České Vánoce v proměnách času: První republika, protektorát, komunismus...

České Vánoce a jejich oslavy prošly stejně jako naše republika za posledních sto let spoustou úskalí i krásných chvil. Zatímco v protektorátu chtěli Češi věšet na vánoční stromeček Němce, dnes si na něj věší vánoční ozdoby.

Zajímá vás, jak vypadaly oslavy vánočních svátků od dob první republiky, v období nacistické okupace, v padesátých letech, ve „zlatých šedesátých“, v éře normalizace, v porevolučních devadesátých letech? Chtěli byste je porovnat se současností? Pak čtěte dále… ;-)

A právě po stopách proměn českých Vánoc se vydávají ve své knize Sto let českých Vánoc s podtitulem Nejkrásnější svátky v roce na pozadí “velkých” dějin její autoři, Petr a Pavlína Kourovi. 

Publikace je nejen výpravnou sondou do proměn nejkrásnějších svátků v roce v nejrůznějších dějinných obdobích naší země, ale také přímým svědectvím mnohých pamětníků, kteří vzpomínají na doby dávno minulé. A možná budou čtenáři překvapeni, že pro mnohé pamětníky byly oslavy Vánoc v koncentrácích, na frontě či v době protektorátu těmi nejhezčími, jaké kdy v životě prožili.

Kniha čtenáři velmi poutavě a čtivě přibližuje, jak se u nás měnily oslavy vánočních svátků od dob první republiky, dále v období nacistické okupace, v padesátých letech, ve „zlatých šedesátých“, v éře normalizace, v porevolučních devadesátých letech až po současnost. Čtenář dostává možnost nahlédnout do oslav Vánoc řadových občanů, stejně jako československých prezidentů (např. Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš…), vojáků (např. gen. Alois Eliáš…), lidí nuceně nasazených v "rajchu" (v Říši) či politických vězňů.

Vánoční stromy republiky

Člověk se tak mimo jiné dozví například i to, jak a proč vznikla tradice Vánočních stromů republiky, kterou založil v roce 1924 spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Inspirací k tomu mu bylo nalezení malého miminka, zcela opuštěného uprostřed lesa, kterému se svými dvěma přáteli zachránil život. Ale i tradice Vánočních stromů republiky měla své přestávky, ať už jde o ty protektorátní nebo třeba komunistické.

Kniha Sto let českých Vánoc čtenáři popisuje Vánoce a jejich proměny v souvislosti s dějinnými událostmi, kdy se místy zcela vytratilo jejich křesťanské pojetí a poslání. Do Vánoc a jejich oslav totiž promlouvala až příliš často politika a politické zřízení. I proto došlo k “transformaci” Vánoc s Ježíškem na oslavy spojené se sovětskou pohádkovou postavou, dědou Mrázem, a rovněž s “falešnými” narozeninami generalissima Josifa Vissarionoviče Stalina.

A možná bychom se až divili skromnosti dřívějších dětí, které si mnohdy mnohem více uvědomovaly a upřednostňovaly duševní poslání Vánoc před množstvím dárečků pod stromečkem. Na jednu stranu se není čemu divit, když v době 2. světové války, v době okupací a nespravedlnosti volaly dětské hlasy po návratu tatínka, kterého by dítka považovala za ten největší vánoční dárek.

Snaha o zachování lidské důstojnosti

Autoři při své práci vycházeli z nastudování obrovského množství dobových pramenů, přičemž oslovili desítky pamětníků. Z jejích stránek tak promlouvají nejen archivní dokumenty, ale také rodinné fotografie, dobové inzeráty a reklamy, vánoční ozdoby, karikatury z legálního i ilegálního tisku, propagandistické plakáty, vánoční přání, fejetony nebo básně a v neposlední řadě také dosud nepublikované autentické vzpomínky. 

Sto let českých Vánoc s podtitulem Nejkrásnější svátky v roce na pozadí “velkých” dějin je až neskutečně silná, poučná, empatická a důležitá kniha, která čtenáře provede sty lety oslav Vánoc. Byť jde o literaturu faktu, jde o velmi čtivě podané dílko. Navíc důležitou i průkaznou snahou nejen o zachování lidské důstojnosti a sounáležitosti i v těch nejextrémnějších podmínkách.

Ilegální tisk představoval jedinou svobodnou platformu, ve které mohli odbojoví pracovníci zveřejňovat své myšlenky bez náhubku cenzury. A někteří z nich si skutečně nebrali servítky, i když se právě oslavovaly svátky klidu a míru. O Vánocích 1939 se tak poprvé objevuje obraz, který se v pozdějších letech stane poměrně oblíbeným. Je jím myšlenka, že vánoční stromeček může být využit i ke krajně nevánočnímu počínání - a sice jako nástroj k pověšení nacistických okupantů. (...)
(...) O následujících Vánocích se spojení vánočního stromečku s plánem násilného zúčtování s okupanty opět objevilo. Tentokrát k tomu došlo v letáku, který zachytily nacistické bezpečnostní složky před Vánocemi roku 1940 v Moravské Ostravě: “Čechové, blíží se Vánoce a my nemáme co k pověšení na vánoční stromeček. Proto by si měl každý Čech vzít jednoho Němce a pověsit ho na strom.” Autora tiskoviny se odhalit nepodařilo, kdyby se tak stalo, nejspíše by dopadl tak, jak sám zamýšlel činit okupantům.(Petr a Pavlína Kourovi - Sto let českých Vánoc, kapitola Vánoce pod hákovým křížem, str. 78, 79, 81)

Kdo jsou Petr a Pavlína Kourovi

Autory knihy Sto let českých Vánoc s podtitulem Nejkrásnější svátky v roce na pozadí “velkých” dějin, jsou manželé Petr Koura a Pavlína Kourová. 

Petr Koura přednáší moderní dějiny na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň je ředitelem společnosti Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem. Zabývá se českými politickými a kulturními dějinami 20. století a spolupracuje jako odborný poradce na filmových projektech s historickou tematikou. Je autorem knih Podplukovník Josef Balabán. Život a smrt velitele legendární odbojové skupiny “Tři králové” a Swingaři a potápky v protektorátní noci. Česká swingová mládež a její hořkej svět.

Pavlína Kourová je výzkumnou pracovnicí Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a zástupkyní šéfredaktorky kulturně-společenského měsíčníku Xantypa. Společně s manželem Petrem Kourou napsala knihy “Žádáme trest smrti!” Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a České Vánoce od vzniku republiky do sametové revoluce.

Pár slov na závěr…

Kniha Sto let českých Vánoc zve své čtenáře na exkurs do proměn oslav nejkrásnějších svátků v roce od dob první republiky až po současnost prostřednictvím 464 stran textu včetně bohatého obrazového doprovodu. Obálku a grafickou úpravu knihy navrhl a sazbu zhotovil Aleš Douša. Knihu vydalo Nakladatelství Academia v Praze v roce 2018, a to jako vydání druhé, upravené a doplněné, v Nakladatelství Academia první. 

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje tato publikace poděkování, stručné věnování a předmluvu od autorů, poté následuje samotné jádro knihy rozdělené na 10 kapitol s vlastními názvy podle období, jejichž Vánoce popisují. Kapitoly jsou děleny na další množství podkapitol. Dále následuje bohatá Obrazová příloha, summary, ediční poznámka, použité prameny a literatura, seznam vyobrazení a také jmenný rejstřík. 

Kniha Sto let českých Vánoc s podtitulem Nejkrásnější svátky v roce na pozadí “velkých” dějin je napsána velmi čtivě, srozumitelně, jasně a přehledně, přičemž obsahuje mnoho především dobových fotografií a dalších zajímavých dokumentů. Obrázek o ní si už ale udělejte každý sám. Za mě jde ale o publikaci, k níž se člověk bude rád vracet. Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo Nakladatelství Academia, za což děkuji.

PS: Přeji všem šťastné a veselé Vánoce a vše nejlepší v novém roce!