Na jaře se příroda probouzí ze zimního spánku, otepluje se, děti pomalu odkládají čepice a rukavice, chlapci pletou pomlázky, děvčata věnce z pampelišek... Na dveře klepou Velikonoce a čarodějnice si chystají košťata na slet.
Máte rádi jaro? Prožíváte naplno svátky s nejrůznějšími tradicemi a zvyky, které se s tímto ročním obdobím pojí? Pokud zní vaše odpověď ano, nebo si naopak nedokážete až tak úplně vše vybavit, pak je kombinace tradičního českého jara s pomlázkou a velikonočním beránkem spolu s ilustracemi a představami o něm od Josefa Lady naprosto ideální.
Není nad rozkvétající stráně, louky či zahrady a dovádějící děti v přírodě, jíž svým žezlem plně ovládá jaro. A to se pojí s masopustem, pašijovým týdnem a především pak s Velikonocemi, které jsou označovány za svátek jara a probouzející se přírody ze zimního spánku. Zapomínat ale nesmíme ani na tradiční pálení čarodějnic a stavění májky.
Tradiční české jaro
Proč si tedy nepřipomenout svátky, tradice, zvyky, pranostiky, oblíbené koledy či třeba hry pravého a nefalšovaného českého jara navíc s nádhernými ilustracemi významného českého malíře Josefa Lady prostřednictvím knihy Tradiční české jaro? V této bohatě ilustrované knížce se děti seznámí s meteorologickým jarem, které zahrnuje měsíce: březen, duben, květen.
Při jejím čtení si člověk uvědomí, jaká škoda je, že se dnes tradice čím dál více z českých domácností vytrácejí. Ve velkých (ale i v menších městech) se už téměř nedodržují, jako by se na ně zapomínalo. V tomto ohledu buďme rádi za menší obce a vesnice a především na jejich obyvatele, kteří dodnes většinou na jarní svátky, tradice a zvyky nezapomněli, ale naopak se k nim hrdě hlásí.
Kniha Tradiční české jaro čtenáře provede nejrůznějšími svátky a zvyky masopustem počínaje přes Velikonoce, pálení čarodějnic, stavění májek až po květnový svátek svatého Jana Nepomuckého. Připomene nám nejen svátky známé, ale přibližuje i ty méně známé či zapomenuté, které drželi spíše naši dědečkové, babičky a další pra…
Návrat do minulosti
Kniha Tradiční české jaro dokáže bezesporu pohladit po duši leckterého čtenáře. Zatímco těm nejmenším se při četbě z této knihy (ať už ji čtou děti nebo dospělí) a při pohledu na krásné Ladovy ilustrace rozzáří oči nejen radostí, ale například myšlenkou na nejroztodivnější lumpárny, dospělý člověk se díky ní může zasnít a vrátit ze zpět do svých vlastních dětských let.
“Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky. Jsou to svátky jara a probouzející se přírody ze zimního spánku. Odedávna se velikonoční zvyky a obyčeje lišily vesnici od vesnice. Jejich hlavní úlohou bylo zbavit se všeho špinavého, starého a očistit se od neřestí a nemocí…… Svatý Jiří (24. dubna). Každoročně je s tímto svátkem spojena památná pouť na horu Říp. Na svátek sv. Jiří se začínal vyhánět dobytek na pastvu. V některých krajích hospodáři kropili dobytek svěcenou vodou nebo mu věšeli věnce z květů kolem krku, když vycházel z chléva. To mělo zvířatům dodat sílu a zdraví na celý rok...… K českému jaru dnes už neodmyslitelně patří pálení čarodějnic (Filipojakubská noc, Valpuržina noc - 30. dubna). Každý rok se v tuto noc rozhoří menší či větší ohně na mnoha místech naší země. Od dávných dob se lidé scházejí u zapálených ohýnků i velkých vater, aby se ochránili před zlými silami, protože právě o této noci se všechny čarodějnice slétají na svůj největší sraz a mají největší moc…”
(Tradiční české jaro, str. 30, 46, 50)
Kdo byl Josef Lada
Ilustrátor knihy Tradiční české jaro, Josef Lada (17. prosince 1887 v Hrusicích – 14. prosince 1957 v Praze), byl významný český malíř, ilustrátor, scénograf a spisovatel. Jako půlroční chlapec upadl na ševcovský nůž a poranil si oko. Přestože viděl kvůli tomu jen na jedno oko a chybělo mu prostorové vidění, stal se opravdovým velikánem především díky svým nádherným ilustracím a kresbám.
V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav. Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal (k nejznámějším patří Kocour Mikeš a O chytré kmotře lišce), ilustroval především Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (pro Švejka nakreslil 1 339 kreseb) a další knihy Jaroslava Haška, Erbenovy a Drdovy pohádky a další.
Byl autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy. Josef Lada vytvořil zhruba 400 volných obrazů a kolem 15 tisíc ilustrací.
Pár slov na závěr...
Na příjemný exkurs po známých českých tradicích a nefalšovaném českém jaru prostřednictvím pořekadel, pranostik, velikonočních koled či vyprávění o zvycích zve malé i velké čtenáře kniha Tradiční české jaro na 56 stranách, které jsou doprovázeny nádhernými ilustracemi Josefa Lady.
I když jde o knihu určenou především dětem, může pohladit i leckteré srdce a duši dospělého čtenáře natolik, že se od ní nebude moci odtrhnout. Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na celkem 12 kapitol. Grafickou úpravu a sazbu knihy Tradiční české jaro obstaral TypoText, s. r. o., a vydalo ji nakladatelství GRADA Publishing, a.s., pod značkou Bambook, v Praze v roce 2017. Tradiční české jaro navazuje na již dříve vydanou publikaci Tradiční česká zima.
Kniha Tradiční české jaro je plná nejen krásných českých pořekadel, pranostik, popisu a vysvětlení nejznámějších svátků či her pojících se s jarem, ale je rovněž doslova “prošpikována” překrásnými ilustracemi Josefa Lady, které jí dodávají ten pravý a nefalšovaný punc tradičního českého jara. Vázanou knihu bez přebalu mi k recenzi poskytlo nakladatelství GRADA Publishing, a.s., za což velmi děkuji.
