Vývoj lékařské vědy byl svými metodami mnohdy hodně bizarní a některými postupy může podráždit nejen naše nervy, ale třeba i žaludky. Například léčení živých masem z mrtvol či známé pouštění žilou.
Trvalo několik tisíciletí, než se medicína propracovala do stavu, než na nejrůznější nemoci lékaři (a mnohdy i sami pacienti) začali ordinovat léky a než jsme dospěli do fáze známých a účinných způsobů léčby nejrůznějších nemocí, zranění, úrazů…
Tak to ale opravdu vždy nebylo. Mnohdy ranhojiči, lékaři a nejrůznější šamani i šarlatáni nadělali naopak mnohem více škody než užitku. Například středověk je hodně znám svým “všemohoucím pouštěním žilou”, ke kterému ale sahali mnohdy k jako jedinému zaručenému “léku” i třeba ještě před pár stovkami let.
Bizarní medicína
Jako příklad lze uvést řadu případů z historie medicíny v populárně-naučné knize Nathana Belofskyho Podivná medicína s podtitulem Šokující lékařské postupy napříč staletími. Autor v ní čtenářům předkládá nejrůznější a mnohdy velmi bizarní lékařské postupy, které se dříve praktikovaly.
Autor ve své knize čtenářům odkrývá nejrůznější až děsivě působící a mylné lékařské postupy, které se občas do medicíny nesprávně vracely.
Příkladem lze uvést léčení živých masem z mrtvol z 16. století či recept Thomase Brugise z roku 1669: “Vezmi lebku člověka, který je mrtvý nejméně jeden rok, zahrabej ji do popela pod ohněm a nech ji spalovat, až bude jasně bílá… Pak vezmi horní část hlavy… rozbij ji… nastrouhej muškátový oříšek a dej ho do lebky… vezmi psí krev… smíchej to vše dohromady a dej to chorému vypít.” (Podivná medicína, str. 54)
Pouštění žilou - zázračný všelék
Bizarní postupy vládly ale i později. Když třeba 13. prosince 1799 americký prezident George Washington pociťoval silnou bolest v krku, následující ráno přišly i problémy s dýcháním. Donutil tak svého sluhu, aby mu vzal zhruba půl litru krve.
“...Posléze dorazili tři lékaři, kteří patřili mezi nejuznávanější v celé zemi. První z nich vyvolal na Washingtonově kůži puchýře pomocí sušených brouků a aplikoval dvojí pouštění žilou. Při každém bylo odebráno půl litru. Jelikož se onen lékař bál, že to nebude stačit, odebral ještě další litr.
Poté se dostavil další lékař. Ten Washingtonovi odebral necelý litr krve. Během deseti hodin bylo Washingtonovi odebráno přes tři litry, tedy více než polovina veškeré krve, kterou měl v těle. Ve 22.10 Washington zemřel.” (Podivná medicína, str. 109)
Nic pro citlivé žaludky
A podobných postupů je v knize Podivná medicína mnohem více. Nechci tu zmiňovat ty nejnechutnější a pro citlivé povahy či žaludky nepříliš “pohodové”. Autor si možná kladl za cíl právě na takové, tedy ty nejbizarnější, postupy ve své knize upozornit.
Pokud ano, zdařilo se. Možná si dnešní lidé začnou mnohem více vážit toho, že brouzdají po světě právě dnes, tedy v době moderní, civilizované a určitě lékařskými postupy výrazně méně děsivé.
Nechybí samozřejmě ani exkurz do starého Egypta, který je obecně často označován za na svou dobu lékařsky supermoderní. A Belofsky nezapomněl samozřejmě ani na objev penicilinu, k němuž došlo vlastně “jen omylem”.
Kdo je Nathan Belofsky
Autor knihy Podivná medicína s podtitulem Šokující lékařské postupy napříč staletími, Nathan Belofsky, je americký právník a spisovatel. Je autorem webu strangemedicine.com.
Belofsky vydal v roce 2010 vydal Knihu o podivných a kuriózních právních zvláštnostech, o tři roky později následovala právě Podivná medicína.
Belofskyho práce jsou často citovány v předních periodikách, například v The New Yorker Book Bench, Publishers Weekly a Booklist. Nathan Belofsky žije a pracuje v New Yorku.
Co lze také říci
Vybrané, neotřelé a poutavě napsané “obrázky” z historie medicíny nám autor podává v knize Podivná medicína na 208 stranách. Přestože kniha Nathana Belofskyho není příliš objemná svým rozsahem, obsahem je velmi poutavá a více než zajímavá.
Kniha čtenáře dokáže pohltit natolik, že mu na její plnohodnotné přečtení bude stačit de facto pouhý jeden večer. Podivná medicína se čte prostě sama, i když čtenářům místy mohou vstávat vlasy hrůzou.
Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na celkem 4 kapitoly. Ty jsou dále děleny na desítky samostatných obrazů z historie lékařství, přičemž každý z nich má svůj vlastní název. V závěru knihy samozřejmě nechybí ani bibliografie a rejstřík.
Slovo závěrem…
Z anglického originálu Strange Medicine, vydaného nakladatelstvím Perigee Books, Penguin Group (USA) v roce 2013, přeložil knihu do češtiny Lumír Mikulka. Obálku si vzal na svá bedra René Senko. Knihu vydalo Nakladatelství JOTA, s. r. o., v Brně v roce 2016.
Doporučuji těm, kteří se chtějí dozvědět z laického pohledu více o vývoji lékařství, aby si knihu amerického právníka a spisovatele Nathana Belofskyho Podivná medicína s podtitulem Šokující lékařské postupy napříč staletími určitě přečetli.
Obrázek si následně udělejte každý sám. Ale věřte, že tato kniha může být zajímavá především pro laickou veřejnost, která se chce dozvědět, jak se léčilo v minulosti a jak medicína staletími pokročila. Tato kniha je napsána velmi poutavě, svižně, populárně-naučně. :-) Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo Nakladatelství JOTA, za což velmi děkuji.
