Ovlivněni propagandou: Němci měli strach z plenění a znásilňování

16. 03. 2016 9:38:06
Proč řadoví Němci bojovali v závěrečných měsících 2. světové války, přestože byla porážka Německa neodvratitelná? Co se v jejich myslích odehrávalo? Jedni pro blaho Říše bojovali až do konce, druzí chystali atentát na Hitlera.

2. světová válka i desítky let po svém konci zůstává pro historiky i veřejnost stále zajímavým obdobím světových dějin. Nadále vychází stovky knih, v nichž se jejich autoři předhánějí v nabízení nových poznatků a diskusí nad již dříve objevenými.

Mnohé z nich můžeme považovat za méně zdařilé, či je dokonce můžeme označit doslova za naprostý brak, který obsahuje snůšky nepodložených faktů vybájených ve snaze předložit veřejnosti něco nového.

Naštěstí ale existují i knihy - a především autoři - které jsou naprostým opakem. Tedy vysoce hodnotnou literaturou faktu, která má na poli literatury a historie své jednoznačné místo.

Buďme rádi za sira Kershawa

A právě jakákoli kniha, kterou napíše sir Ian Kershaw, je zárukou kvality. Dokazuje to i kniha Konec: Německo 1944–45. Jde nejen o čtivě vyprávěnou historií posledních měsíců 2. světové války od atentátu na Adolfa Hitlera, který spáchal hrabě von Stauffenberg.

Siru Ianu Kershawovi se v tomto díle navíc podařilo skvěle přiblížit čtenáři filosofii nacistického i protinacistického smýšlení posledních měsíců války a rovněž důvody, proč řadoví Němci bojovali i v době, kdy německá prohra byla neodvratitelná. Především vykreslením psychologie řadových Němců je kniha výjimečná.

Velmi oceňuji, že i u nás v České republice vycházejí české překlady takových výborných knih, jako je literatura faktu o 2. světové válce v podání jednoho z nejlepších současných historiků – sira Iana Kershawa. Jeho dílo Konec: Německo 1944–45 je napsáno skutečně mistrně.

Kniha Konec: Německo 1944–45 je nejen čtivě vyprávěnou historií posledních měsíců 2. světové války od atentátu na Adolfa Hitlera, který spáchal hrabě von Stauffenberg. Ianu Kershawovi se navíc dle mého názoru povedlo skvěle přiblížit poslední měsíce “velké” války.

Obyvatelstvo na vážkách

Sir Kershaw v knize Konec: Německo 1944–45 odkrývá myšlenkové pochody a pudy nacistických pohlavárů, důstojníků wehrmachtu i SS, poddůstojníků, obyčejných řadových vojáků, ale také běžných Němců.

Ti všichni se mnohem více v popisované době dělili podle Iana Kershawa na ty, kteří slepě následovali fanaticky Hitlera, další pak „jen“ plnili rozkazy, pouze hrstky odvážných si dovolily oponovat (za což ve většině případů tito odvážlivci zaplatili životem), jiní veřejně přitakávali, ale byli pasivními odpůrci nacistického režimu, a někteří běžní Němci doplatili na svůj veřejný odpor.

Výrazné rozdíly pak v myšlení německého obyvatelstva šlo podle knihy Iana Kershawa Konec: Německo 1944–45 pozorovat mezi západní a východní částí Třetí říše. A má to určitě svou logiku. Goebbelsova propaganda totiž neopomíjela zdůrazňovat, jak se chová Rudá armáda při svém postupu na území Německa, kde plení, znásilňuje, vraždí, vypaluje.

Sověti vlastně dělali to, co činili němečtí vojáci při svém postupu Sovětským svazem před nimi. Obyvatelé východní části Německa tak byli Josephem Goebbelsem (zde si vypůjčím jeho titulování od Davida Irvinga, který jej v názvu své knihy nazval pánem myšlenek Třetí říše) velmi chytře motivování k tomu, aby nadále bojovali za svou vlast.

Boj “velké čtyřky” o Hitlerovu přízeň

Sir Kershaw navíc ve svém díle sleduje změny ve vztazích mezi Hitlerem a jeho čtyřmi hlavními pohlaváry, kteří spolu bojovali o jeho přízeň a vlastně i následovnictví. Souboj v rámci kvadrumvirátu nejvyšších představitelů, tedy mezi Martinem Bormannem, Josephem Goebbelsem, Heinrichem Himmlerem a Albertem Speerem, sir Kershaw v celé knize rovněž pečlivě přibližuje čtenáři, a to včetně jejich konce.

Tato kniha opět dokazuje, že sir Kershaw je bezesporu absolutní špičkou mezi autory, kteří se zabývají především 2. světovou válkou.

Nechci zde ale odhalit celý obsah knihy, její dějové souvislosti. Myslím, že za vše hovoří už názvy jednotlivých kapitol: Prolog: Pád do plamenů, Otřes v základech, Zhroucení západní fronty, Předzvěst hrůz, Vzkříšená a opět pohaslá naděje, Katastrofa na východě, Teror se vrací do Říše, Základy se bortí, Imploze, Likvidace, Epilog: Anatomie sebezničení.

Kdo je sir Ian Kershaw

Pokud jde o samotného autora této skvělé knihy, sir Ian Kershaw se narodil 29. dubna 1943. Sám tedy přímo 2. světovou válku nepamatuje, když skončila, byly mu teprve dva roky. Ian Kershaw je autorem velmi plodným. Napsal již přes 20 výborných knih, které se věnují období od dvacátých let do konce čtyřicátých let minulého století.

Před svým odchodem do důchodu sir Kershaw působil jako profesor moderních dějin v Manchesteru, v Nottinghamu a na závěr v Sheffieldu. Šlechtický titul sir získal za svůj přínos vědě v roce 2002 od britské královny Alžběty II.

Velmi známá a uznávaná je například Kershawova dvousvazková biografie Adolfa Hitlera (Hitler 1889-1936: Hybris a Hitler 1936-1945 Nemesis). Ve svých dílech se Ian Kershaw zaměřil především na německý nacismus, jeho pohlaváry a analýzu tohoto období ze všech možných úhlů pohledu. A kniha Konec: Německo 1944–45 je dle mého názoru vrcholem Kershawova snažení.

Co lze rovněž říci

Kniha sira Iana Kershawa Konec: Německo 1944–45 je velmi přehledně zpracována. Má celkem 616 stran a na literaturu faktu se čte až nečekaně lehce, takříkajíc sama. Kershaw zřejmě myslel při psaní této vynikající studie nejen na odbornou veřejnost a čtenáře, kteří mají literaturu faktu za svůj koníček, ale napsal dílo velmi dobře čitelné a srozumitelné i laikovi. Přiblížil tak mistrně závěrečné měsíce fungování nacistické společnosti naprosto každému čtenáři.

Čtenář jistě ocení také obrazovou přílohu, kde nalezne velké množství fotografií (černobílých i barevných). Jsou na nich nejen dobové osobnosti, ale rovněž jde i o reportážní fotografie, všechny jsou navíc opatřeny i výstižným popiskem.V knize nechybí ani relativně solidní množství mapek.

Rovněž autorovy poznámky jsou trefné, spolehlivé, vhodně doplňující hlavní text. Nejde o pouhé odkazy na jiné knihy a prameny, který tento renomovaný historik použil. Sir Kershaw navíc čerpá i z různých archivů, které byly dlouhá léta i historikům mnohdy zavrženy.

Závěrečné slovo...

Velmi zdařilý je i překlad knihy Konec: Německo 1944–45, kterou sir Ian Kershaw napsal v roce 2011, v tomto roce byla také kniha poprvé vydána - nakladatelstvím Allen Lane. Do češtiny knihu velmi zdatně přeložil knihu z anglického originálu The End vydaného nakladatelstvím Penguin Books v roce 2012 Martin Nový a vydalo ji v Brně roku 2013 nakladatelství JOTA.

A co ještě říci na závěr? Určitě si přát, aby byl sir Ian Kershaw ještě dlouho živ a psal dále takto skvělé knihy.Všem vřele doporučuji, aby si knihu sira Iana Kershawa Konec: Německo 1944–45 určitě přečetli. Určitě nebudete litovat. Přesto si ale obrázek následně udělejte každý sám. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství JOTA, za což děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | středa 16.3.2016 9:38 | karma článku: 33.33 | přečteno: 1545x

Další články blogera

Tomáš Králíček

České Vánoce v proměnách času: První republika, protektorát, komunismus...

České Vánoce a jejich oslavy prošly stejně jako naše republika za posledních sto let spoustou úskalí i krásných chvil. Zatímco v protektorátu chtěli Češi věšet na vánoční stromeček Němce, dnes si na něj věší vánoční ozdoby.

24.12.2018 v 15:28 | Karma článku: 22.11 | Přečteno: 712 | Diskuse

Tomáš Králíček

Sebedůvěra a vůle aneb Jak Hitler předčil Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk. Oslavovaný tatíček zakladatel, ale i rváč a individualista s výrazným egem. Člověk neoblíbený i oblíbený, neochotný ke kompromisu. Leccos o něm vypovídal i jeho názor, že muž nemá dávat najevo své city.

20.12.2018 v 10:08 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 467 | Diskuse

Tomáš Králíček

Boj o přežití na Slovensku aneb Bez zraku a sami v horách

Co dělat, když bez jakýchkoli předchozích signálů ztratíte zrak? Jste sami v horách, široko daleko žádní lidé. Jídlo a pití na dva dny a jsou Vánoce. Přepadne vás naprosté šílenství, bezmoc, zoufalství... Začíná boj o holý život.

13.12.2018 v 9:04 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 347 | Diskuse

Tomáš Králíček

Inženýr Formis. Hrdina, který zaplatil za protinacistické vysílání ze Slap životem

Vražda německého inženýra Rudolfa Formise v hotelu Záhoří u Štěchovic z roku 1935 není širší veřejnosti až tak známá. Fémová vražda provozovatele protinacistické vysílačky je i nyní zajímavým námětem pro spisovatele a historiky.

4.12.2018 v 9:38 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 389 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Holit hulit a hlaholit aneb alkohol je metla lidstva

Když má člověk trochu vypito, napadají ho nejrůznější blbosti. Ale horší je, že ve stavu sdílnosti způsobené alkoholem, i rozumný jedinec se o ty blbosti začne dělit s ostatními. Protože v tu chvíli mu to tak moc hloupé nepřipadá.

17.2.2019 v 12:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Pavel Hewlit

Diskuze s Múzou o volbách ANO, Zemanovi a Kalouskovi

O Múze jsem tady už mluvil. Včera natolik tak divoce, až jsem onen příspěvek dal do osobní kategorie, poněvadž by přes zvýšenou vzrušivost v hlavním proudu neobstál.

17.2.2019 v 11:49 | Karma článku: 4.75 | Přečteno: 90 | Diskuse

Olga Pavlíková

Morální rozpad české společnosti podle Josefa Mašína

Dcera paní Mašínové a sestra Josefa Mašína požádala pražský magistrát o exhumaci ostatků své matky. Tyto ostatky se nacházejí v hromadném hrobu na Ďáblickém hřbitově spolu s ostatky tisíců dalších obětí komunistické zvůle.

17.2.2019 v 9:11 | Karma článku: 37.40 | Přečteno: 1237 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele - soukromá osoba v instantní omáčce

Jsem soukromník. Vyhovuje mi to, že nemusím brát ohledy na nic, kromě svého vkusu při psaní. Je velká svoboda nemuset brát v potaz, jestli jste pro čtenáře potažmo nakladatele dost čitelní.

17.2.2019 v 8:34 | Karma článku: 5.76 | Přečteno: 111 | Diskuse

Helena Vlachová

Ta naše paměť vrtošivá

V tom našem životě je to stejně na draka. Sotva se jeden narodí, ani se pořádně nerozkouká a už je tu den, kdy by měl myslet na sepisování závěti. Ale jak má něco sepsat, když si mnohdy nemůže na nic vzpomenout.

17.2.2019 v 7:42 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 185 | Diskuse
Počet článků 139 Celková karma 22.99 Průměrná čtenost 1214

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Profesně se zabývám PR a mediální komunikací.

Tituly mi k recenzím poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, Paseka, PortálSlovart; dále portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReading, filmgame.czPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což děkuji.

Najdete na iDNES.cz