Okamžiky štěstí Patrika Hartla. Další bestseller mladého režiséra

23. 11. 2016 9:26:18
Romány režiséra a spisovatele Patrika Hartla čtenáře baví. Proč? Jsou ze života, jsou realistické a jsou okořeněné notnou dávkou humoru. A to jsou ingredience, vůči kterým je čtenářské publikum čím dál méně imunní.

Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá... Nedá mi než začít slovy klasika, tedy Adolfa Heyduka. Většina lidí se honí za štěstím, ale za celý život nenajdou tu správnou cestu, ženou se nejrůznějšími oklikami a neváží si ani těch nepatrných okamžiků, kdy šťastni jsou.

Štěstí se musí jít naproti. Nejde jen čekat v koutě, až si člověka najde. Ale co je štěstí? Jak jej definovat? Jak si ho udržet, pokud se k němu dostanete? A jak ho poznat a vážit si je? Jedno je ale opravdu jisté - pro štěstí se musí něco udělat.

Štěstí, co je štěstí?

A právě na motivu štěstí a především jeho hledání “postavil” svůj dvojromán Okamžiky štěstí český spisovatel a umělecký šéf a režisér pražského divadla Studio DVA Patrik Hartl. Vypráví v něm osudy hned několika osob, především pak sourozenců Veroniky a Jáchyma, ale čtenář se bude moci “potkávat” také s Eliškou, Kubou, Dedém, Monikou, Viktorem, Amy, Kryštofem, Danou, Viki, Ondřejem, Ájou či Toníkem.

Bestsellerový autor a známý režisér opět nezklamal. Jeho dvojromán Okamžiky štěstí by mohl překonat svým úspěchem i jeho předchozí knihy. Seznamte se - Patrik Hartl, nejlepší současný český autor realisticko-humoristických knih.

Hartl napsal tento dvojromán “lehkým, svižným perem” zkušeného spisovatele. Hartlovo mistrovství a jeho režisérské schopnosti tak daly možnost “vyprodukovat” další čtenářskou obcí velmi očekávaný román, který mizí z prodejních pultů knihkupectví doslova a do písmene jako houby po dešti.

A čtenářům tentokráte Hartl situaci poněkud “ztížil” tím, že je postavil před volbu, z jaké strany a z pozice kterého hlavního hrdiny jeho knihu budou číst. Je totiž už na výběru každého čtenáře, zda dvojromán Okamžiky štěstí začne číst z pozice Jáchyma, nebo jestli se rozhodne začít Veronikou. Každopádně ale tento výběr ovlivní čtenářovy sympatie či antipatie k jednotlivým protagonistům děje.

Reálný svět, reální lidé

Okamžiky štěstí jsou dvojrománem ze života. Života reálného, bez jakýchkoli příkras a pozlátek, života, který by mohl žít leckdo z nás. Světa mladých lidí, světa kolem nás, současného, hmatatelného, čtenáři blízkého a přece tak vzdáleného.

Patrik Hartl čtenáře dostává do světa obyčejných lidí, kteří hledají štěstí, lásku, kteří se brání samotě, psychicky dozrávají a mění svůj svět. Člověk si totiž musí jít za svým cílem a nikoli pouze přemýšlet nad tím, co by se stalo, kdyby...

Dvojromán Okamžiky štěstí je od začátku do konce prošpikován charakteristickým autorovým humorem, převážně klikatou cestou za štěstím, láskou, touhou, sexem, ale samozřejmě hrdinové zažívají i chvíle méně šťastné. Autor navíc využívá bohaté slovní zásoby, hraje si s češtinou a jejími jazykovými formami, přičemž promítá do knihy i svá vlastní “slova” (např. gištiribiligi).

Autor si se svými hrdiny hraje

Hartlovy romány v sobě mají mnohem víc. Nenásilnou formou nutí své čtenáře nejen k přemýšlení a vzpomínání, ale vtáhnou je doslova a do písmene do svého děje svou sounáležitostí s ním. Při čtení dvojrománu Okamžiky štěstí se tak určitě mnohokrát nachytáte, že přemýšlíte, jak byste reagovali, kdybyste byli v kůži jeho hrdinů.

Patrik Hartl prostě své čtenáře nezklamal ani svým dvojrománem Okamžiky štěstí. A to i přes svůj velmi těžký úkol - napsat de facto romány dva, ale neztratit se v nich, neztratit v nich jejich hrdiny, ale rovněž v nich nenechat ztratit ani čtenáře. Patrik Hartl si tak i svou třetí knihou tu již dříve velmi vysoko posazenou laťku udržel. Pokud ji tedy ještě více nezvedl... ;-)

Hartl se při psaní rozličných situací a rolí svých hrdinů evidentně doslova vyžívá, že své romány režíruje, že je sám prožívá a dává do nich hodně ze sebe samého (např. jen namátkou zmíním euforické tančení nad notebookem). Zároveň nepochybuji, že se u nich i sám rád směje svým naprosto nenapodobitelným způsobem. :-)

Kdo je Patrik Hartl

Autor dvojrománu Okamžiky štěstí, Patrik Hartl (*1976), je úspěšný český spisovatel a umělecký šéf a režisér pražského divadla Studio DVA. Hartl vystudoval filmovou a televizní režii na pražské FAMU. Věkem patří bezesporu mezi současnou mladou generaci spisovatelů.

Pro románové čtenáře se Patrik Hartl objevil de facto zničehonic, přičemž okamžitě “vystřelil jako kometa” v roce 2012 díky své románové prvotině PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA A KAREL. Jeho druhý román - Malý pražský erotikon (mou recenzi si můžete přečíst ZDE) - se stal Českým bestsellerem roku 2014. Jeho romány se díky obrovskému zájmu čtenářů dočkaly mnoha dotisků.

Známý je ale Patrik Hartl také v uměleckém světě, a to především svými divadelními hrami. Patrik Hartl režíroval řadu divácky velmi úspěšných inscenací (Otevřené manželství, Caveman, Absolvent, Půldruhé hodiny zpoždění, Madame Melville). Jeho vlastní divadelní hry Hovory o štěstí mezi čtyřma očima (2004), Klára a Bára (2006), Soukromý skandál (2011), Hlava v písku (2013), Hvězda (2013), Vysavač (2015) a 4 sestry (2016) se staly hity. Ve filmu pak debutoval komedií Taková normální rodinka (2008). Režíroval ale také například 70 dílů seriálu Ulice.

Co lze také říci

Patrik Hartl “vzal” čtenáře do dnešního světa především mladé generace prostřednictvím dvojrománu rozepsaného na 520 stranách s výstižným názvem Okamžiky štěstí. Jedno je ale podle mého názoru jasné - čtenáře Hartlova kniha Okamžiky štěstí naprosto pohltí nejen svým velmi detailně propracovaným dějem, ale i svým ralistickým motivem, tedy světem, který může žít de facto kdokoli z nás.

Nutno podotknout, že snad všechny Hartlovy romány by si zasloužily filmové zpracování. I proto by si jeho knihy měli přečíst rovněž filmoví producenti a magnáti. V dnešní době, kdy se úspěch přepočítává především na základě peněz, by totiž “přetavením” Hartlových románů na filmová plátna rozhodně neprohloupili.

Okamžiky štěstí čtenáře pohltí natolik, že mu jeho plnohodnotné přečtení zabere v pracovním a rodinném režimu opravdu jen málo času. Bohužel. :-) Hartlova v pořadí třetí kniha se čte - ostatně u Patrika Hartla nikoli překvapivě - naprosto jedním dechem. A jak jsem psal už v recenzi předchozího Hartlova románu (Malý pražský erotikon), druhý nádech přijde jakoby až s poslední stránkou. A to vám pak bude líto, že jste obě “části” dvojrománu Okamžiky štěstí dočetli.

Slovo závěrem...

Kromě základních informací (kdo, kdy ji vydal atd.) je kniha rozdělena na dva romány/části s názvy Jáchym a Veronika. Oba mají shodně 14 kapitol. Dvojromán Patrika Hartla Okamžiky štěstí vydalo v Praze v roce 2016 nakladatelství Bourdon. I u třetí Hartlovy knihy je bezesporu velmi zajímavá i grafická úprava v podání Markéty Horák (stejně jako u předchozích románů Patrika Hartla).

Všem čtenářům - především pak milovníkům realisticko-humoristické beletrie - jednoznačně doporučuji, aby si dvojromán mladého českého spisovatele Patrika Hartla Okamžiky štěstí určitě přečetli.

Obrázek si už ale následně udělejte každý sám. Za mě ale můžu s klidným svědomím říci, že jde o další velmi dobrý “kousek na českém literárním poli”. :-) Brožovanou knihu bez přebalu mi k recenzi poskytl autor. Moc děkuji, Patriku... :-)

Autor: Tomáš Králíček | středa 23.11.2016 9:26 | karma článku: 30.83 | přečteno: 4568x

Další články blogera

Tomáš Králíček

České Vánoce v proměnách času: První republika, protektorát, komunismus...

České Vánoce a jejich oslavy prošly stejně jako naše republika za posledních sto let spoustou úskalí i krásných chvil. Zatímco v protektorátu chtěli Češi věšet na vánoční stromeček Němce, dnes si na něj věší vánoční ozdoby.

24.12.2018 v 15:28 | Karma článku: 22.11 | Přečteno: 712 | Diskuse

Tomáš Králíček

Sebedůvěra a vůle aneb Jak Hitler předčil Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk. Oslavovaný tatíček zakladatel, ale i rváč a individualista s výrazným egem. Člověk neoblíbený i oblíbený, neochotný ke kompromisu. Leccos o něm vypovídal i jeho názor, že muž nemá dávat najevo své city.

20.12.2018 v 10:08 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 467 | Diskuse

Tomáš Králíček

Boj o přežití na Slovensku aneb Bez zraku a sami v horách

Co dělat, když bez jakýchkoli předchozích signálů ztratíte zrak? Jste sami v horách, široko daleko žádní lidé. Jídlo a pití na dva dny a jsou Vánoce. Přepadne vás naprosté šílenství, bezmoc, zoufalství... Začíná boj o holý život.

13.12.2018 v 9:04 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 347 | Diskuse

Tomáš Králíček

Inženýr Formis. Hrdina, který zaplatil za protinacistické vysílání ze Slap životem

Vražda německého inženýra Rudolfa Formise v hotelu Záhoří u Štěchovic z roku 1935 není širší veřejnosti až tak známá. Fémová vražda provozovatele protinacistické vysílačky je i nyní zajímavým námětem pro spisovatele a historiky.

4.12.2018 v 9:38 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 389 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Holit hulit a hlaholit aneb alkohol je metla lidstva

Když má člověk trochu vypito, napadají ho nejrůznější blbosti. Ale horší je, že ve stavu sdílnosti způsobené alkoholem, i rozumný jedinec se o ty blbosti začne dělit s ostatními. Protože v tu chvíli mu to tak moc hloupé nepřipadá.

17.2.2019 v 12:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Pavel Hewlit

Diskuze s Múzou o volbách ANO, Zemanovi a Kalouskovi

O Múze jsem tady už mluvil. Včera natolik tak divoce, až jsem onen příspěvek dal do osobní kategorie, poněvadž by přes zvýšenou vzrušivost v hlavním proudu neobstál.

17.2.2019 v 11:49 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 90 | Diskuse

Olga Pavlíková

Morální rozpad české společnosti podle Josefa Mašína

Dcera paní Mašínové a sestra Josefa Mašína požádala pražský magistrát o exhumaci ostatků své matky. Tyto ostatky se nacházejí v hromadném hrobu na Ďáblickém hřbitově spolu s ostatky tisíců dalších obětí komunistické zvůle.

17.2.2019 v 9:11 | Karma článku: 37.40 | Přečteno: 1237 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - soukromá osoba v instantní omáčce

Jsem soukromník. Vyhovuje mi to, že nemusím brát ohledy na nic, kromě svého vkusu při psaní. Je velká svoboda nemuset brát v potaz, jestli jste pro čtenáře potažmo nakladatele dost čitelní.

17.2.2019 v 8:34 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 111 | Diskuse

Helena Vlachová

Ta naše paměť vrtošivá

V tom našem životě je to stejně na draka. Sotva se jeden narodí, ani se pořádně nerozkouká a už je tu den, kdy by měl myslet na sepisování závěti. Ale jak má něco sepsat, když si mnohdy nemůže na nic vzpomenout.

17.2.2019 v 7:42 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 185 | Diskuse
Počet článků 139 Celková karma 22.99 Průměrná čtenost 1214

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Profesně se zabývám PR a mediální komunikací.

Tituly mi k recenzím poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, Paseka, PortálSlovart; dále portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReading, filmgame.czPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což děkuji.

Najdete na iDNES.cz