Reinhard Heydrich byl jedním z hlavních architektů tzv. "konečného řešení židovské otázky". Po svém příchodu do Prahy zavedl v Protektorátu Čechy a Morava vládu cukru a biče. A pak přišel atentát a odvetná opatření...
Není to tak dávno, kdy se “slavilo” 70. výročí od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Od té doby už sice uplynuly další čtyři roky, přesto jde o téma, které je stále badatelsky zajímavé a lákavé. Není se tak čemu divit, že zájem je i o knihy, které se atentátem na Heydricha a obdobím 2. světové války zabývají.
A je dobře, že tomu tak je. Je to období pro naši historii velmi zásadní a důležité. Už od atentátu se vedou diskuse, polemiky a nejrůznější vášnivé dohady o tom, zda to vůbec stálo za to… Navíc nadále není zcela jasné, kdo o atentátu politicky rozhodl, zda to byl prezident Edvard Beneš, případně plukovník František Moravec.
Ať už to je ale jakkoli, jedno je jisté. Po atentátu spustili nacisté odvetné akce nebývalých rozměrů a atentát na Heydricha vzbudil značný mezinárodní ohlas a upevnil postavení československé exilové vlády v Londýně. Britové dokonce přestali uznávat Mnichovskou dohodu ze září 1938.
Známí i neznámí hrdinové
A právě touto tematikou se zabývá kniha Atentát na Heydricha s podtitulem Sedmdesát příběhů Paměti národa, na které se svými texty a fotografiemi podílel celý kolektiv autorů. Jádrem knihy je celkem 70 krátkých příběhů aktérů (odbojářů, parašutistů, obyčejných lidí, ale i nacistů) událostí, souvisejících s domácím odbojem, atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha či následnou pomstou nacistů.
Čtenáři se tak mohou dočíst alespoň základní informace nejen o všeobecně známých aktérech tohoto období naší historie, ale mohou “se seznámit” i s dalšími postavami, rodinami, bez kterých by k atentátu na zastupujícího říšského protektora vůbec nedošlo.
Možná je jen trochu škoda, že nejde o delší příběhy aktérů s větším množstvím souvislostí a pramenů. Ale to už by taková kniha měla zřejmě podstatně širší a dalekosáhlejší cíle. Každopádně je dobře, že u nás knihy a publikace s podobnou tematikou vycházejí. Určitě je potřeba, aby už od základního stupně vzdělání věděly děti o tak podstatném období naší historie co nejvíce.
Je středa 27. května 1942, 10 hodin a 35 minut
Samotná kniha Atentát na Heydricha začíná přímo atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Datum, čas a místo, vše je dané: je středa 27. května 1942, 10:35 hodin, libeňská zatáčka v Praze 8.
Zatímco Gabčíkův samopal Sten selže ve chvíli nejméně vhodnou, duchapřítomný Kubiš háže na Heydrichův automobil granát. Heydrich totiž nelogicky a proti bezpečnostním předpisům nechává svého řidiče Kleina vozidlo zastavit. Propagátor cukru a biče ještě neumírá, ale je při výbuchu zraněn střepinou. Umírá na následky svého zranění “až” 4. června 1942, a to i přes veškerou péči lékařů.
A od této události se kniha Atentát na Heydricha s podtitulem Sedmdesát příběhů Paměti národa rozjíždí. Přestože měla být pouze katalogem k velké výstavě k výročí 70. výročí atentátu na Reinharda Heydricha, stala se z ní nakonec kniha. A to je dobře.
Faktické chyby knize ubírají na kráse
Vzhledem k velmi zajímavému textu člověk pozapomene i na nějaké ty chyby, které se v knize objevují. I když na druhou stranu by se to mělo více hlídat, zejména po stránce obsahové. Pokud totiž knihu čte například žák základní školy, mohl by si vžít i nějaké ty chyby, což by byl problém.
Příkladem lze uvést chybu ze strany 13, a to v datu seskoku parašutistů skupiny Silver A, která editorům publikace utekla. Na straně 27 pak je chybně datum Opálkovy smrti v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze či datum Frolíkova úmrtí v perexu na straně 41.
To jediné této velmi solidní knize, která by mohla být jakýmsi zajímavým základem i pro žáky základních škol a lidi této části historie neznalé, ubírá na “pozitivních bodech”. Pozorný či znalý čtenář si jich ale všimne a možná nad nimi jen mávne s pousmáním rukou.
Co je Paměť národa a Post Bellum
Na knize se podílel celý kolektiv autorů, ať už svými texty či fotografiemi. Co je Post Bellum? Jde o neziskovou organizaci, která od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Založila ji skupina českých novinářů a historiků, kteří byli přesvědčeni, že pamětníci musí dostat příležitost svůj příběh vyprávět vcelku, souvisle a detailně.
Stěžejním projektem Post Bellum se stala Paměť národa. Tedy sbírka vzpomínek konkrétních osobností, fotografií, deníků a různých archiválií z období totalit 20. století. Dnes sbírka čítá tisíce zpracovaných pamětníků a jako internetový archiv je přístupná široké veřejnosti.
Zahrnuje především vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války, přeživších holocaust, odbojářů, vyprávění politických vězňů, představitelů disentu, příběhy novodobých vojenských veteránů, představitelů národnostních menšin, ale také těch, kteří se stali součástí represivních složek totalitních režimů – Státní bezpečnosti, KGB a jiných.
Co lze také říci
Kniha Atentát na Heydricha s podtitulem Sedmdesát příběhů Paměti národa čtenáře bere na exkurs do dob nacistické okupace a boje českých vlastenců proti nepříteli prostřednictvím příběhů rozepsaných na 170 stranách.
Jde o velmi dobře promyšlenou “skládačku” příběhů nejen atentátníků na Heydricha, ale i dalších parašutistů, členů domácího odboje, rodinných příslušníků a celých rodin, ale i vybraných nacistů, SSmanů či členů Gestapa.
Atentát na Heydricha čtenáře pohltí natolik, že mu na její plnohodnotné přečtení bude stačit i v pracovním a rodinném režimu de facto jen jeden večer. Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.), úvodního slova s vysvětlením poslání této knihy a informací o Post Bellum, následují tři kapitoly, které přibližují atentát na Reinharda Heydricha, “dopadení” parašutistů a následná odvetná opatření v podání nacistů. Poté už “přicházejí” samotné hrdinské (či antihrdinské) příběhy s fotografiemi a v závěru nechybí ani obrazová příloha.
Slovo závěrem…
Návrh obálky knihy Atentát na Heydricha si vzal na svá bedra Libor Batrla. Graficky ji navrhl Petr Šabach. Knihu vydalo nakladatelství Argo ve spolupráci s nakladatelstvím Post Bellum v Praze v roce 2016 jako dotisk 1. vydání.
Doporučuji všem, kteří se zajímají o historii, skutečný život v Protektorátu Čechy a Morava a příběhy tehdejších obyčejných lidí, kteří svými hrdinskými činy bojovali proti nacismu, či obrazy vybraných nacistů, aby si knihu Atentát na Heydricha s podtitulem Sedmdesát příběhů Paměti národa určitě přečetli.
Obrázek si následně udělejte každý sám. Osobně si ale myslím, že podobné knihy by měly být zařazeny na seznam povinné literatury na základním stupni našeho školství, protože patří mezi naprostý základ. Publikace je navíc napsána velmi čtivě. Brožovanou knihu bez přebalu mi k recenzi poskytlo nakladatelství Argo, za což velmi děkuji.
