Největší výstava v dějinách a vraždící génius posedlosti

17. 05. 2017 14:13:08
Jacka Rozparovače zná téměř celý svět. Říká ale dnes lidem něco jméno H. H. Holmese, který o pár let později zavraždil ve Spojených státech možná více než dvě stovky lidí? Naprosto chladnokrevně, při Světové kolumbovské výstavě.

Světová kolumbovská výstava v Chicagu v roce 1893 měla jasný cíl - co nejvíce propagovat Ameriku a samotné Chicago jako skvělého organizátora, který pro ni zajistil co nejlepší umístění, skvělé atrakce, veletrh měl překonat předchozí pařížskou výstavu včetně její největší perly - Eifellovy věže a samozřejmě vzbuzovat pozitivní emoce a vydělávat.

Je zvláštní, že doposud největší výstava v dějinách zůstává veřejností víceméně zapomenuta. Přitom právě Světová kolumbovská výstava, kterou pořádalo americké Chicago v roce 1893, Ameriku v mnohém změnila. A také vystrašila...

Střet dobra a zla

A právě přípravám na Světovou kolumbovskou výstavu v Chicagu i jejímu samotnému průběhu a zároveň příběhu běsnícího amerického Jacku Rozparovače - sériového vraha H. H. Holmese - se věnuje ve své knize Ďábel v Bílém městě s podtitulem aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku americký spisovatel Erik Larson.

Jde o velmi dobrou knihu, v níž autor dokázal spojit dvě spolu zdánlivě nesouvisející témata a historické události ve velmi povedenou románově pojatou literaturu faktu. Kniha sleduje především osudy ředitele přípravných prací Světové kolumbovské výstavy Daniela H. Burnhama a sériového vraha Dr. H. H. Holmese, samotné výstavy, autor ale samozřejmě neopomíná ani na ostatní důležité osoby.

Právě Holmes používal výstavu jako návnadu pro své oběti, které likvidoval ve svém speciálně upraveném domě jen pár bloků od místa veletrhu. A jak avizoval už sám autor, jde nejen o příběh plný architektury, politiky, progresivního vývoje či násilí, ale rovněž o příběh nevyhnutelného střetu dobra se zlem, světla s tmou a Bílého s Černým městem.

Kontrasty

Erik Larson dokázal prostřednictvím své knihy nejen přiblížit osudy Daniela H. Burnhama a H. H. Holmese či rozhodování o pořadateli výstavy, její přípravy, problémy s podložím, které architektům a stavitelům dělaly vrásky na čele, ale i další problémy včetně těch spojených s nepřízní počasí.

Zároveň velmi umně dokázal čtenáři knihy Ďábel v Bílém městě přiblížit samotné americké Chicago té doby, jeho ulice, domy, atmosféru, americkou společnost či chicagské obyvatele včetně tehdejších nemocí a ekonomických potíží. Seznamuje zájemce s uvažováním architektů, jednotlivých komisí, ale i tvůrců jednotlivých atrakcí výstavy.

V neposlední řadě pak až děsivě opravdově přibližuje i temné stránky této zajímavé doby a místa - řádění psychopatického vraha Dr. H. H. Holmese. Ten si podle Erika Larsona vymýšlel nejrůznější identity jako na běžícím pásu, svým vystupováním si dokázal získat i ty nejuzavřenější lidi (především ženské) na svou stranu. A ve svém speciálně zkonstruovaném domě s plynovou komorou a pecí, obrovském bludišti plném mučíren, propadlišť, piteven a slepých uliček se jich pak nejrůznějšími způsoby zbavoval.

Pomíjivé vlastnictví

Holmes nezabíjel tváří v tvář jako Jack Rozparovač, který hltal tělesné teplo a vnitřnosti. Nicméně býval rád při tom. Rád býval nablízku, aby v rostoucí panice svých obětí mohl zaslechnout příchod smrti. V tu chvíli jeho boj o vlastnictví vstupoval do fáze, jež ho nejvíc uspokojovala. Trezor utlumil většinu křiku a bušení, ale ne všechno.

Když byl hotel plný hostů, uchýlil se k tišším způsobům. Naplnil pokoj plynem a oběť zemřela ve spánku nebo se pomocí univerzálního klíče vkradl dovnitř a k obličeji jí přiložil hadřík nasáknutý chloroformem. Výběr způsobu byl jen na něm, což dokazovalo jeho moc. Ať to již provedl jakkoliv, po činu vždy získal čerstvý materiál, s nímž mohl naložit dle libosti.

Následné složení kostry jeho velmi talentovaným přítelem Chappellem bylo poslední fází získávání - fází triumfu -, ačkoliv Chappellových služeb využíval jen sporadicky. Ostatního použitého materiálu se zbavoval ve své peci nebo v jámách naplněných nehašeným vápnem. Chappellovy kostry se u sebe neodvažoval nechávat příliš dlouho. Už zkraje se rozhodl, že si nebude nechávat trofeje. Vlastnictví, o které usiloval, bylo pomíjivého rázu - jako vůně čerstvě nařezaných hyacintů. Jakmile bylo pryč, mohl jej nahradit jen další zisk.

(Erik Larson - Ďábel v Bílém městě aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku, str. 281, 282)

Kdo je Erik Larson

Autor knihy Ďábel v Bílém městě s podtitulem aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku, Erik Larson (*1954), je americký novinář a spisovatel literatury faktu. Přispívá do prestižních listů a časopisů, jako jsou Time Magazine, New York Times nebo The Wall Street Journal.

Ďábel v Bílém městě (2003) je jeho nejúspěšnější knihou. Mimo jiných ocenění za ni obdržel cenu Edgar za výjimečné dílo kriminálního žánru. Larson sám o sobě říká, že není pouze spisovatel, ale i badatel. Veškeré rešerše a výzkumy historie si dělá sám a dává si záležet na tom, aby se jeho práce vždy co nejvíce držely historických poznatků. S manželkou a třemi dcerami žije v Seattlu.

Od Larsona jsem už dříve četl knihu V zahradě bestií (2011, New York). I v tomto případě jde o zbeletrizovanou literaturu faktu, resp. biografii o americkém historikovi a univerzitním profesorovi Williamu Doddovi, kterého prezident Roosevelt v roce 1933 jmenoval novým americkým velvyslancem v Německu. Na následujících pět let se tak Doddovi stěhují do Berlína, kde jsou svědky rostoucí síly nacistické strany.

Co lze také říci

Na exkurs do Chicaga před, v roce a po roce 1893, do dob konání Světové kolumbovské výstavy, zve Erik Larson čtenáře knihy Ďábel v Bílém městě s podtitulem aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku prostřednictvím velmi zajímavého textu podaném na 496 stranách.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje kniha úvodní autorovo slovo, kterému předchází velmi stručné věnování. Před prologem jsou slova dvou hlavních aktérů knihy - ředitele přípravných prací Světové kolumbovské výstavy Daniela H. Burnhama, a Dr. H. H. Holmese. Dále se kniha dělí na čtyři hlavní části a závěrečný epilog, vše se dělí ještě na jednotlivé kapitoly se samostatnými názvy. Opomenuty nejsou ani poznámky a zdroje, bibliografie, poděkování či zdroje ilustrací. Na závěr autor stručně připomíná další osudy osob, které měly v knize své stěžejní postavení.

Na vnitřních stranách přebalu je krátká anotace knihy a pár slov o jejím autorovi. Na zadní straně přebalu pak nalezne čtenář reakce novinářů na tuto beletrizovanou literaturu faktu. A nechybí samozřejmě ani ilustrace, mapy a dobové fotografie včetně určení důležitých osob na nich zvěčněných.

Pár slov na závěr...

Z anglického originálu The Devil In the White City: Murder, Magic and Madness At the Fair That Changed America, vydaného nakladatelstvím Crown Publishers v New Yorku roku 2003, přeložil do češtiny Filip Krajník. Grafickou úpravu navrhl a sazbu provedl Pavel Růt. Knihu vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2017 jako první vydání.

Nutno podotknout, že tato kritiky vysoce oceňovaná beletrizovaná literatura faktu za přečtení stojí. A nejen za přečtení, ale určitě i za hlubší zamyšlení. Zájem o tuto součást historie už projevili i filmaři. V zamýšleném filmu o tomto případu by měl hlavní roli hrát Leonardo DiCaprio, který na knihu zakoupil filmová práva, a režii přislíbil Martin Scorsese.

List Chicago Times-Herald se na záležitost podíval z obecnějšího hlediska a o Holmesovi napsal: “Je to génius posedlosti, lidský ďábel, postava natolik nepředstavitelná, že by ji neměl odvahu vymyslet žádný spisovatel. Jeho příběh dokonale ilustruje konec století.”

(Erik Larson - Ďábel v Bílém městě aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku, str. 399)

Erik Larson opět prokázal svůj neskonalý vypravěčský talent a cit pro historii a její převyprávění. Jeho kniha se čte od první do poslední stránky velmi dobře a jen těžko se od ní odtrhává. Za mě ale určitě palec nahoru! Obrázek o knize Ďábel v Bílém městě s podtitulem aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku si už ale udělejte každý sám. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství Argo, za což velmi děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | středa 17.5.2017 14:13 | karma článku: 23.54 | přečteno: 745x

Další články blogera

Tomáš Králíček

České Vánoce v proměnách času: První republika, protektorát, komunismus...

České Vánoce a jejich oslavy prošly stejně jako naše republika za posledních sto let spoustou úskalí i krásných chvil. Zatímco v protektorátu chtěli Češi věšet na vánoční stromeček Němce, dnes si na něj věší vánoční ozdoby.

24.12.2018 v 15:28 | Karma článku: 22.11 | Přečteno: 712 | Diskuse

Tomáš Králíček

Sebedůvěra a vůle aneb Jak Hitler předčil Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk. Oslavovaný tatíček zakladatel, ale i rváč a individualista s výrazným egem. Člověk neoblíbený i oblíbený, neochotný ke kompromisu. Leccos o něm vypovídal i jeho názor, že muž nemá dávat najevo své city.

20.12.2018 v 10:08 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 467 | Diskuse

Tomáš Králíček

Boj o přežití na Slovensku aneb Bez zraku a sami v horách

Co dělat, když bez jakýchkoli předchozích signálů ztratíte zrak? Jste sami v horách, široko daleko žádní lidé. Jídlo a pití na dva dny a jsou Vánoce. Přepadne vás naprosté šílenství, bezmoc, zoufalství... Začíná boj o holý život.

13.12.2018 v 9:04 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 347 | Diskuse

Tomáš Králíček

Inženýr Formis. Hrdina, který zaplatil za protinacistické vysílání ze Slap životem

Vražda německého inženýra Rudolfa Formise v hotelu Záhoří u Štěchovic z roku 1935 není širší veřejnosti až tak známá. Fémová vražda provozovatele protinacistické vysílačky je i nyní zajímavým námětem pro spisovatele a historiky.

4.12.2018 v 9:38 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 389 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Holit hulit a hlaholit aneb alkohol je metla lidstva

Když má člověk trochu vypito, napadají ho nejrůznější blbosti. Ale horší je, že ve stavu sdílnosti způsobené alkoholem, i rozumný jedinec se o ty blbosti začne dělit s ostatními. Protože v tu chvíli mu to tak moc hloupé nepřipadá.

17.2.2019 v 12:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Pavel Hewlit

Diskuze s Múzou o volbách ANO, Zemanovi a Kalouskovi

O Múze jsem tady už mluvil. Včera natolik tak divoce, až jsem onen příspěvek dal do osobní kategorie, poněvadž by přes zvýšenou vzrušivost v hlavním proudu neobstál.

17.2.2019 v 11:49 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 106 | Diskuse

Olga Pavlíková

Morální rozpad české společnosti podle Josefa Mašína

Dcera paní Mašínové a sestra Josefa Mašína požádala pražský magistrát o exhumaci ostatků své matky. Tyto ostatky se nacházejí v hromadném hrobu na Ďáblickém hřbitově spolu s ostatky tisíců dalších obětí komunistické zvůle.

17.2.2019 v 9:11 | Karma článku: 37.63 | Přečteno: 1255 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - soukromá osoba v instantní omáčce

Jsem soukromník. Vyhovuje mi to, že nemusím brát ohledy na nic, kromě svého vkusu při psaní. Je velká svoboda nemuset brát v potaz, jestli jste pro čtenáře potažmo nakladatele dost čitelní.

17.2.2019 v 8:34 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 112 | Diskuse

Helena Vlachová

Ta naše paměť vrtošivá

V tom našem životě je to stejně na draka. Sotva se jeden narodí, ani se pořádně nerozkouká a už je tu den, kdy by měl myslet na sepisování závěti. Ale jak má něco sepsat, když si mnohdy nemůže na nic vzpomenout.

17.2.2019 v 7:42 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 185 | Diskuse
Počet článků 139 Celková karma 22.99 Průměrná čtenost 1214

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Profesně se zabývám PR a mediální komunikací.

Tituly mi k recenzím poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, Paseka, PortálSlovart; dále portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReading, filmgame.czPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což děkuji.

Najdete na iDNES.cz