Proč těžký autista utekl z léčebny? Přečtěte si jeho příběh

6. 09. 2016 9:26:18
Dříve se “příliš zvláštní” děti, které mají svůj svět, dávaly většinou do ústavů a léčeben. Proč? Byly divné - trpěly autismem. Dnes už je sice tento pojem známější, přesto autisté zůstávají společností ve větší míře nepochopeny.

Autistické děti mají problémy se změnami. Jejich největší jistotou je domácí prostředí, nechtějí měnit své hájemství, nechtějí poznávat nové lidí, chodit do obchodních center, na přeplněné ulice či bulváry. Děsí je nejasnost a nepředvídatelnost světa, který neznají.

A co vlastně autismus je? Jde o vrozenou poruchu (některých) mozkových funkcí, kvůli níž je narušen mentální vývoj dítěte. Dítě většinou dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj je kvůli tomuto handicapu narušen především v komunikaci, sociální interakci a představivosti. Autismus je navíc provázen specifickými vzorci chování.

Pro většinu lidí jsou autisté “ti jiní, divní jedinci”, ale pohledem autisty můžeme říci totéž, pro autistu jsou “ti jiní, divní jedinci” všichni ostatní mimo domov. Tak to prostě je.

Vítá vás Paytonské sociální centrum

Autista je například i hlavní hrdina románu Eliho Gottlieba Nejhodnější chlapec - padesátník Todd Aaron - který žije ve specializovaném sanatoriu s názvem Paytonské sociální centrum. Jde o bravurně napsaný román o těžkém osudu člověka, který má svůj svět a těžko v něm přijímá jakékoli změny.

Gottliebův Nejhodnější chlapec je napsán v ich-formě, dodává mu tak punc poznání světa autisty v jeho vlastním podání, nikoli jen ve stylu “podívejte se, co dělá, jak se cítí, jaký je”. Jde o román o tragičnosti života, o těžce zkoušeném autistovi, jeho světě a dění za ploty léčebny, kde žije více dospělých lidí postižených a neschopných nezávislého života. Dělí se na “vývojáky” a “péemka”, tedy postižené vývojově a ty s poraněním mozku.

Román je napsán s velkou noblesou, velmi “oduševněle” a svým způsobem čtenáře dokáže “(po)hladit”, stane se mu přítelem, od kterého se nemůže odpoutat pro jeho velikost a myšlenku. Gottlieb dokázal téma autismu pozvednout na vyšší úroveň, dal mu vyšší rozměr, eleganci a dokázal jím čtenáře naprosto vtáhnout do jeho problematiky.

Institucionalizovaný život

Od doby románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola (vyšel v roce 1962, v roce 1975 podle něj Miloš Forman natočil slavný film Přelet nad kukaččím hnízdem, který získal pět Oscarů) se z literatury s tématem institucionalizovaného života stal de facto žánr sám o sobě. Nechybí “povinné znaky” jako despotičtí lékaři, léčebna, ztracená existence, útěk a další.

Podobné znaky má i Gottliebův Nejhodnější chlapec. Jeho hlavní hrdina Todd Aaron byl v lečebně institucializován více než 40 let. Jeho Paytonské sociální centrum obývají “vesničané”, tedy pacienti, ale rovněž personál, kteří mezi sebou střídavě válčí a mají dobu míru, solidárnosti. Pacienti pracují, hrají hry, zpívají a někteří se také vzdělávají. Todd například miluje čtení Encyklopedie Britannica.

Později se mimo Toddovy oblíbené “hlavní” denní sestry Raykene objeví na scéně také jeho spolupacienti, jeho rodina, a v neposlední řadě také nový člen personálu Mike “Zástěra” Hinton, který se stane spolu s novou (jednookou) pacientkou Martine Calhounovou spouštěčem Toddova útěku z léčebny. Více už ale z knihy Nejhodnější chlapec prozrazovat nechci, protože byste přišli o požitek z jejího čtení. A věřte, že by to byla velká škoda.

Kdo je Eli Gottlieb

Autor knihy Nejhodnější chlapec, Eli Gottlieb, je úspěšný americký spisovatel, rodák z Manhattanu, který vyrůstal v New Jersey. Vystudoval literaturu na Hampshire College v Amherstu v Massachusetts.

Pracoval jako vedoucí redaktor časopisu Elle, přednášel americkou literaturu jako odborný asistent na univerzitě v Padově v Itálii. Živil se ale rovněž jako ghostwritter a psaním příspěvků do různých časopisů. Za své literární počiny získal ocenění the Rome Prize a the Mckitterick Prize of the British Society of Authors. Jeho romány byly publikovány ve 14 zemích světa.

Gottlieb debutoval v roce 1997 románem Chlapec, který odešel, který získal výše zmíněná ocenění. Druhý román Okamžik prozření vyšel o 11 let později a byl britským deníkem Independent označen za knihu roku. Nejhodnější chlapec je zatím posledním Gottliebovým románem, v pořadí čtvrtým.

Co lze také říci

Gottlieb “vzal” čtenáře na exkurs do duše a světa těžkého stárnoucího autisty prostřednictvím příběhu rozepsaného na 220 stranách knihy Nejhodnější chlapec. Gottliebova kniha je se svou závažnou a mnohdy podceňovanou tematikou více než zajímavá, dojemná a velmi čtivá.

Kniha Nejhodnější chlapec čtenáře pohltí natolik, že mu na její plnohodnotné přečtení bude stačit i v pracovním a rodinném režimu opravdu minimum času. Možná i další čtenáři budou stejně jako já po dočtení knihy litovat toho, že skončila.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) a autorova poděkování i věnování je kniha rozdělena na celkem šest částí, které se dělí na celkem 32 kapitol, které jsou jen očíslovány a nenesou žádné vlastní názvy.

Slovo závěrem...

Z anglického originálu Best Boy, vydaného nakladatelstvím Liveright Publishing Corporation v New Yorku roku 2015 (nikoli v roce 1915, jak je chybně uvedeno v závěru knihy), přeložila knihu Nejhodnější chlapec do češtiny Klára Šumová. Obálku s použitím návrhu Martina Atanasova navrhl Neil Johnston. Grafickou úpravu a sazbu si vzal na svá bedra Oliver Švolík. Knihu vydalo nakladatelství Argo v Praze v roce 2016.

Doporučuji všem, kteří se zajímají o skutečný život, jeho úskalí, poruchy a dojemné příběhy, aby si knihu amerického spisovatele Eliho Gottlieba Nejhodnější chlapec určitě přečetli.

Obrázek si následně udělejte každý sám. Možná si právě díky této knize Gottliebův poutavý styl psaní o životě a jeho slastech i strastech zamilujete stejně jako já. Tato kniha je totiž napsána s opravdovou elegancí a bravurou. :-) Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství Argo, za což velmi děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | úterý 6.9.2016 9:26 | karma článku: 31.47 | přečteno: 1192x

Další články blogera

Tomáš Králíček

České Vánoce v proměnách času: První republika, protektorát, komunismus...

České Vánoce a jejich oslavy prošly stejně jako naše republika za posledních sto let spoustou úskalí i krásných chvil. Zatímco v protektorátu chtěli Češi věšet na vánoční stromeček Němce, dnes si na něj věší vánoční ozdoby.

24.12.2018 v 15:28 | Karma článku: 22.11 | Přečteno: 712 | Diskuse

Tomáš Králíček

Sebedůvěra a vůle aneb Jak Hitler předčil Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk. Oslavovaný tatíček zakladatel, ale i rváč a individualista s výrazným egem. Člověk neoblíbený i oblíbený, neochotný ke kompromisu. Leccos o něm vypovídal i jeho názor, že muž nemá dávat najevo své city.

20.12.2018 v 10:08 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 467 | Diskuse

Tomáš Králíček

Boj o přežití na Slovensku aneb Bez zraku a sami v horách

Co dělat, když bez jakýchkoli předchozích signálů ztratíte zrak? Jste sami v horách, široko daleko žádní lidé. Jídlo a pití na dva dny a jsou Vánoce. Přepadne vás naprosté šílenství, bezmoc, zoufalství... Začíná boj o holý život.

13.12.2018 v 9:04 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 347 | Diskuse

Tomáš Králíček

Inženýr Formis. Hrdina, který zaplatil za protinacistické vysílání ze Slap životem

Vražda německého inženýra Rudolfa Formise v hotelu Záhoří u Štěchovic z roku 1935 není širší veřejnosti až tak známá. Fémová vražda provozovatele protinacistické vysílačky je i nyní zajímavým námětem pro spisovatele a historiky.

4.12.2018 v 9:38 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 389 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Holit hulit a hlaholit aneb alkohol je metla lidstva

Když má člověk trochu vypito, napadají ho nejrůznější blbosti. Ale horší je, že ve stavu sdílnosti způsobené alkoholem, i rozumný jedinec se o ty blbosti začne dělit s ostatními. Protože v tu chvíli mu to tak moc hloupé nepřipadá.

17.2.2019 v 12:33 | Karma článku: 6.69 | Přečteno: 140 | Diskuse

Pavel Hewlit

Diskuze s Múzou o volbách ANO, Zemanovi a Kalouskovi

O Múze jsem tady už mluvil. Včera natolik tak divoce, až jsem onen příspěvek dal do osobní kategorie, poněvadž by přes zvýšenou vzrušivost v hlavním proudu neobstál.

17.2.2019 v 11:49 | Karma článku: 7.34 | Přečteno: 136 | Diskuse

Olga Pavlíková

Morální rozpad české společnosti podle Josefa Mašína

Dcera paní Mašínové a sestra Josefa Mašína požádala pražský magistrát o exhumaci ostatků své matky. Tyto ostatky se nacházejí v hromadném hrobu na Ďáblickém hřbitově spolu s ostatky tisíců dalších obětí komunistické zvůle.

17.2.2019 v 9:11 | Karma článku: 38.14 | Přečteno: 1304 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - soukromá osoba v instantní omáčce

Jsem soukromník. Vyhovuje mi to, že nemusím brát ohledy na nic, kromě svého vkusu při psaní. Je velká svoboda nemuset brát v potaz, jestli jste pro čtenáře potažmo nakladatele dost čitelní.

17.2.2019 v 8:34 | Karma článku: 5.88 | Přečteno: 113 | Diskuse

Helena Vlachová

Ta naše paměť vrtošivá

V tom našem životě je to stejně na draka. Sotva se jeden narodí, ani se pořádně nerozkouká a už je tu den, kdy by měl myslet na sepisování závěti. Ale jak má něco sepsat, když si mnohdy nemůže na nic vzpomenout.

17.2.2019 v 7:42 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 195 | Diskuse
Počet článků 139 Celková karma 22.99 Průměrná čtenost 1214

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Profesně se zabývám PR a mediální komunikací.

Tituly mi k recenzím poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, Paseka, PortálSlovart; dále portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReading, filmgame.czPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což děkuji.

Najdete na iDNES.cz