikace. Brožovanou knihu s klopami mi k recenzi poskytlo Nakladatelství JOTA, za což děkuji.
