V norimberských ulicích řádí sériový vrah

12. 10. 2015 8:30:00
Norimberk. Krásné historické město, které bylo za 2. světové války značně poničeno. Snad nejvíce se Norimberk proslavil procesem s přeživšími nacistickými předáky. A když se k tomu v jeho ulicích sériově vraždí...

Schyluje se k začátku norimberského procesu. Udržet bezpečí pro zúčastněné na straně žaloby, ale rovněž na straně válečných zločinců je jedním z hlavních úkolů spojeneckých vojáků a policistů.

Čeká je však ještě jeden nečekaný a těžký úkol – vypátrat sériového vraha, který podřezává hrdla skalpelem. Právě o tom vypráví detektivní román J. Sydney Jonese Vraždy v norimberských ulicích.

Kdo je J. Sydney Jones

Pokud jde o samotného autora románu, J. Sydney Jones je skutečným milovníkem historie. Tento americký zahraniční korespondent v roce 1968 začal studovat ve Vídni. Tam si jako velký nadšenec do historie a všeho s ní spjatého připadal doslova jako v živém muzeu. Ve Vídni zůstal proti svým očekáváním nakonec až 20 let.

J. Sydney Jones je autorem řady faktografických knih a díky svému dlouhému pobytu ve Vídni i série vídeňských detektivek, odehrávajících se kolem roku 1900.

Mimo série s advokátem Wethenem napsal i několik samostatných historických thrillerů. V současné době žije se svou rodinou v americké Kalifornii.

Aby vraždy nezaujaly novináře více než norimberský proces

Ale vraťme se zpět k samotnému románu Vraždy v norimberských ulicích. Samotný děj zde opravdu rozebírat nehodlám, to není mým cílem. Tak snad jen okrajově. Román se odehrává v době krátce po konci 2. světové války, a to ve městě, které se do světové historie zapsalo mimo jiné tzv. norimberským procesem s nacistickými válečnými zločinci.

O něm ale J. Sydney Jones ve svém detektivním románu nevypráví, jen do tohoto prostředí zasadil jeho děj. V troskami zničeném Norimberku plném spojeneckých vojáků, právníků, překladatelů, novinářů, zdecimovaného obyvatelstva a poválečného hladu a bídy řádí sériový vrah, který skalpelem podřezává nejen vojáky.

Svým obětem navíc zanechává vždy stránku z knihy, která obsahuje i zašifrovanou zprávu s přiblížením proč. Kapitán Nathan Morgan mu se svým malým týmem musí přijít na kloub, protože navíc není v zájmu nadřízených, aby novináře začaly zajímat tyto vraždy více než blížící se norimberský proces.

Provokace nejrůznějších pudů

Tento román mi přišel zajímavý, leč zvláštní. Zařadil bych jej skutečně spíše mezi tzv. brakovou (konzumní) literaturu, která si klade za cíl především zaujmout veřejnost a prodávat, než aby v sobě skrývala nějaké zvláštní poselství.

Poznat dílo bulvární literatury je často možné už na první pohled. Má velmi nápadný název, který má vzbudit zájem a navíc i naznačit, o čem kniha vlastně bude. To samozřejmě není nic proti ničemu. Vždyť konzumní literatura často vzniká především s cílem obchodního zisku, přičemž jejím hlavním cílem je tak zcela logicky úspěch u čtenáře.

Braková literatura jako taková si vybírá témata a látky, které provokují nejrůznější pudy, ať už sexuální, agresivní či sebezáchovné. A mnou výše popsané známky má dle mého názoru právě i román Vraždy v norimberských ulicích.

Román pro nenáročného čtenáře

Dalším znakem brakové literatury je i děj bohatý na zápletky a napětí, jednodušší sloh a srozumitelný jazyk. To vše je dle mě patrné i z tohoto detektivního románu.

Jinými slovy – román se mi líbil, ale něčím mě zároveň pobuřoval z hlediska literárního. Chybělo mi „to něco navíc“, postrádal dlé mého koření, působil na mě místy až příliš populárně, ale čtivě s občasnými prvky odbornosti.

Vhodný je spíše pro nenáročného čtenáře, který si chce u čtení knihy odpočinout, nenamáhat příliš „šedou kůru mozkovou“ a nečíst mezi řádky. Pozorný čtenář se tak víceméně už zhruba v polovině románu dozví, kdo je vrah. Zbytek románu už se může pozornému čtenáři zdát spíše nudnější pasáží, v níž už jen čeká, jakým způsobem tým Nathana Morgana sériového vraha vypátrá.

Nejde jen o děj, důležité je také prostředí a doba

Přesto ale netvrdím, že se mi tento počin J. Sydney Jonese nelíbil a že bych snad dokonce litoval, že jsem jej četl. To ani náhodou. Líbil se mi, prostě jsem u něj intelektuálně více odpočíval. Navíc se mi líbilo prostředí a doba, v níž se děj tohoto příběhu odehrává.

Zjistíte, jak v té době žilo místní obyvatelstvo, že nemělo kde bydlet, respektive bydlelo převážně v troskách či ruinách kdysi nádherných domů, jak těžké bylo sehnat něco k jídlu a že si i toho mála lidé vážili.

Každý čtenář si při čtení detektivního románu Vraždy v norimberských ulicích najde to své. Román se čte navíc sám, takže se ani nenadějete a zjistíte, že jste vlastně už na samém konci. Konci jednoho příběhu a začátku toho dalšího.

Slovo závěrem...

Tento historicko-detektivní román napsal J. Sydney Jones v roce 2013. Anglický originál nese název Ruin Value a vydalo jej nakladatelství Mysterious Press. Do češtiny pak román zdatně přeložila Alena Peisertová a vydala jej v Praze v roce 2015 Grada Publishing, a. s. pod značkou COSMOPOLIS.

Každopádně všem vřele doporučuji, aby si tuto nepříliš náročnou historickou detektivku přečetli sami. I braková literatura má totiž své místo „na poli literatury.

Stojím si za tím, že i tento román za přečtení jednoznačně stojí. Určitě se u jeho čtení nudit nebudete. Obrázek si už ale následně udělejte každý sám. J Pokud máte zájem, knihu si můžete pořídit na Palmknihy.cz.

Autor: Tomáš Králíček | pondělí 12.10.2015 8:30 | karma článku: 27.74 | přečteno: 732x


Další články blogera

Tomáš Králíček

Tom Hanks. Vynikající herec a nově i úspěšný spisovatel

Tom Hanks je zřejmě prototyp člověka, který na co sáhne, v tom vyniká. Je vynikající herec, režisérského “kormidla” se také umí chopit, uspěl jako producent, ale to je mu asi málo. Nově ukazuje, že i jako spisovatel “hraje prim”.

18.10.2018 v 8:26 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 177 | Diskuse

Tomáš Králíček

Co spojovalo Karla IV. se švýcarským rebelem Guillaumem Perronetem?

Guillaume Perronet, vůdce povstání obyvatel jihošvýcarského Valais proti bezpráví a tyranii sionského biskupa Tavela i savojského hraběte Amadea, našel zastání u římského císaře a českého krále Karla IV. Proč ho Karel IV. chránil?

2.10.2018 v 8:26 | Karma článku: 22.22 | Přečteno: 283 | Diskuse

Tomáš Králíček

Chlapec, který přežil pochod smrti… a natruc neumřel!

Hrůzy 2. světové války by měly být omílány neustále dokola, abychom každé další generaci předávali poselství ve smyslu “tak takhle tedy ne!”. Je prostě třeba se poučit.

13.9.2018 v 8:26 | Karma článku: 29.74 | Přečteno: 624 | Diskuse

Tomáš Králíček

Vyjednávej tak, jako by ti šlo o život

Umět vyjednávat je nutností nejen pro profesionální vyjednavače s teroristy. V životě totiž vyjednává každý, ať už jde o business, jednání mezi rodiči a dětmi, rokování o platech, nebo dokonce o lidských životech. Víte, jak na to?

16.8.2018 v 8:26 | Karma článku: 28.61 | Přečteno: 437 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Dáša Stárková

Metro story – usmála se

Zase další úprk na vlak. Zpocená je jako myš. Pak ten pochod s davem od vlaku na metro. Nesnáší to. V hlavě jí zní písnička Individualita od pánů Hapky a Horáčka z muzikálu Kudykam. Ještě že si lístky na vlak i metro koupila včera

20.10.2018 v 14:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Sylva Řiháková

To se takhle sejde na konferenci psycholog, sociolog a antropolog...

Pod pojmem "sociální pedagogika" si většinou lidé nedovedou představit nic, nebo se jejich úvahy ubírají směrem, který se vztahuje buď ke slovu pedagogika, nebo sociální. Oba termíny spojené dohromady už ale bývají oříšek.

20.10.2018 v 14:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 | Diskuse

Dáša Stárková

Salámovou metodu na nás

Že salám nekonzumujete a snažíte se žít zdravě? Že jste pyšní na své kritické myšlení a jen tak nesednete někomu na lep? Že jste už skeptičtí? A přesto zobeme jeden kousek salámu za druhým.

20.10.2018 v 13:21 | Karma článku: 8.40 | Přečteno: 182 | Diskuse

Pavel Hewlit

#meetoo v pohádkách

Amerika se nezastaví. Amerika jede. Americe nestačí jedno kousnutí. Ta si nedá pokoj, dokud se to nesní. Dokonce i samu sebe.

20.10.2018 v 13:18 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse

Libuše Palková

Tati, mami, kde jste?

V životě každého z nás přijdou chvíle, kdy se člověk cítí slabý, bezradný a bezmocný, zraněný a zaskočený záludností lidí kolem sebe, unavený složitostí světa, usmýkaný a znechucený životním koloběhem. Zkrátka když si nevíte rady.

20.10.2018 v 12:13 | Karma článku: 13.63 | Přečteno: 667 | Diskuse
Počet článků 134 Celková karma 23.05 Průměrná čtenost 1176

PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí.

Od r. 1994 jsem pracoval jako redaktor, editor, zástupce šéfredaktora a šéfredaktor v renomovaných médiích v ČR i na Slovensku. Byl jsem tiskovým mluvčím v soukromé i státní sféře, poradcem místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členem Komise pro výchovu a vzdělávání při Radě MČ Praha 6. Učil jsem na ZŠ a přednášel masmédia na VOŠ. Profesně se zabývám PR a mediální komunikací. Ve volném čase se věnuji své rodině, literatuře, historii, češtině, sportu, psaní blogů, ale i své práci.

Tituly mi k recenzím poskytují nakladatelství: Academia, Argo, DOMINO, GRADA, Host, Jan Melvil PublishingJOTA, LEDA, Nakladatelství Kazda, PasekaSlovart; dále portály Audioteka.cz, ebux.cz, eReading, filmgame.czPalmknihy.czvydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, vydavatelství audioknih OneHotBook, za což děkuji.





Najdete na iDNES.cz