Největší výstava v dějinách a vraždící génius posedlosti

Jacka Rozparovače zná téměř celý svět. Říká ale dnes lidem něco jméno H. H. Holmese, který o pár let později zavraždil ve Spojených státech možná více než dvě stovky lidí? Naprosto chladnokrevně, při Světové kolumbovské výstavě.

Světová kolumbovská výstava v Chicagu v roce 1893 měla jasný cíl - co nejvíce propagovat Ameriku a samotné Chicago jako skvělého organizátora, který pro ni zajistil co nejlepší umístění, skvělé atrakce, veletrh měl překonat předchozí pařížskou výstavu včetně její největší perly - Eifellovy věže a samozřejmě vzbuzovat pozitivní emoce a vydělávat.

Je zvláštní, že doposud největší výstava v dějinách zůstává veřejností víceméně zapomenuta. Přitom právě Světová kolumbovská výstava, kterou pořádalo americké Chicago v roce 1893, Ameriku v mnohém změnila. A také vystrašila...

Střet dobra a zla

A právě přípravám na Světovou kolumbovskou výstavu v Chicagu i jejímu samotnému průběhu a zároveň příběhu běsnícího amerického Jacku Rozparovače - sériového vraha H. H. Holmese - se věnuje ve své knize Ďábel v Bílém městě s podtitulem aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku americký spisovatel Erik Larson.

Jde o velmi dobrou knihu, v níž autor dokázal spojit dvě spolu zdánlivě nesouvisející témata a historické události ve velmi povedenou románově pojatou literaturu faktu. Kniha sleduje především osudy ředitele přípravných prací Světové kolumbovské výstavy Daniela H. Burnhama a sériového vraha Dr. H. H. Holmese, samotné výstavy, autor ale samozřejmě neopomíná ani na ostatní důležité osoby.

Právě Holmes používal výstavu jako návnadu pro své oběti, které likvidoval ve svém speciálně upraveném domě jen pár bloků od místa veletrhu. A jak avizoval už sám autor, jde nejen o příběh plný architektury, politiky, progresivního vývoje či násilí, ale rovněž o příběh nevyhnutelného střetu dobra se zlem, světla s tmou a Bílého s Černým městem.

Kontrasty

Erik Larson dokázal prostřednictvím své knihy nejen přiblížit osudy Daniela H. Burnhama a H. H. Holmese či rozhodování o pořadateli výstavy, její přípravy, problémy s podložím, které architektům a stavitelům dělaly vrásky na čele, ale i další problémy včetně těch spojených s nepřízní počasí.

Zároveň velmi umně dokázal čtenáři knihy Ďábel v Bílém městě přiblížit samotné americké Chicago té doby, jeho ulice, domy, atmosféru, americkou společnost či chicagské obyvatele včetně tehdejších nemocí a ekonomických potíží. Seznamuje zájemce s uvažováním architektů, jednotlivých komisí, ale i tvůrců jednotlivých atrakcí výstavy.

V neposlední řadě pak až děsivě opravdově přibližuje i temné stránky této zajímavé doby a místa - řádění psychopatického vraha Dr. H. H. Holmese. Ten si podle Erika Larsona vymýšlel nejrůznější identity jako na běžícím pásu, svým vystupováním si dokázal získat i ty nejuzavřenější lidi (především ženské) na svou stranu. A ve svém speciálně zkonstruovaném domě s plynovou komorou a pecí, obrovském bludišti plném mučíren, propadlišť, piteven a slepých uliček se jich pak nejrůznějšími způsoby zbavoval. 

Pomíjivé vlastnictví

Holmes nezabíjel tváří v tvář jako Jack Rozparovač, který hltal tělesné teplo a vnitřnosti. Nicméně býval rád při tom. Rád býval nablízku, aby v rostoucí panice svých obětí mohl zaslechnout příchod smrti. V tu chvíli jeho boj o vlastnictví vstupoval do fáze, jež ho nejvíc uspokojovala. Trezor utlumil většinu křiku a bušení, ale ne všechno. Když byl hotel plný hostů, uchýlil se k tišším způsobům. Naplnil pokoj plynem a oběť zemřela ve spánku nebo se pomocí univerzálního klíče vkradl dovnitř a k obličeji jí přiložil hadřík nasáknutý chloroformem. Výběr způsobu byl jen na něm, což dokazovalo jeho moc. Ať to již provedl jakkoliv, po činu vždy získal čerstvý materiál, s nímž mohl naložit dle libosti.Následné složení kostry jeho velmi talentovaným přítelem Chappellem bylo poslední fází získávání - fází triumfu -, ačkoliv Chappellových služeb využíval jen sporadicky. Ostatního použitého materiálu se zbavoval ve své peci nebo v jámách naplněných nehašeným vápnem. Chappellovy kostry se u sebe neodvažoval nechávat příliš dlouho. Už zkraje se rozhodl, že si nebude nechávat trofeje. Vlastnictví, o které usiloval, bylo pomíjivého rázu - jako vůně čerstvě nařezaných hyacintů. Jakmile bylo pryč, mohl jej nahradit jen další zisk.

(Erik Larson - Ďábel v Bílém městě aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku, str. 281, 282)

Kdo je Erik Larson

Autor knihy Ďábel v Bílém městě s podtitulem aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku, Erik Larson (*1954), je americký novinář a spisovatel literatury faktu. Přispívá do prestižních listů a časopisů, jako jsou Time Magazine, New York Times nebo The Wall Street Journal. 

Ďábel v Bílém městě (2003) je jeho nejúspěšnější knihou. Mimo jiných ocenění za ni obdržel cenu Edgar za výjimečné dílo kriminálního žánru. Larson sám o sobě říká, že není pouze spisovatel, ale i badatel. Veškeré rešerše a výzkumy historie si dělá sám a dává si záležet na tom, aby se jeho práce vždy co nejvíce držely historických poznatků. S manželkou a třemi dcerami žije v Seattlu.

Od Larsona jsem už dříve četl knihu V zahradě bestií (2011, New York). I v tomto případě jde o zbeletrizovanou literaturu faktu, resp. biografii o americkém historikovi a univerzitním profesorovi Williamu Doddovi, kterého prezident Roosevelt v roce 1933 jmenoval novým americkým velvyslancem v Německu. Na následujících pět let se tak Doddovi stěhují do Berlína, kde jsou svědky rostoucí síly nacistické strany. 

Co lze také říci

Na exkurs do Chicaga před, v roce a po roce 1893, do dob konání Světové kolumbovské výstavy, zve Erik Larson čtenáře knihy Ďábel v Bílém městě s podtitulem aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku prostřednictvím velmi zajímavého textu podaném na 496 stranách.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje kniha úvodní autorovo slovo, kterému předchází velmi stručné věnování. Před prologem jsou slova dvou hlavních aktérů knihy - ředitele přípravných prací Světové kolumbovské výstavy Daniela H. Burnhama, a Dr. H. H. Holmese. Dále se kniha dělí na čtyři hlavní části a závěrečný epilog, vše se dělí ještě na jednotlivé kapitoly se samostatnými názvy. Opomenuty nejsou ani poznámky a zdroje, bibliografie, poděkování či zdroje ilustrací. Na závěr autor stručně připomíná další osudy osob, které měly v knize své stěžejní postavení. 

Na vnitřních stranách přebalu je krátká anotace knihy a pár slov o jejím autorovi. Na zadní straně přebalu pak nalezne čtenář reakce novinářů na tuto beletrizovanou literaturu faktu. A nechybí samozřejmě ani ilustrace, mapy a dobové fotografie včetně určení důležitých osob na nich zvěčněných.

Pár slov na závěr...

Z anglického originálu The Devil In the White City: Murder, Magic and Madness At the Fair That Changed America, vydaného nakladatelstvím Crown Publishers v New Yorku roku 2003, přeložil do češtiny Filip Krajník. Grafickou úpravu navrhl a sazbu provedl Pavel Růt. Knihu vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2017 jako první vydání.

Nutno podotknout, že tato kritiky vysoce oceňovaná beletrizovaná literatura faktu za přečtení stojí. A nejen za přečtení, ale určitě i za hlubší zamyšlení. Zájem o tuto součást historie už projevili i filmaři. V zamýšleném filmu o tomto případu by měl hlavní roli hrát Leonardo DiCaprio, který na knihu zakoupil filmová práva, a režii přislíbil Martin Scorsese.

List Chicago Times-Herald se na záležitost podíval z obecnějšího hlediska a o Holmesovi napsal: “Je to génius posedlosti, lidský ďábel, postava natolik nepředstavitelná, že by ji neměl odvahu vymyslet žádný spisovatel. Jeho příběh dokonale ilustruje konec století.”

(Erik Larson - Ďábel v Bílém městě aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku, str. 399)

Erik Larson opět prokázal svůj neskonalý vypravěčský talent a cit pro historii a její převyprávění. Jeho kniha se čte od první do poslední stránky velmi dobře a jen těžko se od ní odtrhává. Za mě ale určitě palec nahoru! Obrázek o knize Ďábel v Bílém městě s podtitulem aneb vraždy, kouzla a šílenství na výstavě, která změnila Ameriku si už ale udělejte každý sám. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství Argo, za což velmi děkuji.