- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
I profesionální vojáci se bojí nejen o sebe, ale i o své spolubojovníky, přemýšlí o svých nasazeních a o smyslu bojů. Na jednu stranu plní rozkazy a chovají se jako profesionálové, na stranu druhou ale rovněž zažívají trapasy, strach a chybují.
V bojích ale většinou není možnost opravy a jedna sebemenší chyba může znamenat smrt. V lepším případě na ni vojáci jen vzpomínají a mají možnost se z ní poučit, ve většině situacích ale taková chybička může být osudová. Řada lidí si tak vůbec neuvědomuje, s čím a kým takový nasazený voják dennodenně musí bojovat.
Určitý obrázek si může udělat každý sám například prostřednictvím knihy Nicholase Irvinga Stroj na smrt. Skutečný příběh snipera s 33 potvrzenými zásahy. Jde o jakousi, nyní si částečně vypůjčím termín z české kinematografie (snad mi to prominete), cestu do hlubin vojákovy duše.
Kniha totiž pojednává nejen o výcviku armády a samotných bojích proti nepříteli, zároveň popisuje i samotnou duši takového vojáka. Člena týmu, který je nasazen do boje tisíce kilometrů od svého domova, kde má své rodiče, sourozence, kamarády, ale také třeba přítelkyni, manželku a mnohdy i děti.
Nicholas Irving předně není spisovatel, ale bývalý příslušník americké armády. I proto mu s knihou Stroj na smrt. Skutečný příběh snipera s 33 potvrzenými zásahy pomohl zkušený Gary Brozek. Sám Nick Irving narukoval do armády hned po ukončení střední školy v roce 2004.
Prvotně se zajímal o kariéru u SEALs, přičemž absolvoval tábor pro Navy SEALs nováčky na Floridě. Výcvik i fyzické testy úspěšně zvládl, přesto se nakonec rozhodl pro Rangery. Nejdříve však musel podstoupit rangerský výběrový program.
S třetím praporem Rangerů si prošel různými funkcemi, od kulometčíka, přes vedoucího týmu kulometčíků, granátníka, vedoucího týmu granátníků. Dále byl vybraným střelcem, odstřelovačem, vedoucím týmu odstřelovačů i mistrem odstřelovačem.
Od roku 2005 byl Irving nasazen vícekrát v Iráku a Afghánistánu. V roce 2009 byl jako seržant vyslán do jižního Afghánistánu. Během nasazení se účastnil více než stovky speciálních operací. Se svým pozorovatelem měli za úkol například zneškodnění vysokých cílů z řad tálibánských bojovníků. Během této mise si Nick Irving připsal 33 Pentagonem potvrzených úspěšných zásahů.
Ve své knize Stroj na smrt. Skutečný příběh snipera s 33 potvrzenými zásahy se Nicholas Irving snaží na základě svých vlastních výcvikových a především bojových zkušeností vylíčit čtenářům, jak probíhají zahraniční mise pohledem jejich aktivního účastníka.
Velkým pozitivem jeho knihy je ale i fakt, že ze sebe a svých spolubojovníků nedělá takové ty typické americké superhrdiny, kteří neohroženě rozdrtí každého nepřítele. Naopak. Irving rozebírá nejen samotné bojové situace, ale popisuje i své vlastní vnitřní rozpoležení, kdy bez obalu přiznává i vlastní nejistotu a strach.
Nicholas Irving se rozhodl vypovědět světu svůj příběh odstřelovače z mise v Afghánistánu, kde působil tři a půl měsíce, poměrně záhy po svém návratu. Vezmeme-li v potaz, že od zmíněné doby uplynulo pouhých šest let a že tehdy bylo Irvingovi 24 let. I přesto se své role v Afghánistánu chopil už jako velmi zkušený sniper a navíc šéf týmu.
Irving se ve své knize Stroj na smrt. Skutečný příběh snipera s 33 potvrzenými zásahy snaží popisovat právě nejrůznější bojové akce a život na zahraniční misi, zatímco rodinné a soukromé záležitosti de facto zcela upozadil. Samotný název knihy „Stroj na smrt“ je navíc Irvingovou přezdívkou.
Ta mu byla „přilepena“ na základě jeho bojových nasazení a úspěchů samotnými vojáky. Právě mezi nimi se totiž roznesly nejrůznější fámy o stovkách úspěšných zásahů snipera Irvinga. Ono se vlastně ale ani neví, kolik těch úspěšných zásahů Irving skutečně měl.
Musím uznat, že "nespisovatel" Irving solidně a snad i nezkresleně podal obrázek o pocitech a bojích s terorismem pohledem obyčejného vojáka, který plní rozkazy, ale zároveň o své práci přemýšlí. Je evidentní, že myšlenka napsat knihu vlastních zážitků z boje s terorismem v Irvingovi příliš dlouho nehlodala.
Možná se Nicholas Irving chtěl vypořádat nejen se svými vzpomínkami na samotnou misi, ale třeba chtěl i svým známým a lidem z města, v němž žije se svou manželkou, vypovědět, jak to skutečně v Afghánistánu bylo.
E-kniha je rozložena do celkem 11 kapitol, před nimiž nechybí prolog, v závěru pak následuje doslov a pasáž věnovaná autorovi. Dílu určitě pomohla i pomoc zkušeného Garyho Brozka, který se podílel i na mnoha dalších počinech s vojenskou tematikou.
Zdařilý mi přišel rovněž překlad knihy Stroj na smrt. Skutečný příběh snipera s 33 potvrzenými zásahy, kterou Nicholas Irving napsal v roce 2015. Anglický originál nese název „The Reaper: Autobiography of One of the Deadliest Special Ops Snipers“ a vydán byl nakladatelstvím St. Martin’s Press.
Do češtiny pak knihu přeložily Ester Včelišová a Dani Vrbů. Knihu vydala v Praze v roce 2015 Grada Publishing, a. s. pod značkou COSMOPOLIS.
Všem vřele doporučuji, aby si Irvingovu knihu Stroj na smrt. Skutečný příběh snipera s 33 potvrzenými zásahy určitě přečetli. Obrázek si ale následně udělejte každý sám. :-) E-knihu mi k recenzi poskytl Rájknih.cz, za což děkuji.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!