Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ovlivněni propagandou: Němci měli strach z plenění a znásilňování

16. 03. 2016 9:38:06
Proč řadoví Němci bojovali v závěrečných měsících 2. světové války, přestože byla porážka Německa neodvratitelná? Co se v jejich myslích odehrávalo? Jedni pro blaho Říše bojovali až do konce, druzí chystali atentát na Hitlera.

2. světová válka i desítky let po svém konci zůstává pro historiky i veřejnost stále zajímavým obdobím světových dějin. Nadále vychází stovky knih, v nichž se jejich autoři předhánějí v nabízení nových poznatků a diskusí nad již dříve objevenými.

Mnohé z nich můžeme považovat za méně zdařilé, či je dokonce můžeme označit doslova za naprostý brak, který obsahuje snůšky nepodložených faktů vybájených ve snaze předložit veřejnosti něco nového.

Naštěstí ale existují i knihy - a především autoři - které jsou naprostým opakem. Tedy vysoce hodnotnou literaturou faktu, která má na poli literatury a historie své jednoznačné místo.

Buďme rádi za sira Kershawa

A právě jakákoli kniha, kterou napíše sir Ian Kershaw, je zárukou kvality. Dokazuje to i kniha Konec: Německo 1944–45. Jde nejen o čtivě vyprávěnou historií posledních měsíců 2. světové války od atentátu na Adolfa Hitlera, který spáchal hrabě von Stauffenberg.

Siru Ianu Kershawovi se v tomto díle navíc podařilo skvěle přiblížit čtenáři filosofii nacistického i protinacistického smýšlení posledních měsíců války a rovněž důvody, proč řadoví Němci bojovali i v době, kdy německá prohra byla neodvratitelná. Především vykreslením psychologie řadových Němců je kniha výjimečná.

Velmi oceňuji, že i u nás v České republice vycházejí české překlady takových výborných knih, jako je literatura faktu o 2. světové válce v podání jednoho z nejlepších současných historiků – sira Iana Kershawa. Jeho dílo Konec: Německo 1944–45 je napsáno skutečně mistrně.

Kniha Konec: Německo 1944–45 je nejen čtivě vyprávěnou historií posledních měsíců 2. světové války od atentátu na Adolfa Hitlera, který spáchal hrabě von Stauffenberg. Ianu Kershawovi se navíc dle mého názoru povedlo skvěle přiblížit poslední měsíce “velké” války.

Obyvatelstvo na vážkách

Sir Kershaw v knize Konec: Německo 1944–45 odkrývá myšlenkové pochody a pudy nacistických pohlavárů, důstojníků wehrmachtu i SS, poddůstojníků, obyčejných řadových vojáků, ale také běžných Němců.

Ti všichni se mnohem více v popisované době dělili podle Iana Kershawa na ty, kteří slepě následovali fanaticky Hitlera, další pak „jen“ plnili rozkazy, pouze hrstky odvážných si dovolily oponovat (za což ve většině případů tito odvážlivci zaplatili životem), jiní veřejně přitakávali, ale byli pasivními odpůrci nacistického režimu, a někteří běžní Němci doplatili na svůj veřejný odpor.

Výrazné rozdíly pak v myšlení německého obyvatelstva šlo podle knihy Iana Kershawa Konec: Německo 1944–45 pozorovat mezi západní a východní částí Třetí říše. A má to určitě svou logiku. Goebbelsova propaganda totiž neopomíjela zdůrazňovat, jak se chová Rudá armáda při svém postupu na území Německa, kde plení, znásilňuje, vraždí, vypaluje.

Sověti vlastně dělali to, co činili němečtí vojáci při svém postupu Sovětským svazem před nimi. Obyvatelé východní části Německa tak byli Josephem Goebbelsem (zde si vypůjčím jeho titulování od Davida Irvinga, který jej v názvu své knihy nazval pánem myšlenek Třetí říše) velmi chytře motivování k tomu, aby nadále bojovali za svou vlast.

Boj “velké čtyřky” o Hitlerovu přízeň

Sir Kershaw navíc ve svém díle sleduje změny ve vztazích mezi Hitlerem a jeho čtyřmi hlavními pohlaváry, kteří spolu bojovali o jeho přízeň a vlastně i následovnictví. Souboj v rámci kvadrumvirátu nejvyšších představitelů, tedy mezi Martinem Bormannem, Josephem Goebbelsem, Heinrichem Himmlerem a Albertem Speerem, sir Kershaw v celé knize rovněž pečlivě přibližuje čtenáři, a to včetně jejich konce.

Tato kniha opět dokazuje, že sir Kershaw je bezesporu absolutní špičkou mezi autory, kteří se zabývají především 2. světovou válkou.

Nechci zde ale odhalit celý obsah knihy, její dějové souvislosti. Myslím, že za vše hovoří už názvy jednotlivých kapitol: Prolog: Pád do plamenů, Otřes v základech, Zhroucení západní fronty, Předzvěst hrůz, Vzkříšená a opět pohaslá naděje, Katastrofa na východě, Teror se vrací do Říše, Základy se bortí, Imploze, Likvidace, Epilog: Anatomie sebezničení.

Kdo je sir Ian Kershaw

Pokud jde o samotného autora této skvělé knihy, sir Ian Kershaw se narodil 29. dubna 1943. Sám tedy přímo 2. světovou válku nepamatuje, když skončila, byly mu teprve dva roky. Ian Kershaw je autorem velmi plodným. Napsal již přes 20 výborných knih, které se věnují období od dvacátých let do konce čtyřicátých let minulého století.

Před svým odchodem do důchodu sir Kershaw působil jako profesor moderních dějin v Manchesteru, v Nottinghamu a na závěr v Sheffieldu. Šlechtický titul sir získal za svůj přínos vědě v roce 2002 od britské královny Alžběty II.

Velmi známá a uznávaná je například Kershawova dvousvazková biografie Adolfa Hitlera (Hitler 1889-1936: Hybris a Hitler 1936-1945 Nemesis). Ve svých dílech se Ian Kershaw zaměřil především na německý nacismus, jeho pohlaváry a analýzu tohoto období ze všech možných úhlů pohledu. A kniha Konec: Německo 1944–45 je dle mého názoru vrcholem Kershawova snažení.

Co lze rovněž říci

Kniha sira Iana Kershawa Konec: Německo 1944–45 je velmi přehledně zpracována. Má celkem 616 stran a na literaturu faktu se čte až nečekaně lehce, takříkajíc sama. Kershaw zřejmě myslel při psaní této vynikající studie nejen na odbornou veřejnost a čtenáře, kteří mají literaturu faktu za svůj koníček, ale napsal dílo velmi dobře čitelné a srozumitelné i laikovi. Přiblížil tak mistrně závěrečné měsíce fungování nacistické společnosti naprosto každému čtenáři.

Čtenář jistě ocení také obrazovou přílohu, kde nalezne velké množství fotografií (černobílých i barevných). Jsou na nich nejen dobové osobnosti, ale rovněž jde i o reportážní fotografie, všechny jsou navíc opatřeny i výstižným popiskem.V knize nechybí ani relativně solidní množství mapek.

Rovněž autorovy poznámky jsou trefné, spolehlivé, vhodně doplňující hlavní text. Nejde o pouhé odkazy na jiné knihy a prameny, který tento renomovaný historik použil. Sir Kershaw navíc čerpá i z různých archivů, které byly dlouhá léta i historikům mnohdy zavrženy.

Závěrečné slovo...

Velmi zdařilý je i překlad knihy Konec: Německo 1944–45, kterou sir Ian Kershaw napsal v roce 2011, v tomto roce byla také kniha poprvé vydána - nakladatelstvím Allen Lane. Do češtiny knihu velmi zdatně přeložil knihu z anglického originálu The End vydaného nakladatelstvím Penguin Books v roce 2012 Martin Nový a vydalo ji v Brně roku 2013 nakladatelství JOTA.

A co ještě říci na závěr? Určitě si přát, aby byl sir Ian Kershaw ještě dlouho živ a psal dále takto skvělé knihy.Všem vřele doporučuji, aby si knihu sira Iana Kershawa Konec: Německo 1944–45 určitě přečetli. Určitě nebudete litovat. Přesto si ale obrázek následně udělejte každý sám. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství JOTA, za což děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | středa 16.3.2016 9:38 | karma článku: 33.15 | přečteno: 1545x


Další články blogera

Tomáš Králíček

Chlapec, který přežil pochod smrti… a natruc neumřel!

Hrůzy 2. světové války by měly být omílány neustále dokola, abychom každé další generaci předávali poselství ve smyslu “tak takhle tedy ne!”. Je prostě třeba se poučit.

13.9.2018 v 8:26 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 511 | Diskuse

Tomáš Králíček

Vyjednávej tak, jako by ti šlo o život

Umět vyjednávat je nutností nejen pro profesionální vyjednavače s teroristy. V životě totiž vyjednává každý, ať už jde o business, jednání mezi rodiči a dětmi, rokování o platech, nebo dokonce o lidských životech. Víte, jak na to?

16.8.2018 v 8:26 | Karma článku: 21.33 | Přečteno: 372 | Diskuse

Tomáš Králíček

Každý v sobě máme svůj nekonečný příběh. Nalistovat si ho musí každý sám

Dětství, zážitky, vzpomínky, návyky, stejně jako lásky, a to nejen partnerské, se v dospělém člověku odrážejí mnohdy mnohem více, než by kdo čekal. Stejné to ale může být i s knihami a filmy, které nás kdysi oslovily.

27.7.2018 v 8:26 | Karma článku: 24.86 | Přečteno: 276 | Diskuse

Tomáš Králíček

Má Německo vyřešenou nacistickou minulost? Nemá!

Kdo myslí, že Německo už se s nacistickou minulostí vypořádalo, mýlí se. Ano, naprostá většina tehdy aktivně žijících a bojujících Němců je už jistě na pravdě Boží, ale minulost, tu nikdo nevymaže. Tu si národ nese jako břímě dál.

12.7.2018 v 8:26 | Karma článku: 30.20 | Přečteno: 929 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Hysterie kolem sirotků

Muži rádi hysterii přisuzují jenom ženám, aby ne, když je to od slova hystera, čili děloha. Ale množství článků převážně mužských autorů, o syrských sirotcích, které se tu na nás valí dokazují, že hysterický lze být i bez dělohy.

19.9.2018 v 10:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Michal Pohanka

Děkujeme, že kouříte!

Děkuji všem, kteří kouří, pokud jinak žijí ještě relativně normálně. Pokud možno bez stresu, závislosti na zdravé výživě a digitálním světě.

19.9.2018 v 9:24 | Karma článku: 20.65 | Přečteno: 478 | Diskuse

Pavel Vrba

Když jsem se onehdá zatoulal do.. Odhalení

V minulém díle, jsem nabídl malou hádanku, spojenou s hádankou, kde že jsem to vlastně byl a kterého umělce jsem měl na mysli. A jak jsem slíbil, dnes zveřejním správnou odpověď.

19.9.2018 v 8:30 | Karma článku: 5.96 | Přečteno: 115 | Diskuse

Jan Pražák

Jak se baví dámy v nejlepších létech

Úplně obyčejná hospoda v centru dvacetitisícového města. Pondělní večer, vcházíme s manželkou dovnitř. U baru sedí pár štamgastů, jeden stůl má cedulku „reserved,“ u dalšího se baví skupinka hostů.

18.9.2018 v 20:23 | Karma článku: 28.95 | Přečteno: 1515 | Diskuse

David Vlk

Děckám sa už dneska alkohol nenalívá.

"Tož ale štrůdl sa jest nenaučil, to sa děckám zakazuje pit dobré víno a pak jich zabije upečená šupka z jabka. Chceš trochu vody šohajku?"

18.9.2018 v 16:52 | Karma článku: 34.84 | Přečteno: 1136 | Diskuse
Počet článků 132 Celková karma 23.74 Průměrná čtenost 1177

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Nyní se profesně zabývám PR a mediální komunikací. Ve volném čase se věnuji své rodině, literatuře, historii, češtině, sportu, psaní blogů, ale opět i své práci.

Na blog píši především recenze. Knihy a audia k mým recenzím mi poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, PasekaSlovart; dále pak portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReadingPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což všem děkuji.





Najdete na iDNES.cz