Když koncem 19. století namaloval malíř Václav Jansa soubor akvarelů staré Prahy, netušil, že ho o sto let později napodobí s fotoaparátem v ruce amatérský fotograf Miloš Fritz. Podívejte se, jak se Praha za sto let změnila.
Praha se za sto let na některých místech změnila doslova a do písmene k nepoznání. Ano, někde jako by se čas zcela zastavil a Praha zůstala stejná, jinde ale Praha změnila svou tvář. Hlavním důvodem byla tzv. pražská asanace, ale samozřejmě také válka a modernizace města.
Naštěstí ale existují nejrůznější kroniky a další prameny, včetně nejrůznějších obrazů a fotografií, které nám alespoň částečně přibližují a dokumentují některé zaniklé objekty, ulice, místa. A když pak dostanete do rukou publikaci, která změny či zastavený čas porovnává...
Hledejte rozdíly - před sto lety a teď
A právě tento nelehký úkol si vzal na svá bedra Miloš Fritz při tvorbě knihy Stará Praha štětcem a objektivem, která je doslova prošpikována jeho povedenými fotografiemi nejrůznějších míst a objektů hlavního města České republiky vždy ve dvojici s překrásnými akvarely Václava Jansy tak, aby každý mohl posoudit, jak se to které místo či objekt za zhruba sto let změnil.
Miloš Fritz u každé dvojice porovnává 100 let starý akvarel českého krajináře a ilustrátora staré Prahy, Václava Jansy, s fotografií zobrazeného místa ze současnosti. I proto věnoval Fritz značné úsilí tomu, aby fotografoval vždy z totožného místa s tím, z kterého maloval Jansa své akvarely.
Fritz se navíc snažil o co největší “synchronizaci” s akvarely i svou technikou fotografování, měřítky, úhly, denní i roční dobou… Obě zobrazení konkrétního místa jsou doprovázeny velmi poutavým textem, k němuž si vyhledával podklady v nejrůznějších dobových pramenech. Původní akvarel je tak zdokumentován s historickými údaji, u současné fotografie pak autor neopomenul ani na vlastní text, který popisuje současný stav.
Hradčany z Jeleního příkopuJansa tento svůj obraz nazval prostě “Hradčany”. Doplněk názvu, připojený zřejmě vydavatelem, svádí k názoru, že jde o pohled zdola z Jeleního příkopu, tak tomu ale není. Jde o pohled z místa, které je poblíž Kramářovy vily na hraně stráně nad ulicí Pod Bruskou. Obraz patří k nejstarším a z celého souboru je jediný, u něhož malba nevyplňuje celou plochu formátu a volný “obláček” je využit pro umístění popisu a názvu.
(Miloš Fritz - Stará Praha štětcem a objektivem, str. 20)
Předloha se nedochovala
Autorovi této výpravné barevné publikace se povedlo dílo, které zřejmě docení až další generace. Kniha Stará Praha štětcem a objektivem je velmi dobře, přehledně a zajímavě zpracována, koncipována. Přestože se kniha na webu nakladatele nachází v sekci Stavebnictví a architektura, rozhodně nejde o publikaci určenou jen odborníkům. Stejně tak poslouží i zájemcům o historii, obdivovatelům Prahy, malířství, fotografií…
Zatímco z fotografií Miloše Fritze dýchá současný život, z akvarelů Václava Jansy dýchá nejen genius loci, ale také tehdejší život, doba, lidi… Miloš Fritz v celé publikaci dodržel původní pořadí, číslování a názvy obrazů jako v předloze, tedy v souboru Stará Praha - 100 akvarelů Václava Jansy. V některých případech upozorňuje Miloš Fritz na nemožnost nalézt předlohu Jansovu, protože Praha se mění a některá místa a objekty se nedochovaly.
Maiselova uliceZnalost dnešní Prahy může vést k námitce, že toto není Maiselova ulice - ani na obraze, natož pak na fotografii, na níž je přece Pařížská třída. Na Jansově obraze lze poznat jen jednu z věží kostela sv. Mikuláše na Starém Městě. Pak ale špičky, které vyčnívají vlevo od ní, mohou patřit jen věži Staroměstské radnice.
Pokud by snad z Maiselovy ulice byly současně s věží kostela vidět, musely by být vpravo od ní, což lze zjistit např. z plánu Prahy. Také v tomto případě tedy samotný obraz neposkytuje žádné vodítko pro nalezení správného místa a pátrání zde bylo ještě náročnější než u obrazu předchozího.
Lépe než text by záležitost objasnil plánek, který jsem zkusil vytvořit skreslením plánu Prahy z roku 1816 a plánu současného. Jeho správnost mi pak potvrdila až později nalezená reprodukce asanačního plánu Josefova.
Asanace bývalého židovského ghetta, nazývaného od poloviny 19. století Josefovem, byla vynucena zcela nevyhovujícími sociálními a hygienickými poměry v této nejhustěji obydlené části Prahy. Zahájena byla roku 1893 a trvala dvě desetiletí. Bylo při ní zbořeno téměř tři sta domů a zachovány zůstaly pouze památky nesporné umělecké ceny. (Nikde se neuvádí, jak v té době bylo zajištěno náhradní bydlení pro takové množství lidí.) V oblasti Josefova pak vznikla nová zástavba, jejíž uliční síť jen částečně kopíruje trasy starých ulic.
(Miloš Fritz - Stará Praha štětcem a objektivem, str. 88)
Co říci závěrem
Na exkurs po známých i méně známých místech a objektech hlavního města Prahy čtenáře zve autor knihy Stará Praha štětcem a objektivem Miloš Fritz prostřednictvím stovky svých fotografií a akvarelů uznávaného českého krajináře a ilustrátora Václava Jansy na 224 stranách.
Soubor fotografií ze současné Prahy vznikl podle autora, Miloše Fritze, z až neuvěřitelného počtu 998 negativů. Ani jeden z autorů už nežije. Zatímco Václav Jansa zemřel v roce 1913, Miloš Fritz o téměř sto let později - v roce 2010.
Knihu Stará Praha štětcem a objektivem vydalo nakladatelství GRADA Publishing, a.s., v Praze v roce 2017 jako první vydání. Sazbu a návrh obálky si vzal na svá bedra Lukáš Fritz.
Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) kniha obsahuje předmluvu, seznam dvojic (tzn. akvarel a fotografii po sto letech), mapu, samotnou obrazovou a výkladovou část, prameny, poznámky a adresář. Vázanou knihu bez přebalu mi k recenzi poskytlo nakladatelství GRADA Publishing, a.s., za což děkuji.
