Nacisté vyráběli z kůže potetovaných vězňů stínítka na lampy

12. 10. 2016 9:26:18
Nacistický režim dával prostor sadistickým zvrhlíkům. Například žena velitele koncentračního tábora Buchenwald si vytipovávala vězně se zajímavým tetováním, nechala je vraždit a z jejich kůže měla doma stínítka na lampy.

Nacistický režim a hrůzy 2. světové války jsou dodnes děsivým pohledem do historie relativně nedávno minulé. Nejde jen o peklo války jako takové, ale rovněž o mnohdy naprosto svévolné řádění krvelačných, sadistických a zrůdných lidí, které rozhodně nemůžeme nazvat moderními a civilizovanými homo sapiens.

Projít si koncentračním táborem za 2. světové války a přežít se podařilo opravdu jen malému množství lidí. Nacisté se totiž činili i v tomto ohledu, kdy zakládali jeden koncentrační tábor za druhým, přičemž některé jsou dodnes označovány za tzv. tábory smrti.

Koncentrační tábory a jejich zasazení do kontextu dějin

Mezi ně se řadí také například KL (něm. Konzentrationslager) Buchenwald. Právě o něm, jeho veliteli Karl Otto Kochovi, jeho manželce Ilse, trpících vězních a životě a umírání v něm vypráví ve své knize Buchenwaldské bestie s podtitulem Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže její autor Flint Whitlock.

Jde o velmi poutavě podaný příběh nejen zrůdného manželského páru, který KL Buchenwaldu velel, ale rovněž vyprávění o jeho fungování, tamních vězních, následném osvobození a soudních procesech, které měly za cíl spravedlivě naložit s bezcitnými válečnými zločinci.

Hned v úvodu navíc předkládá Whitlock čtenářům stručný pohled na dobu vzniku KL Buchenwald, zaobírá se vůbec historií původu koncentračních táborů vůbec, zasazuje je do historického kontextu, vysvětluje jejich poslání, pro které je nacisté zakládali, a v neposlední řadě vysvětluje i rozdíly mezi “jen” pracovními a vyhlazovacími tábory.

Ilse Kochová - tattoo lady

Kniha se zaměřuje především na dobu vlády Karla Otto a Ilse Kochových nad KL Buchenwald, rozebírá zvěrstva, jichž se tito manželé dopouštěli na vězních, jejich zvrhlosti a především pak bezcitnost Ilse.

“Pravděpodobně žádné jiné slovo, s výjimkou ‘Osvětim’, neoživuje víc vzpomínek na neskutečnou brutalitu dvacátého století jako slovo “Buchenwald”. Buchenwald se okamžitě stal ztělesněním brutality nacistického státu.” (Buchenwaldské bestie, str. 70)

Ilse Kochová “se proslavila” svou zálibou v provokování vězňů svými vnady, přičemž je pak s oblibou “zadávala” manželovi za úkol nechat trestat, mnohdy s následky smrti. “...v esesáckých kruzích se začaly šířit zvěsti, že v KL Buchenwald se děje něco nového a odporného - přeměna kůže potetovaných vězňů ve stínítka lamp, rukavice, pouzdra na nože, obálky knih a další výrobky.

A v těchto zvěstech se šuškalo o jednom jménu: Ilse Kochová.” (Buchenwaldské bestie, str. 103)

Žaludek se zvedl i generálu Pattonovi

Kniha je navíc plná nejrůznějších svědectví, často je citován například někdejší pražský primátor a ministr ve vládním kabinetu Edvarda Beneše Petr Zenkl. I ten popisuje nejrůznější zrůdnosti, které se v KL Buchenwald odehrávaly. I on popisuje Ilse Kochovou jako brutální a sadistickou ženu, která si v mučení vězňů doslova libovala.

Whitlock ve své knize Buchenwaldské bestie podrobně rozebírá i osvobození KL Buchenwald americkou armádou, a to i za pomoci očitých svědků. “Pach smrti nás obstoupil ještě předtím, než jsme prošli za tu ohradu. Bylo tam více než 3 200 nahých, vyhublých těl naházených do mělkých hrobů. Další jen leželi na cestách, právě tam, kde zrovna padli. Všude po těch zažloutlou kůží potažených kostrách lezly vši. Hlídka nám ukázala místo, kde byly na zemi černé fleky sražené krve od toho, jak hladovějící vězni vyrvali ze zemřelého vnitřnosti, aby sami měli co jíst. Eisenhower byl v obličeji bílý jak stěna. Patton odstoupil do kouta a pozvracel se. ... Tato smrt byla totiž tak odporná a nedůstojná, že nás to nejenom šokovalo, ale i otupilo. Během týdne jsme obsadili i další lágry a zvrácenosti Buchenwaldu, Erly, Belsenu a Dachau brzy šokovaly svět, který si o sobě myslel, že už je hrůzám války přivyklý.” (Buchenwaldské bestie, str. 216, 217)

Karl Otto Koch se svou ženou Ilse byli nejen brutálními sadisty, ale rovněž byli v hledáčku samotné SS. Žili totiž až příliš bujarým životem plným luxusu, na který ovšem získávali finanční prostředky okrádáním nejen vězňů a mrtvých, ale ve finále i samotné SS. A i toto včetně poválečných soudních procesů nám Flint Whitlock ve své knize Buchenwaldské bestie s podtitulem Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže předkládá. Toto jen namátkou, zbytek už ale nechávám na vás čtenářích, za mě jen jednoznačné doporučení - tato kniha prostě za četbu stojí.

Kdo je Flint Whitlock

Autor knihy Buchenwaldské bestie s podtitulem Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže, Flint Whitlock, je šéfredaktorem WWII Quarterly, vydávaného v Sovereign Media, a někdejším důstojníkem americké armády.

Whitlock získal řadu ocenění za své práce věnované dějinám vojenství. V roce 2000 získal za svůj článek o osvobození Dachau Cenu U.S. Army Historical Foundation’s Distinguished Article Award.

Úspěch sklízí i na poli knižním. V roce 2007 vyhrála jeho kniha Distant Bugles, Distant Drums, která pojednávala o bojích regimentu coloradských dobrovolníků proti vojskům Konfederace za americké občanské války, cenu Southwest Book Award. Román o vietnamské válce Internal Conflicts získal v roce 2010 zlatou medaili za literární fikci od Military Writer’s Society of America. Tři z jeho knih navíc postoupily do finále Colorado Book Awards.

Co lze také říci

Na exkurs nejen do fungování, života a smrti KL (něm. Konzentrationslager) Buchenwald čtenáře zve autor ve své knize Buchenwaldské bestie s podtitulem Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže, a to prostřednictvím velmi zajímavé historie, podané na 384 stranách.

Kniha čtenáře zcela pohltí nejen svou podstatou, ale i velmi přesným a poutavým vyprávěním. A právě díky výjimečnému obsahu a zajímavým citacím včetně dobových i současných fotografií zapomenete nakonec i na těch pár tiskařských šotků, které na čtenáře občas při čtení vyskočí.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na prolog (Setkání se zlem), úvod (Příchod do táborů) a jejím jádrem je dále celkem 20 kapitol s vlastními názvy. Po nich následuje Epilog, Doslov, Časová osa, autorovo poděkování, bibliografie, primární, sekundární zdroje, Buchenwald dnes (fotografie dnešního Buchenwaldu), následují zdroje a pár slov o autorovi.

V úplném závěru je navíc upoutávka na další vybrané knihy s podobnou tematikou, včetně dvou dalších dílů trilogie počínající právě knihou Buchenwaldské bestie s podtitulem Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže. Celá kniha je “protkána” hromadou dobových fotografií, které ji skvěle dokreslují.

Pár slov na závěr...

Z anglického originálu The Beasts of Buchenwald: Karl & Ilse Koch, Human-Skin Lampshades, and The War-Crimes Trial of The Century (Buchenwald Trilogy), vydaného v roce 2011 nakladatelstvím Cable Publishing, přeložil do češtiny Martin Vondrášek. Obálku, grafickou úpravu a sazbu si vzal na svá bedra Tomáš Brejcha. Knihu vydalo nakladatelství Grada Publishing, a.s., pod značkou COSMOPOLIS, v Praze v roce 2015.

Doporučuji všem, kteří se zajímají o historii, koncentrační tábory, lidské (válečné) utrpení, nacistické zločiny, poválečné soudní procesy, srdceryvné příběhy, aby si knihu Flinta Whitlocka Buchenwaldské bestie s podtitulem Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže určitě přečetli.

Obrázek si následně udělejte každý sám. Ale věřte, že tato kniha otevře srdce každému čtenáři, ač by se tvářil jako necita. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství Grada Publishing, a.s., za což velmi děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | středa 12.10.2016 9:26 | karma článku: 32.21 | přečteno: 2274x

Další články blogera

Tomáš Králíček

České Vánoce v proměnách času: První republika, protektorát, komunismus...

České Vánoce a jejich oslavy prošly stejně jako naše republika za posledních sto let spoustou úskalí i krásných chvil. Zatímco v protektorátu chtěli Češi věšet na vánoční stromeček Němce, dnes si na něj věší vánoční ozdoby.

24.12.2018 v 15:28 | Karma článku: 22.11 | Přečteno: 712 | Diskuse

Tomáš Králíček

Sebedůvěra a vůle aneb Jak Hitler předčil Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk. Oslavovaný tatíček zakladatel, ale i rváč a individualista s výrazným egem. Člověk neoblíbený i oblíbený, neochotný ke kompromisu. Leccos o něm vypovídal i jeho názor, že muž nemá dávat najevo své city.

20.12.2018 v 10:08 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 467 | Diskuse

Tomáš Králíček

Boj o přežití na Slovensku aneb Bez zraku a sami v horách

Co dělat, když bez jakýchkoli předchozích signálů ztratíte zrak? Jste sami v horách, široko daleko žádní lidé. Jídlo a pití na dva dny a jsou Vánoce. Přepadne vás naprosté šílenství, bezmoc, zoufalství... Začíná boj o holý život.

13.12.2018 v 9:04 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 347 | Diskuse

Tomáš Králíček

Inženýr Formis. Hrdina, který zaplatil za protinacistické vysílání ze Slap životem

Vražda německého inženýra Rudolfa Formise v hotelu Záhoří u Štěchovic z roku 1935 není širší veřejnosti až tak známá. Fémová vražda provozovatele protinacistické vysílačky je i nyní zajímavým námětem pro spisovatele a historiky.

4.12.2018 v 9:38 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 389 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Holit hulit a hlaholit aneb alkohol je metlla lidstva

Když má člověk trochu vypito, napadají ho nejrůznější blbosti. Ale horší je, že ve stavu sdílnosti způsobené alkoholem, i rozumný jedinec se o ty blbosti začne dělit s ostatními. Protože v tu chvíli mu to tak moc hloupé nepřipadá.

17.2.2019 v 12:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Pavel Hewlit

Diskuze s Múzou o volbách ANO, Zemanovi a Kalouskovi

O Múze jsem tady už mluvil. Včera natolik tak divoce, až jsem onen příspěvek dal do osobní kategorie, poněvadž by přes zvýšenou vzrušivost v hlavním proudu neobstál.

17.2.2019 v 11:49 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 90 | Diskuse

Olga Pavlíková

Morální rozpad české společnosti podle Josefa Mašína

Dcera paní Mašínové a sestra Josefa Mašína požádala pražský magistrát o exhumaci ostatků své matky. Tyto ostatky se nacházejí v hromadném hrobu na Ďáblickém hřbitově spolu s ostatky tisíců dalších obětí komunistické zvůle.

17.2.2019 v 9:11 | Karma článku: 37.33 | Přečteno: 1237 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - soukromá osoba v instantní omáčce

Jsem soukromník. Vyhovuje mi to, že nemusím brát ohledy na nic, kromě svého vkusu při psaní. Je velká svoboda nemuset brát v potaz, jestli jste pro čtenáře potažmo nakladatele dost čitelní.

17.2.2019 v 8:34 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 111 | Diskuse

Helena Vlachová

Ta naše paměť vrtošivá

V tom našem životě je to stejně na draka. Sotva se jeden narodí, ani se pořádně nerozkouká a už je tu den, kdy by měl myslet na sepisování závěti. Ale jak má něco sepsat, když si mnohdy nemůže na nic vzpomenout.

17.2.2019 v 7:42 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 185 | Diskuse
Počet článků 139 Celková karma 22.99 Průměrná čtenost 1214

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Profesně se zabývám PR a mediální komunikací.

Tituly mi k recenzím poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, Paseka, PortálSlovart; dále portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReading, filmgame.czPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což děkuji.

Najdete na iDNES.cz