Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když se rabuje Evropa a ztrácí se umění

10. 11. 2015 8:26:13
Rabování. Slovo, které máme v poslední době v Česku spojené spíše s povodněmi než s čímkoli jiným. Každopádně má význam negativní. A rabovali i nacisté před i v průběhu 2. světové války. A to ve velkém.

Zlato, šperky, majetek a zejména největší nacističtí pohlaváři se zaměřili na umění. Rabování v období před a během 2. světové války se nejvíce dotýkalo lidí, kteří byli Třetí říši nepohodlní. Raboval se majetek nejen odpůrců tehdejšího režimu, ale především majetek židovských rodin. A to formou vysokých „poplatků“ za to, že jim nacisté umožnili opustit Německo (případně jemu porobené země), nebo se prostě „natvrdo“ rabovalo s jasným cílem obohatit se do budoucna.

A nešlo o zrovna „malý byznys“. To rozhodně ne. „Módní“ navíc bylo rabování uměleckých děl, především pak obrazů, selekce na malíře „správné a nesprávné“ a další obchodování mezi elitou, nižšími důstojníky či řadovými občany Třetí říše.

Po umění lačnila především nacistická elita

Lačný po obrazech byl nejen Adolf Hitler, ale také například další nacističtí pohlaváři Hermann Göring, Albert Speer, Joachim von Ribbentrop či Marin Bormann.

Naopak mezi poškozenými nechyběla například ani rodina se jménem, které je dodnes ve světě pojmem – rodina Rothschildova. Nešlo ale jen o tuto rodinu, ale i řadu dalších, ať už známých či neznámých, ale i o řadu evropských muzeí a galerií.

A touto problematikou se zaobírá ve své knize Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky švédský spisovatel a novinář Anders Rydell, který zkoumá nejen období kolem a za 2. světové války, ale mapuje i další osudy „ztracených“ uměleckých děl de facto až do roku 2013.

Kdo je Anders Rydell

Pokud jde o autora knihy, Anders Rydell se narodil v Jönköpingu 20. ledna 1982. Pracoval jako redaktor i editor různých deníků a časopisů, byl šéfredaktorem, má svůj blog.

Přes své mládí už napsal řadu knih, přičemž se věnuje především literatuře faktu. Největší uznání ale má v této oblasti právě za knihu Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky.

Konkrétně tato jeho kniha si získala poměrně značnou mezinárodní pozornost a byla přeložena do 10 světových jazyků (zatím). Navíc, jak sám autor píše v závěru svého díla, byla kniha vydána v době, kdy bylo objeveno zhruba 1 300 obrazů v jednom mnichovském bytě. I proto byl tak častým hostem v médiích, která se o tento objev a tím i Rydellovu knihu zajímala.

Rabování na východě i západě

Ve své knize Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky se Anders Rydell snaží na základě historických faktů, archivů, médií a dalších pramenů mapovat a přiblížit čtenářům nejzajímavější krádeže (případně donucovací krádeže, kdy nacisté přinutili vlastníka prodat určité umělecké dílo „za hubičku“), vyvlastnění, výměny, černé obchody...

Následně Rydell přibližuje například novodobé žádosti potomků okradených rodin o vydání uměleckéhého díla, složitá vyjednávání, jak se k věci postavil ten který stát, v němž bylo dílo nalezeno, jak vše dopadlo a podobně.

Kniha je zajímavá mimo jiné i tím, že se z ní čtenář dozví, jak se k žádostem o vydání děl postavily které země, že ve válce neutrální státy nemusí být až takovými svatoušky, autor navíc popisuje relativně podrobně jednotlivé žádosti potomků o vrácení rodinných „pokladů“. Zajímavý je minimálně v jednom případě i postoj válečně neutrálního Švédska, od něhož by člověk čekal něco trochu více než alibismus ve smyslu „galerie, vyjednej si to sama“.

Prolínání historie a současnosti

Na druhou stranu je vidět, že Anders Rydell je právě ze Švédska, protože tento konkrétní případ mi přijde jednoznačně nejpodrobněji a nejlépe zmapovaný.

V knize Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky navíc autor umně prolíná děj z 2. světové války se současností, přibližuje souvislosti a jednání (obchodních) agentů, které si nacističtí pohlaváři na vytipování a následné získání uměleckých děl najímali.

Velmi dobře jsou v knize vysvětleny ambice Adolfa Hitlera s přebudováním jeho oblíbeného Lince k obrazu jeho, a to včetně založení „nejskvělejšího“ muzea/galerie na světě, kde chtěl mít Hitler ty největší světové umělecké skvosty.

Autor mile překvapil

Prostě a jednoduše musím „říci“, že švédský autor Anders Rydell mě velmi mile překvapil. Sám ve své knize zmiňuje, že na ní dělal zhruba 10 let, kdy shromažďoval především podklady k jejímu napsání (což bezpochyby nebyl zrovna nejjednodušší úkol).

Je vidět, že Rydell se těžko rozhodl ze dne na den, že podobnou knihu napíše. Evidentně v něm tato myšlenka/ambice hlodala delší dobu, než aby se rozhodl (vzhledem ke svému mladému věku) ve 23 letech „teď budu psát knihu o nacistickém rabování uměleckých děl“.

Myslím si, že v něm tento cíl zrál delší dobu, než se vůbec odhodlal do té mravenčí práce jít a deset let shromažďovat podklady. Ať už tak, či tak, cíl se vydařil a vzniklo další hodnotné dílo spadající do žánru literatury faktu.

Slovo závěrem...

Zdařilý mi přišel i překlad knihy Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky, kterou Anders Rydell napsal v roce 2013. Švédský originál nese název „Plundrarna. Hur nazisterna stal Europas konstskatter“ a vydán byl ve Stockholmu nakladatelstvím Ordfront.

Do češtiny pak knihu zdatně přeložila Irena Lysáčková a vydala ji v Praze v roce 2015 Euromedia Group, k. s. Knižní klub v edici Universum.

Každopádně všem vřele doporučuji, aby si Rydellovu knihu Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky určitě přečetli. Obrázek si následně udělejte každý sám. E-knihu mi k recenzi poskytl Rájknih.cz, za což děkuji.

Autor: Tomáš Králíček | úterý 10.11.2015 8:26 | karma článku: 27.38 | přečteno: 548x


Další články blogera

Tomáš Králíček

Zastřelit, propíchnout nebo uškrtit? Šípková Růženka podle Hurvínka

Scénky s loutkovými postavičkami Spejblem, Hurvínkem, Máničkou, paní Kateřinou a psem Žerykem byly, jsou a zřejmě vždy budou populární. Jsou vtipné a prošla si jimi každá žijící generace. A stále je o co stát

18.5.2018 v 8:26 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 323 | Diskuse

Tomáš Králíček

USA na kolenou. Šéf americké Sněmovny reprezentantů chce položit Senát i prezidenta

Spojené státy americké jsou v ohrožení. Šéf Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu a někteří Rytíři Zlatého kruhu se rozhodli změnit politický systém. Z předsedy se tak může stát de facto neomezený vládce Spojených států.

10.5.2018 v 8:26 | Karma článku: 24.15 | Přečteno: 779 | Diskuse

Tomáš Králíček

Cílevědomá a nezlomná. Ruská ranařka Maria Šarapovová dnes slaví

Když si v roce 2004 smlsla ve finále Wimbledonu na dvojnásobné obhájkyni titulu Sereně Williamsové, ze sedmnáctileté Marie Šarapovové se takřka přes noc stala překvapivá světová hvězda. Víte ale, jaký je její život?

19.4.2018 v 8:26 | Karma článku: 33.28 | Přečteno: 752 | Diskuse

Tomáš Králíček

Bratři Mašínové - hrdinové, nebo vrazi? Vydejme se po jejich stopách

Bratři Ctirad a Josef Mašínové a členové jejich odbojové skupiny jsou, ať už chceme nebo ne, kontroverzními postavami naší historie. Ať už byli hrdiny, nebo vrahy, pojďme se vydat po stopách jejich činů a kroků...

12.4.2018 v 8:26 | Karma článku: 34.62 | Přečteno: 1067 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Zuzana Zajícová

Zákulisní dobrodružství aneb Co divák netuší

Někdy je to fakt adrenalin, vylézt před diváky na jeviště. Každý, kdo se někdy nějak prezentoval před publikem, zažil určitě perné chvilky, o kterých diváci nemají ani tušení.

28.5.2018 v 9:16 | Karma článku: 10.80 | Přečteno: 296 | Diskuse

Jana Klenorová

Nešťastník

Nad jeho hlavou proletěl dravec, který zrovna ulovil myš. Myš, která snad ještě žila. A on ucítil její strach.

28.5.2018 v 8:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Pavel Vrba

A jedné noci, probudil mě jeden sen

Sen, tak úzce se dotýkající našeho vlastního člověčenství, našich schopností a našich nedostatků. Sami k sobě, k našim blízkým a ostatním lidem. Byl o všech našich přáních, které v životě sníme.

28.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.92 | Přečteno: 103 | Diskuse

Helena Vlachová

Velmi smutná podívaná

Tak se mi stále více zdá, že tu máme až přespříliš dlouhé bezvládí, které připomíná velmi smutnou podívanou. Nemusím být ani politolog, abych viděla, že se tu děje něco divného.

28.5.2018 v 6:48 | Karma článku: 19.61 | Přečteno: 545 | Diskuse

Pavel Hewlit

A co jste od nich čekali - zázrak

Myslím od politiků. Od nových politiků, kteří zase tak noví nejsou, když vezmete v úvahy možnost, že škraloupy na osobnosti se nevyhnou nikomu z nás. V tomhle noví nejsme.

27.5.2018 v 22:13 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 233 | Diskuse
Počet článků 124 Celková karma 28.37 Průměrná čtenost 1167

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Nyní se profesně zabývám PR a mediální komunikací. Ve volném čase se věnuji své rodině, literatuře, historii, češtině, sportu, psaní blogů, ale opět i své práci.

Na blog píši především recenze. Knihy a audia k mým recenzím mi poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, PasekaSlovart; dále pak portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReadingPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což všem děkuji.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.