Chci titul! Už mi ho konečně dáte?

Čekání na titul může být často neuvěřitelně dlouhé. A to ať už jde o titul akademický, případně titul umělecký či například sportovní. A když ho pak máte na dosah, může být kolikrát ještě těžší na něj dosáhnout. Finální krok bývá totiž jeden z těch nejtěžších. Nesmíte především podlehnout vítězné euforii, že už máte titul v kapse. Obezřetnost, disciplína, pokora a srdíčko. Na to se nesmí zapomínat nikdy.

Podobné je to i nyní, kdy má hokejový klub Verva Litvínov našlápnuto k titulu v české hokejové extralize. Parta žlutočerných si totiž z Třince přivezla velmi slibný náskok a vede 2:0 na zápasy v sérii hrané na čtyři vítězná utkání. Pokud tak vyhrají hráči Vervy i ve středu a ve čtvrtek na domácím ledě, titul bude konečně doma! Není se tak čemu divit, že fanoušci si dokonce ustlali i před stadionem Ivana Hlinky. Hokejová horečka v Litvínově tak má své opodstatnění. A není se tak čemu divit, že už je beznadějně vyprodáno...

Já také čekám na litvínovský titul (byť rodilý Pražan). Sice ne tak dlouho jako hokejový klub z Litvínova, ale zhruba od roku 1985, kdy jsem začal Litvínovu fandit. Tedy rok po druhém místě za Jihlavou. Líbil se mi tehdy útočný hokej, kterým se Litvínov prezentoval, výsledky tak byly často hodně divoké, byly to prostě střelecké hody… 

Čas už uzrál, pánové...

Tehdy ještě nynější litvínovský hrdina s maskou - Pavel Francouz - nebyl zdaleka ani “na houbách”.
A takových je v současném kádru Vervy mnohem více. Čas už uzrál, pánové. O tom žádná. Vždyť Litvínov je klubem, který “dodává” pravidelně a dlouhodobě své odchovance do NHL a reprezentace jak na běžícím pásu. A nejen hráče (nemá cenu je tu vyjmenovávat). I trenéry (Ivan Hlinka, Ondřej Weissmann, Vladimír Růžička). Ale i maséra (Václav Šašek).

Kdo jiný než právě Litvínov si tedy titul zaslouží? Navíc současná parta - bez urážky vůči ostatním excelentním hráčům - kolem matadora Martina Ručinského je opravdu famózní nejen hokejově, ale rovněž svým duchem, srdcem, odhodláním. A dokazovala to už v základní části tohoto ročníku extraligy. Titul si prostě Litvínov - hráči, realizační tým, další zázemí mužstva, ale rovněž město, fanoušci… - zaslouží.

Bojujte, Litvínováci, ať je ten titul co nejdříve doma

A já už ho chci taky. A určitě se uleví i mé partnerce. Nejde jen o samotné fandění během zápasů Vervy, řvaní a nervy. Ale také o můj plnovous. Zastávám názor, že se do konce slibně rozjetého play-off holit nebudu. Mému synovi to nevadí (občas mě ale tahá za vousy, což až tak výhrou pro mě není), ale partnerka už se konce série nemůže dočkat. Chce, abych vousy shodil.

Kluci mí litvínovští, bojujte i za mou přítelkyni a mého syna, ať ten titul je co nejdříve doma, prosím. Nejlépe už ve čtvrtek 16. dubna 2015. Růčo, Franci a spol., jen tak dál, hrrrr na ně!!!

Závěrem: Litvínovu už fandí i můj malý syn, který se teprve učí mluvit. Stačí před ním prohodit heslo Litvínov a Šimša odpoví: “Góóól!!!” Takže “Veeeerva Litvínov!!!