Kteří nacisté unikli před spravedlností? A kdo jim pomáhal?

21. 09. 2016 9:26:18
Po 2. světové válce byli asi nejhledanějšími na světě bývalí nacističtí pohlaváři a další váleční zločinci. Před spravedlností mířili často do Jižní Ameriky, kde si zajišťovali novou identitu. Kdo jim pomáhal? A kdo po nich šel?

Poválečná doba byla velmi “zmatená, hektická a nejistá”. Lidé, kteří přežili hrůzy války, se vraceli do svých domovů (pokud o ně nepřišli) a začínali de facto nanovo. Nacisté, SSmani a pohlaváři Třetí říše se pro změnu snažili nebýt vidět, chtěli si všemožně zachránit svou kůži většinou za pomoci tajných organizací, které jim v útěku před spravedlností pomáhaly.

Některým se útěk a změna identity podařila, jiní před spravedlností neutekli, případně si vzali život sami, například za pomoci pro všechny případy připraveného kyanidu draselného (cyankáli). Cyankáli totiž bylo pro nacistické špičky “oblíbeným” jedem pro sebevraždy.

Kdo honí nacisty

Ampulku s jedem použili například Heinrich Himmler či k trestu smrti odsouzený Hermann Göring. Primární snahou nacistů však byl po 2. světové válce útěk, změna identity a nejlépe pohodlný život k tomu.

A právě pátráním po prchajících či pod jinou identitou nově žijících nacistických špičkách se zabývá kniha Guye Walterse Hon na válečné zločince s podtitulem Jak nacističtí váleční zločinci utíkali a jak se po nich pátralo, aby mohli být postaveni před soud.

Walters ve své knize mimo jiné částečně zpochybňuje roli nejznámějších organizací (například ODESSA - něm. Organisation der ehemaligen SS-Angehörigen - Organizace bývalých příslušníků SS, která umožnila mnohým příslušníkům SS uniknout spravedlnosti a zajistila jim beztrestnost a pohodlné živobytí) v útěcích a následné pomoci válečným zločincům z řad nacistů.

Podle Walterse za jejich útěkem například do velmi oblíbené Jižní Ameriky stály mnohdy naprosto nahodilé a menší organizace. Podle autora knihy někteří bývalí nacisté v Jižní Americe takové bohatství neužívali. Někteří sice žili díky nacisty nakradenému majetku v nádherných haciendách, jiní ale mnohdy jen “přežívali” v ošuntělých částech měst a bez jakéhokoli majetku.

Jak to bylo s dopadením Eichmanna

Pro řadu čtenářů mohou být nejkontroverznějšími pasáže, které se týkají nejslavnějšího lovce nacistů - Simona Wiesenthala. Podle autora knihy Hon na válečné zločince byl Wiesenthal patologický lhář a Wiesenthalem udávané počty jím chycených nacistů jsou podstatně nižší.

Jejich počet se podle Walterse dá ve skutečnosti spočítat jen na prstech, navíc podle autora knihy Hon na válečné zločince Wiesenthal zničil život nevinného člověka, na kterého ukázal jako na nacistu.

Podle Walterse Wiesenthal fantazíroval o svých osudech za války, vymýšlel si ohledně vlastních univerzitních studií a ve svých třech nejvýznamnějších memoárech uvedl řadu případů, které si vzájemně odporují.

Další nacisté v hledáčku

“Svět považuje Simona Wiesenthala za brilantního lovce nacistů, který se tyčí vysoko nade všemi ostatními, kteří kdy pracovali, a i dnes stále ještě pracují, na poli stíhání pachatelů a pachatelek těch nejstrašnějších zločinů.

A přesto celá Wiesenthalova sláva stojí na písku. Byl to lhář a navíc nešikovný. Od konce války až do své smrti v roce 2005 opakovaně lhal jak o svém údajném honu na Eichmana, tak i o svých ostatních úspěších při pronásledování nacistických zločinců.” (Hon na válečné zločince, str. 83)

Walters v knize poukazuje nejen na nesrovnalosti v případu dopadení Adolfa Eichmanna. Waltersova kniha Hon na válečné zločince zaměřuje svou pozornost také na několik dalších klíčových nacistů, například Friedricha Buchardta, Josefa Mengeleho, ale třeba i Wilhelma Höttla, Franze Stangla či Klause Barbieho.

Autor neopomněl ani roli římských katolických kněží při skrývání a útěku bývalých nacistických špiček před poválečnou spravedlností. Walters zmiňuje i svá setkání s někdejšími nacisty Erichem Priebkem a někdejší příslušnicí SS Ernou Wallischovou.

Kdo je Guy Walters

Autor knihy Hon na válečné zločince s podtitulem Jak nacističtí váleční zločinci utíkali a jak se po nich pátralo, aby mohli být postaveni před soud - Guy Edward Barham Walters - je anglický spisovatel střední generace (nar. 1971). Od roku 2013 navíc přednáší jako lektor moderní historii na New College of the Humanities v Londýně.

Walters je také jedním z editorů knihy vzpomínek účastníků bojů druhé světové války (The Voice of War, 2004). Původní profesí byl Walters novinář, psal pro The Times. Píše do nejrůznějších novin a časopisů články, které se zaměřují na moderní historii. Ve svých knihách se věnuje především tématu 2. světové války.

Mimo Honu na válečné zločince vyšla česky ještě jeho kniha Berlínské hry: olympijský sen ukradený Hitlerem. Walters žije se svou rodinou ve Wiltshiru.

Co lze také říci

Exkurs do světa honění se za válečnými zločinci a touhou po jejich spravedlivém potrestání nám autor podává v knize Hon na válečné zločince na 500 stranách. Přestože se může tato kniha leckomu zdát kontroverzní, především pak ohledně konání a úspěchů lovce nacistů z nejslavnějších (Simona Wiesenthala), své čtenáře zcela pohltí a nepustí jej od ní, dokud ji nepřečte.

A díky výjimečnému obsahu a zajímavým výpovědím pronásledovatelů nacistů, agentů tajných/zpravodajských služeb či nacistům samotným zapomenete nakonec i na těch pár tiskařských šotků, které na vás při čtení místy vyskočí.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na autorovo velmi stručné věnování (bratrovi), předmluvu a jejím jádrem je celkem 12 kapitol. Po nich následuje Epilog, zapomenuto nebylo ani na poznámky, bibliografii, seznam fotografií a rejstřík.

Pár slov na závěr...

Z anglického originálu Hunting Evil, vydaného v roce 2009, přeložil knihu Hon na válečné zločince do češtiny Dalibor Výborný. Knihu vydalo Nakladatelství Slovart, s.r.o., v Praze v roce 2010. Návrh obálky si vzal na svá bedra Dodo Dobrik.

Doporučuji všem, kteří se zajímají o historii, pronásledování válečných zločinců a poválečné časy, aby si knihu Guye Walterse Hon na válečné zločince s podtitulem Jak nacističtí váleční zločinci utíkali a jak se po nich pátralo, aby mohli být postaveni před soud určitě přečetli.

Obrázek si následně udělejte každý sám. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo Nakladatelství Slovart, za což velmi děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | středa 21.9.2016 9:26 | karma článku: 25.77 | přečteno: 1600x

Další články blogera

Tomáš Králíček

České Vánoce v proměnách času: První republika, protektorát, komunismus...

České Vánoce a jejich oslavy prošly stejně jako naše republika za posledních sto let spoustou úskalí i krásných chvil. Zatímco v protektorátu chtěli Češi věšet na vánoční stromeček Němce, dnes si na něj věší vánoční ozdoby.

24.12.2018 v 15:28 | Karma článku: 22.11 | Přečteno: 712 | Diskuse

Tomáš Králíček

Sebedůvěra a vůle aneb Jak Hitler předčil Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk. Oslavovaný tatíček zakladatel, ale i rváč a individualista s výrazným egem. Člověk neoblíbený i oblíbený, neochotný ke kompromisu. Leccos o něm vypovídal i jeho názor, že muž nemá dávat najevo své city.

20.12.2018 v 10:08 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 467 | Diskuse

Tomáš Králíček

Boj o přežití na Slovensku aneb Bez zraku a sami v horách

Co dělat, když bez jakýchkoli předchozích signálů ztratíte zrak? Jste sami v horách, široko daleko žádní lidé. Jídlo a pití na dva dny a jsou Vánoce. Přepadne vás naprosté šílenství, bezmoc, zoufalství... Začíná boj o holý život.

13.12.2018 v 9:04 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 347 | Diskuse

Tomáš Králíček

Inženýr Formis. Hrdina, který zaplatil za protinacistické vysílání ze Slap životem

Vražda německého inženýra Rudolfa Formise v hotelu Záhoří u Štěchovic z roku 1935 není širší veřejnosti až tak známá. Fémová vražda provozovatele protinacistické vysílačky je i nyní zajímavým námětem pro spisovatele a historiky.

4.12.2018 v 9:38 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 389 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Holit hulit a hlaholit aneb alkohol je metla lidstva

Když má člověk trochu vypito, napadají ho nejrůznější blbosti. Ale horší je, že ve stavu sdílnosti způsobené alkoholem, i rozumný jedinec se o ty blbosti začne dělit s ostatními. Protože v tu chvíli mu to tak moc hloupé nepřipadá.

17.2.2019 v 12:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Pavel Hewlit

Diskuze s Múzou o volbách ANO, Zemanovi a Kalouskovi

O Múze jsem tady už mluvil. Včera natolik tak divoce, až jsem onen příspěvek dal do osobní kategorie, poněvadž by přes zvýšenou vzrušivost v hlavním proudu neobstál.

17.2.2019 v 11:49 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 106 | Diskuse

Olga Pavlíková

Morální rozpad české společnosti podle Josefa Mašína

Dcera paní Mašínové a sestra Josefa Mašína požádala pražský magistrát o exhumaci ostatků své matky. Tyto ostatky se nacházejí v hromadném hrobu na Ďáblickém hřbitově spolu s ostatky tisíců dalších obětí komunistické zvůle.

17.2.2019 v 9:11 | Karma článku: 37.56 | Přečteno: 1255 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - soukromá osoba v instantní omáčce

Jsem soukromník. Vyhovuje mi to, že nemusím brát ohledy na nic, kromě svého vkusu při psaní. Je velká svoboda nemuset brát v potaz, jestli jste pro čtenáře potažmo nakladatele dost čitelní.

17.2.2019 v 8:34 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 112 | Diskuse

Helena Vlachová

Ta naše paměť vrtošivá

V tom našem životě je to stejně na draka. Sotva se jeden narodí, ani se pořádně nerozkouká a už je tu den, kdy by měl myslet na sepisování závěti. Ale jak má něco sepsat, když si mnohdy nemůže na nic vzpomenout.

17.2.2019 v 7:42 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 185 | Diskuse
Počet článků 139 Celková karma 22.99 Průměrná čtenost 1214

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Profesně se zabývám PR a mediální komunikací.

Tituly mi k recenzím poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, Paseka, PortálSlovart; dále portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReading, filmgame.czPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což děkuji.

Najdete na iDNES.cz