Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zabít otce? Neodpustitelná zvrhlost!

3. 11. 2015 9:12:21
Msta za křivdu, potupu a ovládání. Vražda. Vražda vlastního otce. Plánovaný čin, nebo jednání v náhlém pomatení mysli? Ať už tak, nebo tak – zvrhlost nad zvrhlosti a odsouzeníhodný čin.

Může člověk vzít právo do svých rukou? Jak se vyrovnat s křivdou, navíc takovou, která se týká uznání a práva na rodičovskou lásku? Je to vůbec možné? Co se děje v srdci a mysli člověka, který se cítí touto křivdou stižen a jenž si tak moc přeje lásku rodičů, sourozenců a svého nejbližšího okolí? A co se odehrává v nitru rodiče, který ví, že takovou křivdu svému potomku činí?

Vše se točí opět kolem společného jmenovatele – rozpolcenost, rozervanost, vášeň, snaha prosadit se a mít právo na lásku a život. Příběhy lásky (ať už partnerské, rodičovské, sourozenecké...), zrady, vášně a morálky už byly zpracovány mnohokrát a na různé způsoby.

Vyvstane nám až příliš mnoho otázek, které se táhnou historicky od nejstarších dob, ale jasná a zcela „spravedlivá“ odpověď na ně zřejmě neexistuje dodnes. Nejinak tomu je i v románu jednoho z „velmistrů“ – Bratři Karamazovi od ruského „Pana spisovatele s velkým P“ Fjodora Michajloviče Dostojevského. A výborná je i rozhlasová verze. Ta je navíc zárukou kvality i díky sestavě účinkujících.

Kdo byl Fjodor Michajlovič Dostojevskij

F. M. Dostojevskij byl ruský spisovatel období realismu, filozof a jeden z vůbec největších světových literátů. A nutno podotknout, že i jeden z mých veleoblíbených.

Moskevský rodák vystudoval konstrukci mostů na vojenském technickém učilišti, ale vyhrála u něj literatura. Za vystupování proti carovi Mikuláši I. byl s celou organizací „Petraševských“ v roce 1849 odsouzen vojenským soudem k trestu smrti, který byl „v hodině dvanácté“ změněn na čtyři roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Tam Dostojevskij strávil deset let - čtyři roky na nucených pracích, poté jako voják. Psychicky i fyzicky zcela sešel, trápila ho navíc epilepsie.

Dostojevskij bojoval za proměnu Ruska. Šlo mu především o vnitřní proměnu jedince, návrat k pokoře a respektování ruských tradic, vše na bázi křesťanských ideálů. Paradoxem je, že zatímco si díky těmto svým názorům získal carovu přízeň a úctu, carská policie jej nadále pronásledovala.

Díla s excelentními psychologickými profily

Dostojevskij napsal velké množství děl. Vesměs všechna jsou postavena na psychologických profilech lidí odvržených společností, ale i těch z řad smetánky.

Velmi bohatý byl i Dostojevského život literární. Nemá cenu zde jmenovat všechna jeho díla, ale za zmínku stojí mimo Bratrů Karamazových především Zločin a trest, Idiot, Běsi, Uražení a ponížení, Výrostek, Bílé noci...

V neposlední řadě musím zmínit mé nejoblíbenější Dostojevského dílo – autobiografický (a dle mě „dokumentární“) román Zápisky z mrtvého domu, v němž F. M. D. popisuje své zážitky z omské věznice, zabývá se tamními „ztroskotanci“ a jejich osudy i filosofickou otázkou, proč se z člověka stává zločinec, a problematikou trestu.

Velká řada jeho děl byla následně zfilmována, případně zdramatizována v divadle, rozhlasu či v televizi, případně v opeře.

Psychologie postav a otázka existence Boha

Děj audionahrávky Bratři Karamazovi jako takový tu asi není příliš nutné rozebírat. Snad všichni víme, o čem tento psychologicko-filosofický román s kriminální zápletkou pojednává.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij v tomto svém díle zkoumá psychologii lidí, jejich trýzně i pocity štěstí, vášně i otázku existence Boha. Nahlíží do lidských duší, vztahů a vlastní osobnosti člověka.

Audionahrávka nás navíc vtahuje do svého děje rovněž výbornými úvahami hrdinů, vyšetřováním i přiblížením doby a folkloru místa a času.

Rozhlasová dramatizace s hvězdným obsazením

Rozhlasová dramatizace románu Bratři Karamazovi má skvostné herecké (či spíše interpretační) obsazení. Stačí jen zmínit, že se v nahrávce chopili svých rolí například Ladislav Frej, Jan Hartl, František Němec, Josef Somr, Marta Vančurová, Dana Syslová, Petr Haničinec, Bořivoj Navrátil, Bronislav Poloczek, Simona Stašová, Zdeněk Žák, Otakar Brousek st., Jaroslav Satoranský, Jan Skopeček, Jan Přeučil a další.

Výborné výkony tu podávají všichni, nicméně jsem „povinován“ vyzdvihnout zde například Martu Vančurovou, která se doslova a do písmene vyřádila v roli prostopášné, rozmařilé a provokující Gruši.

Skvělý temperament až fanatismus pak předvedl také Ladislav Frej jako rozervaný Míťa (Dimitrij) nenávidějící vlastního otce. Skvélí jsou tu ale naprosto všichni účinkující s výraznou zmínkou ještě Jana Hartla jako Aljoši či Dany Syslové (Kateřina Ivanovna).

Dostojevskij skvěle doplněný o interpretační umění

Všichni tu předvádějí sehraný tým interpretů dramatizace jednoho z největších románů (nejen 19. století) plného filosofických otázek (kladených sama sobě i dalším hrdinům), opakovaného tématu existence Boha, ale i dalších úvah, prohlédnutí a výborných dialogů i monologů.

Přirozenou dikci, artikulaci, smích i pláč navíc skvěle dokreslují zvuky a hudba, které dokáží ději dodat či ubrat dle potřeby na dramatičnosti. Doplňují navíc i rozpolcenost hrdinů, jejich vlastní vnitřní souboj.

Výběr herců - interpretů byl naprosto jedinečný. Při poslechu z nich čiší naprosto procítěné projevy, které jsou zcela „uvěřitelné“, skutečné, trápící se i rozradostněné, které interpretům bez jakýchkoli pochybností uvěříte.

Výborně Dostojevským vystiženou psychologii postav (jak už u Dostojevského bývá nezpochybnitelným zvykem) doplňují famózně o „své já a své jsoucno“ právě samotní herci.

Co říci závěrem...

Solidní se mi zdál i překlad, dramatizace (od Jana Strejčka) a ve finále i samotná režie audionahrávky Bratři Karamazovi, které se v roce 1997 zdatně ujal Josef Melč. Nahrávku vydal Radioservis, tedy vydavatelství Českého rozhlasu.

Předloha této nahrávky, tedy román Bratři Karamazovi, byla poprvé vydána v roce 1880. Bratři Karamazovi si navíc „prošli“ velkým množstvím zpracování, ale byli rovněž hráni na prknech, která znamenají svět.

Napsat bych tu o této rozhlasové dramatizaci mohl ještě opravdu mnoho, ale mé doporučení je, aby si ji každý raději poslechl sám. A rozhodně vám to za to stojí! Osobně jsem dílo četl, posléze jsem několikrát poslouchal tuto audio verzi. Pokud máte zájem, tuto jedinečnou nahrávku z roku 1997 si můžete pořídit na audioteka.cz.

Autor: Tomáš Králíček | úterý 3.11.2015 9:12 | karma článku: 25.87 | přečteno: 659x


Další články blogera

Tomáš Králíček

Zastřelit, propíchnout nebo uškrtit? Šípková Růženka podle Hurvínka

Scénky s loutkovými postavičkami Spejblem, Hurvínkem, Máničkou, paní Kateřinou a psem Žerykem byly, jsou a zřejmě vždy budou populární. Jsou vtipné a prošla si jimi každá žijící generace. A stále je o co stát

18.5.2018 v 8:26 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 323 | Diskuse

Tomáš Králíček

USA na kolenou. Šéf americké Sněmovny reprezentantů chce položit Senát i prezidenta

Spojené státy americké jsou v ohrožení. Šéf Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu a někteří Rytíři Zlatého kruhu se rozhodli změnit politický systém. Z předsedy se tak může stát de facto neomezený vládce Spojených států.

10.5.2018 v 8:26 | Karma článku: 24.15 | Přečteno: 779 | Diskuse

Tomáš Králíček

Cílevědomá a nezlomná. Ruská ranařka Maria Šarapovová dnes slaví

Když si v roce 2004 smlsla ve finále Wimbledonu na dvojnásobné obhájkyni titulu Sereně Williamsové, ze sedmnáctileté Marie Šarapovové se takřka přes noc stala překvapivá světová hvězda. Víte ale, jaký je její život?

19.4.2018 v 8:26 | Karma článku: 33.28 | Přečteno: 752 | Diskuse

Tomáš Králíček

Bratři Mašínové - hrdinové, nebo vrazi? Vydejme se po jejich stopách

Bratři Ctirad a Josef Mašínové a členové jejich odbojové skupiny jsou, ať už chceme nebo ne, kontroverzními postavami naší historie. Ať už byli hrdiny, nebo vrahy, pojďme se vydat po stopách jejich činů a kroků...

12.4.2018 v 8:26 | Karma článku: 34.62 | Přečteno: 1067 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Zuzana Zajícová

Zákulisní dobrodružství aneb Co divák netuší

Někdy je to fakt adrenalin, vylézt před diváky na jeviště. Každý, kdo se někdy nějak prezentoval před publikem, zažil určitě perné chvilky, o kterých diváci nemají ani tušení.

28.5.2018 v 9:16 | Karma článku: 10.80 | Přečteno: 288 | Diskuse

Jana Klenorová

Nešťastník

Nad jeho hlavou proletěl dravec, který zrovna ulovil myš. Myš, která snad ještě žila. A on ucítil její strach.

28.5.2018 v 8:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Pavel Vrba

A jedné noci, probudil mě jeden sen

Sen, tak úzce se dotýkající našeho vlastního člověčenství, našich schopností a našich nedostatků. Sami k sobě, k našim blízkým a ostatním lidem. Byl o všech našich přáních, které v životě sníme.

28.5.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.92 | Přečteno: 97 | Diskuse

Helena Vlachová

Velmi smutná podívaná

Tak se mi stále více zdá, že tu máme až přespříliš dlouhé bezvládí, které připomíná velmi smutnou podívanou. Nemusím být ani politolog, abych viděla, že se tu děje něco divného.

28.5.2018 v 6:48 | Karma článku: 19.61 | Přečteno: 541 | Diskuse

Pavel Hewlit

A co jste od nich čekali - zázrak

Myslím od politiků. Od nových politiků, kteří zase tak noví nejsou, když vezmete v úvahy možnost, že škraloupy na osobnosti se nevyhnou nikomu z nás. V tomhle noví nejsme.

27.5.2018 v 22:13 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 232 | Diskuse
Počet článků 124 Celková karma 28.37 Průměrná čtenost 1167

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Nyní se profesně zabývám PR a mediální komunikací. Ve volném čase se věnuji své rodině, literatuře, historii, češtině, sportu, psaní blogů, ale opět i své práci.

Na blog píši především recenze. Knihy a audia k mým recenzím mi poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, PasekaSlovart; dále pak portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReadingPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což všem děkuji.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.