Víte, že Lenin přišel o mozek? Poznejte méně známé perličky z historie

(Věnováno babičce) Málokdo dnes ví, že Winston Churchill chystal za 2. světové války na Německo útok biologickými zbraněmi, které by zemi učinily neobyvatelnou na desítky let. A jak to vlastně bylo s šílenstvím krále Jiřího III.?

Dějiny obsahují velké množství událostí, které by si snad nedokázal vymyslet ani ten největší fantasta, baron Prášil či zastánce konspiračních teorií. I proto mohou některé méně známé historické příběhy na člověka působit velmi neuvěřitelně.

Ale i ty mají v historii své místo. Mnohdy jde o doposud nevysvětlené a nedořešené případy, které pak dávají prostor pro nabalování nejrůznějších smyšlenek, případně nabízejících se konspiračních teorií. 

Samozvaný americký císař

Příkladem jsou také zajímavé perličky, které do své knihy Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci vybral britský bestsellerový autor žánru populárně naučné literatury Giles Milton. V této knize čtenáři předkládá výběr celkem 50 poutavých méně známých příběhů z historie. Druhá část knihy, kterou autor v originále nazývá Fascinující poznámky z historie pod čarou, tak přináší další zajímavé příběhy, které se na první signální mohou jevit jako neskutečné, přestože jde o pravdivé příběhy. 

Byť v názvu knihy jsou velmi známé historické osobnosti, tedy Lenin a Churchill, není tato kniha pouze o nich. Kniha obsahuje naopak řadu poutavých a neznámých příběhů jako například o tom, že více než dvě desítky let vládl v USA absolutní mocí samozvaný autokratický císař. 

Ti, kteří znají francouzsko-kanadský film z roku 2001 Bratrstvo vlků - Hon na bestii si na něj jistě vzpomenou při čtení příběhu o kraji Gévaudan ve Francii, kde místní ohrožuje krvelačná bestie. Kniha ale nezapomíná ani na příběh Robinsona Crusoe v dámském provedení či na téma špionáže či další zajímavosti.

Místy až cynicky zábavné příběhy

Podobných, ale i těch tematicky zcela odlišných příběhů je Miltonova kniha doslova “prošpikována”. Historie prostě není nuda. Autorovo zaměření se na historii právě touto zábavnou (perličkovou) formou je chytrým tahem, kterým si dokáže pro historii získat možná i její nejzatvrzelejší “odpůrce”. 

Kniha Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci dokazuje, že historie není pouze o konkrétních datech a suchých faktech, o všeobecně známých příbězích, ale že je především o bádání a hledání souvislostí, poučení se z ní a hledání v archivech a skrýších. Že umí být místy až cynicky zábavná, i když jen na stránkách knih. Její skuteční aktéři si to totiž často v konkrétní situaci nemysleli, ba naopak.

Nikdo u dvora nevěděl jistě, co dělat. Král vykřikoval jako blázen a vykládal svým dvořanům, že Londýn je pod vodou a že teleskopem sira Williama Herschela viděl Hannover.Nešetřil úctou vůči nejnižším sluhům, sepisoval fantastické zprávy cizím dvorům a svou řeč prokládal podivnými zvoláními typu”Cože? Cože?” nebo “Haló! Haló!”.Byl podzim roku 1788 a šílenství krále Jiřího III., které začalo jako “pěkně břitký, zlostný výlev”, se zhoršovalo. Král byl rozrušený, silně se potil a zmáhaly ho křeče. A ještě horší bylo, že donekonečna někde bloumal. Při jedné příležitosti vydržel devatenáct hodin bez přestání mluvit, přičemž hovor prokládal sprostými sexuálními narážkami.Všem docházelo, že je král vážně nemocný, ale nikdo s jistotou nevěděl, co jeho chorobu způsobuje. Sir George Baker, králův lékař a devítinásobný prezident Lékařského kolegia, nikdy nic takového neviděl.Podstatu královy nemoci se lékařští historici pokoušeli rozluštit více než dvě století. Ale až v posledních desetiletích se vědcům podařilo předložit věrohodné teorie ohledně toho, co asi tehdy bylo špatně...

(Giles Milton - Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci, str. 125)

Kdo je Giles Milton

Autor knihy Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci -  Giles Milton - je britský spisovatel zaměřující se na psaní populárně naučné literatury. Jeho knihy byly přeloženy do dvaceti jazyků a prodávány jsou po celém světě. 

Giles Milton se narodil v Buckinghamshiru a vystudoval Bristolskou univerzitu. Napsal téměř desítku knih žánru literatury faktu (či spíše populárně naučných), ale třeba i tři romány či tři knihy pro své děti. Milton žije střídavě v jižním Londýně a Burgundsku. Je ženatý, se svou ženou, výtvarnicí a ilustrátorkou Alexandrou Miltonovou, mají tři dcery.

Kromě knihy Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci napsal také například knihy Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku, Plavby za bohatstvím, dále Bílé zlato. Neobyčejný příběh Thomase Pellowa a milionu evropských otroků v severní Africe, Na dvoře japonského vládce či knihu Ve službách královny Alžběty.

Slovo závěrem…

Z anglického originálu When Lenin Lost His Brain and When Churchill Slaughtered Sheep, vydaného nakladatelstvím John Murray (Publishers), Hachette UK Company v roce 2015, přeložil do češtiny Jan Kozák. Autorkou obálky je Veronika Cágová. Knihu vydalo Nakladatelství JOTA, s. r. o., v Brně v roce 2017 jako první vydání.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na celkem 18 částí s vlastními názvy. Jednotlivé části pak obsahují většinou tři samostatné krátké příběhy, které jsou si svými tématy velmi blízké. Přestože nejde o rozsahem příliš objemnou knihu, její obsah je více než zajímavý. 

Poutavě napsané perličky z historie nám Giles Milton podává v knize Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci na 192 stranách. Kniha ukazuje, že i historie může být příjemným zpestřením. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo Nakladatelství JOTA, za což velmi děkuji.

Věnováno památce mé babičkyTuto recenzi věnuji své babičce, která v neděli odešla na věčnost. Babi, Ty’s měla ráda historii, zajímaly Tě i méně známé příběhy a události, které se staly. Zažila’s Velkou hospodářskou krizi ve třicátých letech 20. století, Mnichov 1938, hrůzy 2. světové války, únor 1948, srpen 1968, listopad 1989, leden 1993… Zažila’s toho hodně, válku, změny režimů, dny méně šťastné, ale také ty šťastnější, děti, vnoučata, pravnoučata... A teď už odpočíváš v pokoji a je a bude Ti snad už jen a jen dobře. Budeš nám všem chybět, babi. Čest Tvé památce!