Harari: Islám, buddhismus a komunismus jsou náboženství

Lidstvo i svět se ve své historii výrazně měnily. Souhlasíte s tím, že zemědělská revoluce byla největším podvodem v dějinách? A co říkáte tezi profesora Yuval Noah Harariho, že islám, buddhismus a komunismus jsou náboženství?

Dějin lidstva už byla napsána pěkná řádka, nutno podotknout, že ne všechna podání ale byla ucelená, přehledná a z pohledu čtenáře velmi poutavá. Ono popsat zajímavě miliony let není žádná legrace, o tom žádná…

Ale ono to jde! A to s noblesou a bravurou, která dokazuje naprosté autorovo mistrovství. Přesvědčí vás o tom mladý izraelský profesor a historik Yuval Noah Harari ve své knize Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci.

Valčíkovým krokem jako na Plese v Opeře

Toto Harariho dílo čtenáře vtáhne do lidské historie tak, že už ho jen tak nepustí. Prostě jako když pravěcí lidé ulovili mamuta. Také už se ho nevzdali, nepustili ho. :-) Autorův perfektní nadhled a patřičná dávka odvážnosti (a že jí není zrovna málo) této knize dodávají punc kvality, odbornosti, ale rovněž “lehké čtitelnosti” i pro naprosté laiky. Profesor Harari nás provádí mnohatisícovou lidskou historií lehkým, nenásilným, nabízí se říci až téměř tanečním valčíkovým krokem jako na slavném vídeňském Plesu v Opeře.

Místy jsem si při čtení Harariho skvostného exkurzu do historie vzpomněl na profesora Petra Charváta, který nám se zápalem a zaujetím jemu vlastním přednášel pravěk na Pedagogické fakultě UK v Praze. Profesor Charvát totiž - stejně jako profesor Harari ve své knize - pravěké postavy i předváděl, dokázal svými přednáškami posluchače rozesmát, pobavit a v neposlední řadě zaujmout natolik, že si s nich studenti odnášeli vědomosti bez nutnosti následného biflování.

Harari v knize Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci vyzdvihuje především lidskou schopnost vytvářet mýty a příběhy, protože bez toho by například lidstvo nemohlo ve větších skupinách spolupracovat. Stejně jako bez představ. I když ono to ani tak není zase tak úplně žádná sláva.

“Základní příčinou katastrof je skutečnost, že Sapiens nemá přirozený instinkt pro spolupráci s velkým množstvím neznámých lidí. Po miliony let se člověk vyvíjel v malých skupinách, které nečítaly víc než pár desítek jednotlivců. Několik tisíc let mezi počátkem zemědělské revoluce a stavbou prvních měst, království a říší nemohlo stačit k tomu, aby se v nás nějaký smysl pro masovou spolupráci zformoval.” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 128-129)

Mýty a představy

Profesor Harari se zabývá i lidskými právy, jejich vývojem a biologickými souvislostmi, a to za pomoci Chamurapiho zákoníku z roku 1776 př. n. l. a Deklarací nezávislosti z roku 1776. Podle Harariho je pojem “mít svá práva” mýtus, v který lidé věří.

A nejde pouze o představy, byť na nich dle Harariho stojí i řada obchodních značek. Ve své knize Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci připomíná například jistou podobnost mezi pravěkým stadelským Lvím mužem a znakem automobilky Peugeot, jedné z vůbec nejstarších automobilek v Evropě.

Peugeot podle Harariho “patří k představě, jíž se říká ‘společnost s ručením omezeným’. Je to výtvor skvělého nápadu. Po tisíce let mohly vlastnit majetek jen osoby z masa a kostí, které chodí po dvou končetinách a mají velký mozek. Když si ve 13. století ve Francii nějaký Jean otevřel výrobnu povozů, firmou byl on sám. … Za všechny závazky své dílny ručil v plné výši. Kdybyste žili v té době, nejspíš byste si založení vlastní firmy pořádně rozmysleli. Tehdejší zákony podnikatele odrazovaly. … Proto lidé začali důvěřovat společnostem s ručením omezeným. Tyto podniky byly právně nezávislé na lidech, kteří je založili, investovali do nich nebo je řídili.” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 42-43)

Víte, jak dlouho žvýkáte potravu?

Autor samozřejmě nezapomíná ani na vždy tolik vyzdvihovanou důležitost objevu ohně. Vaření a pečení totiž lidstvu zpřístupnilo “celý nový segment v supermarketu přírody”. Oheň podle Harariho změnil nejen chemické složení potravy, ale také její biologické vlastnosti, zlikvidoval bakterie a parazity, kterými se syrové potraviny hemží.

Lidé díky tomu mohli podle autora knihy Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci mnohem lépe sežvýkat a strávit ovoce, ořechy, hmyz i mršiny (ano, jedl se i hmyz a uhynulá zvířata, morek z kostí apod.). Například šimpanz tráví podle Harariho žvýkáním potravy až pět hodin denně, ale člověku na to stačí díky tepelnému zpracování pouhá hodina. Oheň tak vlastně vytvořil první výrazný rozdíl mezi člověkem a ostatními živočichy.

Už v úvodu své svérázně pojaté lidské historie upozorňuje mladý profesor také na fakt, že doba kamenná by měla správně nést název doba dřevěná. Dřevěných předmětů totiž tehdy užívali pravěcí lidé mnohem, mnohem více než kamenných. Zcela logicky se ale při různých archeologických průzkumech či náhodně nalézají především zlomky těch kamenných, kterých před tisíci let sice tolik nebylo, ale vydrží déle než dřevo.

Největší podvod v dějinách

V knize Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci se setkáme také s Harariho velmi originálním tvrzením, že zemědělská revoluce byla největším podvodem v dějinách. Harari má pro to i celkem logické vysvětlení. Podle něj totiž lovci a sběrači odkryli tajemství přírody dávno před zemědělskou revolucí. Jejich přežití totiž záviselo na důkladné znalosti zvířat, která lovili, a rostlin, které sbírali.

“Změna životního stylu zdaleka nebyla počátkem nějaké zahálky a blahobytu, právě naopak, rolník měl namáhavější a méně uspokojivý život než jeho předci. Lovci a sběrači jedli zdravěji, pracovali méně hodin, jejich dny byly rozmanitější a zajímavější, méně je ohrožoval hlad i nemoci.” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 102)

Pěstitelé sice znásobili objem potravin, což ale podle Harariho neznamená, že byli zdravější a měli více volného času. Naopak, vyšší produkce totiž přinesla demografickou explozi a vznik elit. Průměrný zemědělec pracoval déle než průměrný lovec a měl z toho menší užitek.

Důvěra jako základní surovina růstu

Bezesporu se dá souhlasit i s názory profesora Harariho na peníze a hospodářský růst. Podle něj peníze vznikly na základě imaginárních představ a dohod. Základní surovinou, z níž se měna vyrábí, je totiž podle Harariho důvěra. A na podobném principu podle něj stojí i hospodářský růst.

“V roce 1500 globální produkce zboží a služeb odpovídala 250 miliardám dolarů - dnes se pohybuje kolem 60 bilionů. Ještě podstatnější však je roční produkce na osobu. V roce 1500 byla 550 dolarů, kdežto dnes člověk vyprodukuje v průměru 8 800 ročně. … Banky i hospodářství vzkvétají, dokud důvěřujeme budoucnosti. Jen ona garantuje většinu peněz na světě. … Cesta k růstu se otevřela až v novověku po objevu důvěry v budoucnost.” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 370-372)

Harari se v samostatné kapitole věnuje i vývoji náboženství, přičemž ve své knize Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci rozebírá nejen polyteismus, monoteismus, dualismus a podobně, ale i jednotlivá náboženství.

Jak je to s kapitalismem a konzumerismem?

Velmi odvážná mi pak přijde jeho další teze: “Islám, buddhismus a komunismus jsou náboženství, protože propagují hodnoty a normy, které nelze uznat bez víry v nadlidský řád.” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 281)

Ale ani tak výborná kniha, jako je Harariho Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, se nevyhnula jedné obrovské chybě, způsobené buď v tisku či při překladu. Posuďte sami: “...Ještě v říjnu 2013 byli bolševici jen malou radikální politickou sektou a žádný rozumný člověk by si netroufl předpovídat, že za pouhé čtyři roky ovládnou Rusko.” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 292)

Trefná se mi zdá Harariho teze, týkající se souvislosti mezi kapitalismem a konzumerismem. “Kapitalismus a konzumerismus jsou dvě strany stejné mince, spojení dvou přikázání. Zásadou bohatých je ‘Investuj!’ zásadou ostatních je ‘Nakupuj!’” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 421)

Štěstí. Co je štěstí?

Harari připomíná, že v posledních pěti stech letech se odehrála celá řada převratných změn. V této souvislosti se pak zabývá otázkami, zda jsme díky tomu šťastnější, jestli se za tu dobu nahromaděné bohatství proměnilo v pocit štěstí, zda se tento svět stal lepším místem k životu. Co jsme rozvojem zemědělství, měst, písma, peněz, impérií, vědy a průmyslu vlastně získali? Podle profesora Harariho je velkou chybou či škodou, že si historikové většinou podobné otázky nekladou.

Například buddhismus dospěl k názoru, že štěstí nespočívá v subjektivním pocitu potěšení nebo smysluplnosti života, ale naopak v jeho popření. Hon za subjektivními pocity je podle buddhistů vyčerpávající a marný a dělá z nás otroky nezodpovědného tyrana.

“Podstatou utrpení totiž není bolest, smutek ani ztráta smyslu života, ale jen pocity, ať už jsou jakékoli. Ty nás uvádějí do stavu neustálého napětí, zmatení a nespokojenosti. Od utrpení se osvobodíme, jakmile pochopíme, že subjektivní pocity jsou jen okamžité záchvěvy. Pak nás bolest přestane trápit a štěstí nenaruší mír v duši. Mysl se zklidní, projasní a dosáhne spokojenosti. Nastane klid tak hluboký, že si to ten, kdo se celý život horečně honí za příjemnými vjemy, ani neumí představit.” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 477-478)

Co lidstvo dokázalo

“Jakmile pocitům přisoudíme velkou váhu, budeme po nich toužit, a tím i víc trpět. Buddha proto radil, abychom se pomalu a postupně začali oprošťovat nejen od touhy po vnějším úspěchu, ale především od touhy po vnitřních pocitech.” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 478)

Lidská vláda na Zemi podle profesora Harariho vytvořila jen pramálo věcí, na které bychom mohli být pyšní. Podrobili jsme si podle něj sice okolí, zvýšili výrobu potravin, postavili města, vybudovali říše a rozsáhlou síť obchodních cest, ale podařilo se nám ulehčit utrpení, s nímž se potkáváme?

“Růst lidských možností většinou nevedl ke zlepšení životních podmínek jednotlivých Homo sapiens, zato často přinesl nezměrné strádání jiným živočichům.” (Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, str. 502)

Mohl bych samozřejmě pokračovat dále, ale to už nechám na vás ostatních, které třeba mé řádky zlákají k tomu, aby si Harariho knihu Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci přečetli. Určitě za to stojí, zamiloval jsem si ji natolik, že získala mezi knihami v naší domácnosti jedno z výsadních postavení...

Kdo je Yuval Noah Harari

Autor knihy Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci, Yuval Noah Harari, je mladý (ročník 1976) a nadějný izraelský historik a profesor na katedře historie Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Je autorem řady odborných článků s historickou tematikou, ale i několika historických monografií.

Harari vystudoval Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě. Jeho první vědeckou publikací bylo v roce 2002 srovnání vzpomínek vojáků 15.–16. století se vzpomínkami vojáků století dvacátého (Dějiny a já. Válka a vztahy mezi dějinami a osobní identitou v renesančních válečných memoárech, c. 1450–1600).

V roce 2005 byl Harari jmenován odborným asistentem na Hebrejské univerzitě, v roce 2008 se stal docentem a v září 2014 profesorem. V roce 2009 a 2012 získal Harari Polonskyho cenu za kreativitu a originalitu, v roce 2011 cenu Společnosti pro vojenskou historii "Moncado Award" za články z této oblasti.
V současné době se Harari zabývá světovými dějinami a makrohistorickými procesy. Jeho kniha  Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci byla přeložena do zhruba tří desítek jazyků, přičemž originální hebrejské vydání se stalo v Izraeli bestsellerem. Při výzkumu zemědělské a průmyslové revoluce v souvislosti s psaním knihy Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci se Harari rozhodl pro veganský životní styl.

Co lze také říci

Ucelený exkurs do historie lidského jedince a společnosti nám autor podává v knize Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci na 520 stranách textu, který je doplněn 12 barevnými stranami s fotografiemi. 

Přestože jde o knihu odbornou, dokáže čtenáře svým obsahem zcela pohltit a nepustit je. Nedá se tak než souhlasit s tvrzením nositele Pulitzerovy ceny Jaredem Diamondem: "Proč se z knihy SAPIENS Yuvala Harariho okamžitě stal mezinárodní bestseller? Je to jednoduché: odpovídá na nejzásadnější otázky historie i moderního světa a čte se jedním dechem. Nemůžete se od ní odtrhnout!"

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) obsahuje kniha ještě před “samotným jádrem své problematiky” autorovo věnování (otci) a poděkování. Kniha je dále rozdělena na čtyři hlavní části s názvy Kognitivní revoluce, Zemědělská revoluce, Sjednocení lidstva a Vědecká revoluce, které jsou dále členěny na celkem 20 obsáhlých kapitol. Po nich následuje Doslov: Zvíře, které se stalo bohem, dále Seznam fotografií a Poznámky.

Slovo závěrem...

Z anglického originálu Sapiens A Brief History of Humankind, vydaného v roce 2012, přeložila knihu Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci do češtiny Anna Pilátová. Návrh obálky si vzal na svá bedra Robin Brichta. Knihu vydalo nakladatelství LEDA ve spolupráci s nakladatelstvím Rozmluvy v roce 2013.

Doporučuji všem čtenářům - nejen těm, kteří se zajímají o historii lidstva a společnosti - aby si knihu mladého izraelského historika a univerzitního profesora Yuvala Noaha Harariho Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci určitě přečetli.

Obrázek si následně udělejte každý sám. Ale věřte, že tato kniha může být zajímavá i pro ty, kteří se o historii příliš nezajímají. Harariho kniha Sapiens: Od zvířete k božskému jedinci totiž odpovídá na nejzásadnější otázky historie i moderního světa a čte se jedním dechem. :-) Vázanou knihu s přebalem mi k recenzi poskytlo nakladatelství LEDA, za což velmi děkuji.