Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Maliňáku, ty zemlješ!

11. 04. 2016 8:26:18
Druhá světová válka se neodehrávala pouze v Evropě. Urputný boj sváděli také Američané s Japonci v Tichomoří. Co následovalo po Pearl Harboru? - Obrovský zájem Američanů o pomstu.

Džungle. Pro někoho možná vidiny exotiky a dobrodružství. Exotická zvěř, stromy, rostliny... Už tak dost vjemů, které Vás nemohou nechávat klidnými. Stačí jeden špatný pohyb a neštěstí je na světě. Ale dovedete si vůbec představit, že Vám o život usilují ještě i lidští nepřátelé s kulomety a jinými zbraněmi v rukou?

Tematika 2. světové války už byla zpracována v různých podobách. Většinou se ale čtenáři u nás mohli dočíst především o válce na evropském kontinentu. Ale 2. světová válka nebyla jen o bojích v Evropě. Velmi urputně bojovali také Američané s Japonci v Tichomoří. A právě této válce se věnuje kniha historika Hugha Ambrose Pacifik s podtitulem Peklo za oceánem.

Osudy hrdinů jako na talíři

Na své si v knize Pacifik. Peklo za oceánem přijdou čtenáři, kteří jsou obdivovateli bojů na souši, ale i ve vzduchu i na vodě. Válka v Tichomoří se totiž odehrává jak na souši, tak i ve vzduchu, nepřímo pak i na vodě, a to prostřednictvím letadlových lodí, z nichž letci startovali a na nichž přistávali.

Kniha Hugha Ambrose Pacifik provází čtenáře válkou v Tichomoří od jejího začátku až do konce, a to za pomoci sledování osudů několika jejích účastníků. Čtenář tak má možnost proniknout do tohoto konfliktu díky autentickým zážitkům vybraných vojáků, přičemž ale nepřichází o historii celého zmíněného válečného konfliktu.

Pacifik – Peklo za oceánem sleduje osudy příběhy pěti hrdinů – Austina C. „Shifty“ Shofnera, Vernona „Mika“ Micheela, Sidneyho C. Phillipse, Johna Basiloneho (Manily Johna), Eugena B. Sledge a velmi krátce (oproti seriálu televizní stanice HBO) i Roberta „Lucky“ Leckieho.

Jako stádo goril

Kniha Pacifik se rozjíždí de facto japonským útokem na Pearl Harbor. Právě tento atak stál za prudkým zvýšením zájmu Američanů o válečný konflikt a o pomstu za tuto „japonskou drzost“.

Například z Johna Basiloneho se postupně stala i mediální hvězda. Na jednu otázku reportérů, která se týkala nepřítele, pak John odpověděl například těmito slovy: “...Vypadali jako stádo goril běžících přímo na nás. Kdyby měli rozum, tak by nikdy neběželi přímo proti hlavním kulometů.” (Pacifik, str. 264)

Jiná pasáž zase popisuje, jak se nepřítel snažil provokovat americké vojáky, aby si ulehčil situaci a odhalil jejich skrýše v džungli. “V džungli ale nikdy není opravdové ticho, pořád se něco děje. Relativní klid však zakrátko narušil později velmi častý výkřik nepřítele: ‘Mariňáku, zemřeš!’ Po krátké pauze opět: ‘Mariňáku, ty zemřeš!’ Nepřátelští vojáci tak chtěli vyprovokovat střelbu námořních pěšáků, aby záblesky u ústí hlavní pušek vyzradily ve tmě jejich polohu, takže by hned věděli, jakým směrem útočit. Neuměli ovšem správně vyslovit písmeno ‘r’, takže ten jejich pokřik pak foneticky zněl docela komicky šišlavě: ‘Maliňáku, ty zemlješ!’” (Pacifik, str. 140)

Čtenář jako součást knihy

Hugh Ambrose se pustil v knize Pacifik. Peklo za oceánem do nesnadné práce. Ale o to zdařilejší je. Kniha se čte naprosto jedním dechem, člověk místy zapomíná, že jde vlastně především o literaturu faktu, byť postavenou na příbězích hlavních hrdinů tak mistrně, že se čtenáři může místy zdát, že čte román.

Nezřídka se až cítíte být sami součástí knihy. Často tak můžete mít pocit, že jste sami piloti námořního letectva či námořními pěšáky. Čtenář v knize prochází řadou vzrušujících bitev, podívá se ale i do rodin hlavních hrdinů, jejich poměrů, pozná jejich lásky, dennodenní úskalí i radosti, dostává se do japonského zajateckého tábora, uniká džunglí...

Nehodlám tu ale odhalit celý obsah knihy či její dějové souvislosti a jednotlivé kontinuálně probíhající příběhy hlavních hrdinů. Jakousi sondou - nebo chcete-li ochutnávkou - může být výčet názvů kapitol: Poděkování, Úvod, Hlavní postavy, První dějství – Dům z karet, Druhé dějství – Skóre je vyrovnáno, Třetí dějství – Přestávka, která občerství, Čtvrté dějství – Mlhavá šeď probíhajících bojů, Páté dějství – Odkaz, Souhrnné bibliografické poznámky.

Kdo je Hugh Ambrose

Autor knihy Pacifik - Hugh Ambrose - je uznávaný americký vojenský historik. Hugh Ambrose je navíc syn renomovaného odborníka na tematiku 2. světové války, historika Stephena Ambroseho (je známý svým Bratrstvem neohrožených). A byl to právě otec Hugha Ambrose, kdo dal svému synovi impuls k napsání knihy Pacifik.

Hugh Ambrose byl viceprezidentem amerického Národního muzea 2. světové války, pracoval navíc jako průvodce po slavných bojištích Evropy i Tichomoří. Už tím musí být čtenáři jasné, že ví, o čem píše. Hugh Ambrose působil rovněž jako odborný poradce při natáčení seriálu Pacifik. Už dříve spolupracoval na dokumentu Cena za mír (Price for Peace). Ten mimo jiné pocházel z producentské dílny jeho otce a Stevena Spielberga.

Kniha Pacifik mimo jiné dokazuje známé rčení, že jablko nepadá daleko od stromu. Jinými slovy se díky ní můžeme přesvědčit o tom, že Hugh Ambrose šel v otcových šlépějích, že ale rozhodně nezůstal pozadu, ale naopak otcův krok minimálně vyrovnal. Oba nám dokázali, že jsou právem nazýváni odborníky na tematiku 2. světové války.

Báječný zážitek z natáčení

Již výše jsem se zmínil o tom, že byl natočen seriál Pacifik. Ten pochází z dílny televizní stanice HBO, přičemž není zcela totožný s knihou Pacifik. Spolupráce se scenáristy a producenty seriálu The Pacific byla podle slov Hugha Ambrose z „Poděkování“ v rámci knihy Pacifik opravdu báječným zážitkem i životní zkušeností.

Sám Hugh Ambrose se dle svých slov „hodně naučil o umění vyprávění, ať už od Stevena Spielberga, Toma Hankse, Garyho Goetzmana a Bruce McKenny nebo od dalších klíčových postav projektu, jako byli Tony To a Tim Van Patten. Producenti si nakonec pro seriál vybrali dílčí příběhy, ale mě mezitím začaly více zajímat osudy dvou dalších postav. Šlo o Austina „Shiftyho“ Shofnera a Vernona „Mikea“ Micheela“. (Pacifik, str. 9)

„Čím více jsem se toho dozvídal o Micheelovi a Shofnerovi, tím více jsem si začínal uvědomovat, jak jejich prožitky perfektně zapadají do příběhů ostatních hrdinů seriálu. Tehdy mi v hlavě začala zrát myšlenka, že k seriálu napíšu doprovodnou knihu,“ uvádí na začátku své velmi zdařilé knihy Hugh Ambrose. (Pacifik, str. 9)

Co lze rovněž říci

Kniha Hugha Ambrose Pacifik s podtitulem Peklo za oceánem má celkem 640 stran. Přestože jde o literaturu faktu, nepostrádá notnou dávku napětí a čte se s naprostou lehkostí. Je vidět mimo jiné i to, že jde o oficiální doprovodnou knihu k seriálu Pacifik. Člověk z ní může čerpat nejen oficiální historická fakta, ale také velmi poutavé vyprávění příběhů, které se skutečně udály.

Čtenář jistě ocení také obrazovou přílohu, kde nalezne velké množství černobílých fotografií. Jsou na nich především přímí hrdinové této znamenité knihy, ale i další dobové osobnosti. V neposlední řadě naleznete v knize i velké množství reportážních fotografií, a to včetně zdařilých a výstižných popisků. Kniha Pacifik je navíc vhodně doplněna i množstvím mapek.

Trefné jsou i autorovy poznámky, které vhodně doplňují hlavní text. Nejde o pouhé odkazy na jiné knihy a prameny, který tento renomovaný historik použil. Navíc jsou zde uváděny i přepočty jednotek na v Česku užívané, což čtenáři pomáhá v jeho představivosti.

Závěrečné slovo...

Knihu Pacifik vydalo prvně v roce 2010 v New Yorku v anglickém originále pod názvem The Pacifik nakladatelství NAL Caliber (New American Library), divizí Penguin Group (USA), Inc. Do češtiny knihu velmi zdatně přeložil Stanislav Dudek a vydalo ji v Brně roku 2010 nakladatelství JOTA.

A co ještě říci na závěr? Všem vřele doporučuji, aby si knihu Hugha Ambrose Pacifik s podtitulem Peklo za oceánem určitě přečetli. Určitě nebudete litovat. Přesto si ale obrázek následně udělejte každý sám. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství JOTA, za což děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | pondělí 11.4.2016 8:26 | karma článku: 28.69 | přečteno: 387x


Další články blogera

Tomáš Králíček

Chlapec, který přežil pochod smrti… a natruc neumřel!

Hrůzy 2. světové války by měly být omílány neustále dokola, abychom každé další generaci předávali poselství ve smyslu “tak takhle tedy ne!”. Je prostě třeba se poučit.

13.9.2018 v 8:26 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 511 | Diskuse

Tomáš Králíček

Vyjednávej tak, jako by ti šlo o život

Umět vyjednávat je nutností nejen pro profesionální vyjednavače s teroristy. V životě totiž vyjednává každý, ať už jde o business, jednání mezi rodiči a dětmi, rokování o platech, nebo dokonce o lidských životech. Víte, jak na to?

16.8.2018 v 8:26 | Karma článku: 21.33 | Přečteno: 372 | Diskuse

Tomáš Králíček

Každý v sobě máme svůj nekonečný příběh. Nalistovat si ho musí každý sám

Dětství, zážitky, vzpomínky, návyky, stejně jako lásky, a to nejen partnerské, se v dospělém člověku odrážejí mnohdy mnohem více, než by kdo čekal. Stejné to ale může být i s knihami a filmy, které nás kdysi oslovily.

27.7.2018 v 8:26 | Karma článku: 24.86 | Přečteno: 276 | Diskuse

Tomáš Králíček

Má Německo vyřešenou nacistickou minulost? Nemá!

Kdo myslí, že Německo už se s nacistickou minulostí vypořádalo, mýlí se. Ano, naprostá většina tehdy aktivně žijících a bojujících Němců je už jistě na pravdě Boží, ale minulost, tu nikdo nevymaže. Tu si národ nese jako břímě dál.

12.7.2018 v 8:26 | Karma článku: 30.20 | Přečteno: 929 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Hysterie kolem sirotků

Muži rádi hysterii přisuzují jenom ženám, aby ne, když je to od slova hystera, čili děloha. Ale množství článků převážně mužských autorů, o syrských sirotcích, které se tu na nás valí dokazují, že hysterický lze být i bez dělohy.

19.9.2018 v 10:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Michal Pohanka

Děkujeme, že kouříte!

Děkuji všem, kteří kouří, pokud jinak žijí ještě relativně normálně. Pokud možno bez stresu, závislosti na zdravé výživě a digitálním světě.

19.9.2018 v 9:24 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 478 | Diskuse

Pavel Vrba

Když jsem se onehdá zatoulal do.. Odhalení

V minulém díle, jsem nabídl malou hádanku, spojenou s hádankou, kde že jsem to vlastně byl a kterého umělce jsem měl na mysli. A jak jsem slíbil, dnes zveřejním správnou odpověď.

19.9.2018 v 8:30 | Karma článku: 5.96 | Přečteno: 115 | Diskuse

Jan Pražák

Jak se baví dámy v nejlepších létech

Úplně obyčejná hospoda v centru dvacetitisícového města. Pondělní večer, vcházíme s manželkou dovnitř. U baru sedí pár štamgastů, jeden stůl má cedulku „reserved,“ u dalšího se baví skupinka hostů.

18.9.2018 v 20:23 | Karma článku: 28.95 | Přečteno: 1515 | Diskuse

David Vlk

Děckám sa už dneska alkohol nenalívá.

"Tož ale štrůdl sa jest nenaučil, to sa děckám zakazuje pit dobré víno a pak jich zabije upečená šupka z jabka. Chceš trochu vody šohajku?"

18.9.2018 v 16:52 | Karma článku: 34.74 | Přečteno: 1136 | Diskuse
Počet článků 132 Celková karma 23.74 Průměrná čtenost 1177

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Nyní se profesně zabývám PR a mediální komunikací. Ve volném čase se věnuji své rodině, literatuře, historii, češtině, sportu, psaní blogů, ale opět i své práci.

Na blog píši především recenze. Knihy a audia k mým recenzím mi poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, PasekaSlovart; dále pak portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReadingPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což všem děkuji.





Najdete na iDNES.cz