Mladá Židovka přežila hrůzy přímo v Berlíně
Adolf Hitler a jím ovládané nacistické Německo mělo na svědomí miliony mrtvých. Synů, otců, bratrů, dědů, ale i dcer, matek, sester, babiček… Miliony ztracených životů, které padly, ať už přímo na bojištích 2. světové války, v koncentračních táborech, při náletech či v rasistických útocích na Židy, Romy…
Někteří se ale rozhodli se jen tak nedat. Nevzdat se, “nezalekli se” oznámení o deportaci, kterou i s jejím datem dostali poštou. Rozhodli se, že jí uniknou, že se budou skrývat, že svou kůži “neprodají lacino”. A nešlo jen o statné muže, ale vzdor se mnohdy “ozval” i v mladých dívkách.
Bez boje není co ztratit
A právě tomuto tématu se věnuje ve své knize vzpomínek na těžká léta života v úkrytu ve válečném Berlíně Marie Jalowiczová Simonová. Její kniha Přežila jsem Hitlera čtenářům přibližuje, s jakou statečností a vervou bojovala o přežití přímo v nacistickém Berlíně.
Marie Jalowiczová se rozhodla, že nepůjde dobrovolně na smrt. Bylo jí totiž jasné, že transport do koncentračního tábora rovná se jistá smrt. A ona byla tak mladá, měla celý život před sebou. Vždyť jí bylo teprve 20 let, když se do koncentráku dostávali členové jejího velkého příbuzenstva jeden za druhým. Neměla už matku, otce ztratila také.
Neměla co ztratit. Chtěla žít! Žlutá hvězda nehvězda, tu nosit nebude. Fingovaný sňatek, útěk do ciziny, Berlín však pro ni přesto zůstává osudem. Marie se ale nechce poddat, nevidí důvod, proč nežít. Je ještě tak mladá...
77 magnetofonových pásků
Je dobře, že Marii Jalowiczovou Simonovou její syn Hermann Simon nakonec přemluvil a Marie se rozhodla 50 letech od skončení války namluvit celý svůj životní příběh na 77 magnetofonových pásků, které se staly základem knihy Přežila jsem Hitlera. A Marie Jalowiczová Simonová bez jakékoli cenzury a příkras popisuje své těžké roky v úkrytech přímo pod nosem “nacistického Berlína”.
“V zimě 1941/1942 jsem se cítila velmi ohrožená, jako bych měla kolem krku oprátku, která se stále víc utahuje. Měla jsem strach. Přesněji řečeno: strach měl mě. Chtěla jsem se zachránit, ale nevěděla jsem jak. … Přicházely stále nové Jobovy zvěsti: Tu si pro někoho přišli, tam někdo jiný právě dostal příkaz k deportaci.” (Marie Jalowiczová Simonová - Přežila jsem Hitlera, str. 75)
Marie Jalowiczová si zajistí falešné doklady od rodinné přítelkyně, střídá nejrůznější úkryty, které jí “dohazují” nejrůznější známí, vymyslí si i historku o poloviční Židovce a hlavně › bojuje o holý život v těch nejtěžších podmínkách.
Žít...
Když nevyšel ani útěk do Bulharska a byla deportována zpět, musela si projít další těžkou zkouškou sama. Téměř tři roky skrývání přímo v nacistickém Berlíně. Nějakou dobu žila i s mladým Holanďanem, který žil v Německu legálně, pracoval a občas ji po návratu z práce bil. Těžké to ale mladá Židovka měla i poté, kdy přišli osvoboditelé a plenili, znásilňovali, opláceli.
“Když jsem jednou procházela Kauldorfem, zadrželi mě spolu s dalšími lidmi přímo na ulici. Všichni jsme dostali do rukou hrábě a pak nás zavedli na lesní mýtinu, kterou jsme měli uhrabat. Měla jsem příšerný vztek: Nemohla bych nosit na zádech plakát, na němž by jasně stálo, že nepatřím k poraženým? Všichni ostatní po celé hodiny nesmyslně hrabali les. Já ale opřela hrábě o strom, jen co se muž, který na nás dohlížel, otočil, a sedla si na zem.” (Marie Jalowiczová Simonová - Přežila jsem Hitlera, str. 310-311)
Jde o povedenou zpověď ženy, která se - ač Židovka - dokázala vzepřít nacistům a přímo v nacistickém Berlíně přežít 2. světovou válku a po ní konečně začít žít. Kniha Marie Jalowiczové Simonové Přežila jsem Hitlera je velmi zajímavým svědectvím této statečné ženy. Ženy, která se rozhodla nejen žít, ale také “to někam dotáhnout”.
Kdo byla Marie Jalowiczová Simonová
Autorka knihy Přežila jsem Hitlera, Marie Jalowiczová Simonová, vystudovala po 2. světové válce na berlínské univerzitě (Humboldtovu) a později se stala uznávanou profesorkou dějin antické literatury kultury (právě na Humboldtově univerzitě).
Marie Jalowiczová (*1922) vyrůstala v Berlíně, v dobře situované rodině židovského právníka. Matka jí zemřela v roce 1938 na rakovinu, otec o tři roky později. Od té doby se o sebe musela starat především sama. Přesto se dokázala vyhnout deportaci a s falešnou identitou přežila zbytek 2. sv. války v nacistickém Berlíně.
I po jejím skončení odmítla opustit Berlín, vrhla se s vervou na univerzitní studia a později i akademickou dráhu. Provdala se za spolužáka ze střední školy Heinricha Simona, kterému se včas podařilo z nacistického Německa uprchnout do Palestiny, aby se po skončení válečného běsnění do Berlína vrátil. Marie Jalowiczová Simonová zemřela v Berlíně v roce 1998.
Co lze také říci
Marie Jalowiczová Simonová vzala čtenáře na exkurs do válečného Berlína na 364 stranách knihy s výstižným názvem Přežila jsem Hitlera. Autorčina kniha je více než jen zajímavá a poutavá. Je především o nezdolné vůli, statečnosti, boji o přežití a odporu k nacistické ideologii.
Čtenáře tato osobní zpověď Marie Jalowiczové Simonové naprosto pohltí nejen svým tématem, vzpomínkami bez jakýchkoli tabu, to vše v balení velmi poutavého čtení. Naprosto bez skrupulí a zcela otevřeně popisuje i řadu intimních problémů, hygienických úskalí a třeba i těch nejčernějších myšlenek.
Kniha Přežila jsem Hitlera čtenáře pohltí natolik, že mu jeho plnohodnotné přečtení zabere v pracovním a rodinném režimu opravdu jen málo času. Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na prolog, dále šest kapitol (s názvy Jedna, dvě… a podnázvy a citací charakterizující tu kterou kapitolu), které se dále dělí na další podkapitoly. Kniha je vhodně doplněna i fotografiemi.
Slovo závěrem…
V závěru následuje doslov syna Marie Jalowiczové Simonové - Hermanna Simona, historika a ředitele Nadace Nová synagoga v Berlíně. Právě on společně s novinářkou a spisovatelkou Irene Stratenwerthovou vzpomínky Marie Jalowiczové Simonové zpracoval do této skvělé knihy. Nechybí samozřejmě ani jmenný rejstřík, poděkování či poznámka k vyobrazením.
Z německého originálu Untergetaucht, Eine junge Frau überlebt in Berlin 1940-1945, vydaného v roce 2014 nakladatelstvím S. Fischer ve Frankfurtu nad Mohanem, přeložila do češtiny Michaela Škultéty. Doslov přeložila Alena Pokorná. Obálku a grafickou úpravu navrhla Markéta Jelenová. Knihu vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2016.
Doporučuji všem čtenářům, kteří mají rádi historii, případně je zajímají osobní příběhy lidí, přeživších 2. světovou válku, aby si knihu Marie Jalowiczové Simonové Přežila jsem Hitlera určitě přečetli. Obrázek si následně udělejte každý sám. Za mě ale můžu s klidným svědomím říci, že je tato kniha napsána velmi zajímavě, svižně, živým jazykem a zcela otevřeně. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství Argo, za což velmi děkuji.
Tomáš Králíček
Výjimečný československý boxer Vilda Jakš očima Dalibora Váchy
Byl slavný nejen v Československu, ale i v Paříži, mekce boxu třicátých let 20. století. Na titul mistra světa Vilda Jakš nedosáhl, přesto byl hrdinou, a to i 311. bombardovací perutě RAF v boji proti nacistickému Německu.
Tomáš Králíček
Vražda bezskrupulózního podnikatele rozvíří vody na české vesnici
Vražda na vesnici vždy rozvíří vody mezi místními možná ještě více než ve velkém městě, kde se - řekněme - trochu více rozplyne, ztratí, lidé se mezi sebou neznají tak dobře jako právě na vesnici.
Tomáš Králíček
Trocha té historie je bezesporu zapotřebí. Například z doby Václava IV.
Stará Praha či italský Milán z dob Václava IV. ožívají díky historickým příběhům Františka Niedla a skvělé interpretaci Matouše Rumla. Vznikla tím dokonalá symbióza lahodící uším i šedé kůře mozkové ve chvílích nočního odpočinku.
Tomáš Králíček
Svatý Jakub aneb Pozoruhodný příběh kostela v Poličce a jeho lidí
Byť byl výslovně zmíněn v roce 1321 v listině krále Jana Lucemburského, “pamatuje" i Přemysla Otakara II a založení města Polička. “Zažil” spoustu krásného, výjimečného, ale i požáry a boje místních lidí se Státní bezpečností.
Tomáš Králíček
Zachránil tisíce lidských životů. Sám se dožil 100 let
Zní to až neuvěřitelně. Aktivní účast při vylodění v severní Africe, na Sicílii i v Den D v Normandii. Ray Lambert s nasazením vlastního života v první linii zachránil tisíce spolubojovníků... a dožil se stovky.
Tomáš Králíček
Zdivočelá země v česko-německém pohraničí. Kdysi… A co teď?
Nezdary a pády nejsou důvodem k tomu, aby člověk zůstal nemohoucně ležet, ale naopak by měly být impulsem k nastartování něčeho nového, vzpruhou k boji za šťastný a plnohodnotný život.
Tomáš Králíček
Když městem obchází ďábel… Je to jako v politice
Politika, byznys, honění se za úspěchy, penězi, lidská závist i chamtivost, našeptávání, faleš... A ďábel se svými pomocníky si mne ruce. Spojitostí mezi dneškem a Moskvou před 100 lety bychom našli jistě ještě mnohem více.
Tomáš Králíček
Elitní česká mordparta. Do rukou to bere major Saran
Zavražděná svéhlavá selka, mrtvý muž v poli v kruzích jakoby od UFO, díky bouřkám objevivší se mrtvola muže bez tváře... To jsou některé případy nové hvězdy na poli vyšetřování mordů na Jablunkovsku a Třinecku, majora Romana Sarana.
Tomáš Králíček
Smršť. Čapne a nepustí, dokud vás nezahubí
Silniční úsek na Slovensku, na kterém za 25 let došlo ke 34 smrtelným nehodám, při nichž zemřelo 56 lidí. Nenáročný, přehledný úsek. A fenomén halného větru. Když fouká, stoupá počet násilností, nehod, vražd i sebevražd.
Tomáš Králíček
Jak se hodnotí audioknihy? Interpret a hudba udělá hodně
Máte rádi knihy a audioknihy? Zajímá vás, podle čeho se audioknihy hodnotí? Víte, že o úspěchu audioknihy rozhoduje velmi často vhodný či nevhodný výběr interpreta? Pokud chcete znát odpovědi nejen na tyto dotazy, pak čtěte dál...
Tomáš Králíček
Nebojte se vyřídit si účty s nepřáteli. Zahrajte si na Boha
Často slýchávám, že čeští autoři beletrie nejsou nápadití, že jim to nepíše, případně že se nechávají až příliš ovlivňovat americkými špionážními a konspiračními teoriemi atd. Ale já naopak budoucnost v českých autorech vidím.
Tomáš Králíček
Lidice. Nikdy nezapomeneme! Poučme se z historie
DNEŠNÍ DEN NEMOHU NEŽ VĚNOVAT SVOU VZPOMÍNKU STŘEDOČESKÉ OBCI LIDICE. A NEJEN JÍ. V této souvislosti ji věnuji všem obětem heydrichiády a celkově všem obětem dalších zvěrstev a příkoří, kterých se udála v naší historii celá řada..
Tomáš Králíček
Jak se žije na stromech? Záleží na sousedech
Není nad dobré sousedy. Když kolem vás žijí samí závistivci nebo nepřejové a hlupáci, můžete se snažit sebevíc, ale vždy budete těmi špatnými vy. A neplatí to jen mezi lidmi, tak to prostě na světě chodí.
Tomáš Králíček
Komunistické lágry. Peklo v Česku, kde byste nechtěli být
Komunistický režim zřídil na mnoha místech dnešní České republiky tábory nucených prací, nápravně pracovní tábory, pracovní útvary vězňů a internační místa duchovních. V lágrech strádaly desítky tisíc lidí, mnohdy zcela bez soudu.
Tomáš Králíček
Babiš je ještě nebezpečnější než Zeman, říká v knize Jsme jako oni Martin M. Šimečka
Stav, do kterého se dostala česká žurnalistika, je tou nejhorší zprávou o české společnosti, říká v knize Jsme jako oni novinář a spisovatel M. M. Šimečka. Odpovídá ale i na další témata o české a slovenské politice a společnosti.
Tomáš Králíček
Město v Anglii nepodléhající královně? Vítejte v Opskurnu
Tajemství si žijí vlastním životem. Někdy zůstávají utajena, jindy se provalí jen třeba díky náhodě. A stejné je to i s následky, někdy se vlastně nic moc nestane, jindy jsou až apokalypticky děsivé.
Tomáš Králíček
Hlavně se z toho nepo…
Tato slova jsme před zápasem české fotbalové reprezentace slyšeli z úst repre kouče Šilhavého a samotných hráčů často. Zápas ve Wembley ale ukázal opak. My se z toho po... A tak se moderní fotbal nehraje. Quo vadis, český fotbale?
Tomáš Králíček
Píše se 4. dubna 1968 aneb Atentát na Martina Luthera Kinga jr. trochu jinak
Atentát na Martina Luthera Kinga jr. ze 4. dubna 1968 otřásl nejen Amerikou, ale celým světem. Jak to tehdy bylo doopravdy? Pole pro konspirační teorie zůstává otevřeno.
Tomáš Králíček
Studna je zarámovaná aneb Hitlerovy zbraně odplaty
Adolf Hitler a jeho únik. Jaká spojitost existuje mezi tajnými plány, výzkumem, vývojem nových technologií a Československem, respektive územím tehdejšího protektorátu Čechy a Morava, či Evropskou unií?
Tomáš Králíček
České Vánoce v proměnách času: První republika, protektorát, komunismus...
České Vánoce a jejich oslavy prošly stejně jako naše republika za posledních sto let spoustou úskalí i krásných chvil. Zatímco v protektorátu chtěli Češi věšet na vánoční stromeček Němce, dnes si na něj věší vánoční ozdoby.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 158
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1470x
Od r. 1994 redaktor, editor, šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku, tiskový mluvčí v soukromé i státní sféře, poradce místopředsedkyně PS Parlamentu ČR, člen Komise pro výchovu a vzdělávání RMČ Praha 6 či přednášející na VOŠ. Profesně se zabývá PR a mediální komunikací.
Tituly k recenzím poskytují nakladatelství: Academia, Argo, GRADA, HADART Publishing, Host, Jan Melvil Publishing, JOTA, KATTO, LEDA, Nakladatelství Kazda, Paseka, Portál, Rybka Publishers, Slovart, Vydavateľstvo Veritas či portály Audiolibrix, Audioteka.cz, ebux.cz, Palmknihy.cz, Radioservis, OneHotBook. Děkuji.